V AGENTUŘE PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ:

POMÁHÁME obcím a městům mapovat problémy jejich sociálně vyloučených lokalit, nastavovat jejich řešení a získávat potřebné finance,

PROPOJUJEME úřady, neziskové organizace, školy, zaměstnavatele, policii a veřejnost, aby na sociálním začleňování spolupracovaly,

SPOLUPRACUJEME s ministerstvy, přenášíme do státní správy informace z terénu a podílíme se na formování státní politiky sociálního začleňování.

Zajímáte se o sociální začleňování? Staňte se součástí našeho týmu! Pro centrálu v Praze i pro jednotlivé regionální pobočky hledáme nové kolegyně a kolegy na expertní pozice v tematických oblastech i pro přímou práci v lokalitách naší podpory. Přehled všech aktuálně vyhlášených výběrových řízení naleznete na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

NÁŠ TÝM

Zuzana Korecká je členkou našeho výzkumného týmu. Na začátku spolupráce s obcí vyráží do terénu, aby na místě zmapovala stav sociálního vyloučení. „Poslouchám příběhy, které mi respondenti vypráví, a snažím se tak získat vhled do jejich situace a do jejich potíží. Usiluji o to, aby v analýzách byli za čísly a případy vidět i lidé a jejich osudy,“ popisuje. Na základě jejích výzkumů Agentura ve spolupráci s obcí vytváří konkrétní plán sociálního začleňování.

V Agentuře začala Zuzana pracovat v roce 2015. Krátce poté následovala roční přestávka. „Musela jsem si dát pauzu. Potřebovala jsem vykročit z cesty, abych zjistila, že se na ní mám vrátit zase zpátky,“ vysvětluje. Pro matku tří dětí sice není vždy jednoduché skloubit pracovní a rodinný život, přesto ji práce v terénu pořád baví a naplňuje. Inspirací pro ni ovšem nejsou jen lidé v lokalitách, ale také její kolegové. „V Agentuře se mnou spolupracují profesionálové, kteří rozumí své práci, mají nápady a vize. Navíc mají velmi specifický černý humor. Občas přemýšlím nad tím, kde berou tolik energie.“

Daniel Svoboda pracuje jako lokální konzultant v Kadani. Funguje jako spojka mezi městem, neziskovými organizacemi, úřady a Agenturou. Pomáhá vymýšlet plán, jak co nejefektivněji pomoci potřebným přímo na místě. Společně s městem pak uvádí navržená opatření do praxe. „V Kadani máme za sebou spoustu práce. Byli jsme u zrodu komunitního centra, kam dnes lidé rádi docházejí. Město ve spolupráci s námi také zavedlo systém prostupného bydlení, které dalo mnoha lidem šanci odrazit se ode dna a mít lepší život,“ vypráví Dan. „Když vidím, jak se situace ve městě postupně zlepšuje, je to skvělý pocit,“ dodává.

Podle Danových zkušeností je velice důležité, aby se představitelé města snažili řešit sociální vyloučení z přesvědčení. „Nejsmysluplnější je, když si v lokalitě vezmou pomoc potřebným za své téma. Projekty tím pádem nevznikají jen kvůli možnosti sáhnout si na dotace, ale hlavně proto, že jde o dobrou věc. Přesně taková je má zkušenost z Kadaně,“ vysvětluje závěrem.

Ilona Dvořáková do Agentury nastoupila před třemi měsíci jako konzultantka inkluzivního vzdělávání. „Mým úkolem je podporovat obce v tom, aby se systematicky a pomocí osvědčených nástrojů věnovaly zajištění všem dostupného a kvalitního vzdělávání. Inkluze v tomto případě představuje příležitost, jak nastavit férové podmínky, které prospějí všem dětem a žákům bez výjimky,“ vysvětluje. Pokud se totiž lokální vzdělávací systém neumí dobře postarat o ty nejslabší, je podle ní pravděpodobné, že se nenaplní ani očekávání majority. „Děti budou mít negativní postoj ke škole i spolužákům, nevyužijí vlastní potenciál a budou mít potíže s uplatněním na trhu práce. Tomu se snaží Agentura společně s partnery na obcích zabránit,“ dodává Ilona.

Na vstup do terénu se teprve připravuje. Zbrzdila ji koronavirová krize, kdy byly školy zavřené. Zatím se tedy snaží vytvořit si dobré teoretické podklady, aby byla co nejlépe připravená. „Je lákavé si sama nad papírem malovat různá provázaná řešení, prozřetelnější je ale vyčkat na impulzy vzešlé z terénu. Snažím se připravovat se tam, kde to lze, a seznamovat se s dobrými i méně zdařilými řešeními v jiných obcích,“ popisuje Ilona svou současnou práci.

Po nástupu do Agentury byli Iloně velkou oporou její kolegové. „Jsem obklopená energickými lidmi, kteří i přes malé a pozvolné krůčky mají chuť vidět lepší zítřky,“ říká. Stejnou podporu jsou připraveni poskytnout i dalším novým konzultantům inkluzivního vzdělávání.

Pavla Radová pracuje v Agentuře jako metodička. Spolu s týmem lokálních konzultantů a odborníků na různé oblasti se snaží posouvat města v jejich snahách pomoci nejzranitelnějším obyvatelům. „Starostům, zastupitelům, sociálním pracovníkům a dalším pak vysvětlujeme, co se ve které oblasti osvědčilo, zprostředkováváme příklady z jiných měst a organizujeme exkurze ke zkušenějším kolegům. Společně pak hledáme ta nejlepší řešení pro danou obec a pomáháme je naplnit,“ vysvětluje Pavla.

Často se setkává s tím, že se v lokalitách šíří mýty a nepravdy o sociálním vyloučení. Právě tyto situace jsou v její práci nejobtížnější. „I politici a úředníci jsou mnohdy ovlivněni mýty, kterým bezmezně věří. Je to podporováno nastavením určité části společnosti, která preferuje rychlá, radikální řešení, aniž by promyslela jejich důsledky,“ říká Pavla. Ona sama z praxe ví, že sociální začleňování bývá běh na dlouhou trať. Výsledky se však dostavují. „Díky činnosti Agentury jako celku byl zaveden nebo rozšířen bezpočet sociálních a jiných služeb, poskytovatelé těchto služeb začali smysluplněji komunikovat se samosprávou a ostatními aktéry ve městě. Je skvělé být u toho,“ pochvaluje si.

Velkou radost jí dělají také kolegové, kteří by za svěřené lokality doslova dýchali a věnují se jim i ve volném čase. „Takoví lidé jsou mi nejen inspirací, ale i zdrojem energie a víry v dobrý svět,“ říká Pavla.

Luboš Sál do Agentury nastoupil po vysoké škole, kde studovat sociální a kulturní antropologii. Nyní už třetím rokem pracuje jako výzkumník. „Chtěl jsem hlavně pokračovat v tom, co jsem vystudoval. Práce v Agentuře mi umožnila propojit znalosti teorie s praxí v terénu. V lokalitách vedu rozhovory s respondenty nebo vyplňuji dotazníky na různá témata. Pomáhám tak vytvořit podklad pro obce, aby měly jasno v tom, na které oblasti je potřeba se nejvíce zaměřit. Mohou pak systematicky navrhovat potřebná opatření,“ vysvětluje Luboš.

Na práci ve výzkumném týmu ho baví její různorodost. Nikdy neví, do které části republiky ho pracovní povinnosti zavedou. „Nedávno jsem dokončil dotazníkové šetření v Sokolově, kde jsme se zaměřovali na pocit bezpečí místních obyvatel. Nyní se zase chystám do jihočeského městečka Benešov nad Černou. Každá lokalita je specifická a to mě na tom baví,“ dodává Luboš.

Radka Vepřková vede výzkumný a evaluační tým. Než začne Agentura ve spolupracující obci strategicky plánovat, potřebuje znát podrobně to, co obec v kontextu sociálního začleňování trápí. „Na to jsme tu my, výzkumníci. Na to, abychom zjistili, jak se nám práce v lokalitě povedla, zase máme evaluátory. Ti přichází na konci spolupráce do obce pro změnu s cílem zhodnotit naše společné úsilí,“ vysvětluje Radka. Sama má občas problém s tím, že si práci nosí domů. Ať už v hlavě, nebo v počítači. „Na naší práci je nejtěžší probírat s lidmi jejich těžké osudy a zůstat u toho profíkem. O svých respondentech potom stejně stále přemýšlíte. I když už je dávno po pracovní době,“ říká otevřeně.

Ačkoliv jsou jejím denním chlebem těžká sociální témata, je pro ni motivací pozitivní změna, ke které výzkumy v lokalitách přispívají. Na jejich základě se totiž plánují konkrétní opatření v obci, která pomáhají zlepšovat situaci těch nejzranitelnějších. „Naše výzkumy nepíšeme do šuplíku. Díky naší analytické práci jsme znalostním aktérem, a jako takoví můžeme promlouvat do podoby systémových řešení sociálního začleňování v Česku,“ dodává Radka.

Michal Kandler je expert na komunitní práci a participaci. Podporuje obce, v nichž působíme, aby zlepšovaly postavení vyloučených skupin obyvatel ve společnosti. Pomáhá také aktivizovat lidi žijící v sociálním vyloučení, kteří jsou pak schopni řešit své problémy vlastními silami.

Nejvíc Michala baví, když se daří propojit zástupce různých místních zájmových skupin a obyvatel, kteří by se spolu u jednoho stolu jinak nebavili. To je také jeho denním chlebem. „Na slavnostech ve Žluticích jsem pomohl zorganizovat vystoupení místní romské kapely pro veřejnost. Nejdřív mi to nepřipadalo důležité, avšak pro některé místní to znamenalo průlom v místních vztazích. Žlutice byly potom oceněny za komplexní přístup k začleňování,“ vzpomíná.

Podle Michala  je k dlouhodobému a trvale udržitelnému zlepšení situace lidí žijících v sociálním vyloučení zapotřebí především dostatek času. Není to ovšem jediný faktor, který vede k úspěchu. „Velice důležitá je také vůle a trpělivosti místních politiků, veřejnosti i samotných obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Změna legislativy nebo finanční zdroje nejsou samy o sobě řešením, dokud si lidé nenaučí pomáhat sami,“ říká Michal.

Za poslední 4 roky Michal pomohl zorganizovat 44 veřejných setkání, jejichž prostřednictvím se podařilo zapojit 1 000 obyvatel do dění v obcích. Další 3 000 lidí se i díky Michalovi zapojí do obecních projektů.

Andrea Svobodová dělá v Agentuře výzkumy v rámci projektu zaměřeného na inkluzivní vzdělávání. Pomáhá mapovat stav vzdělávací sítě různých obcí tak, aby bylo možné vytvořit jasný plán, který usnadní přístup ke kvalitnímu vzdělávání všem dětem bez rozdílu. „Chtěla bych svou prací poukázat na problémy lidí, kteří nejsou slyšet. Zní to jako klišé, ale skutečnost je taková, že s chudými, nevzdělanými lidmi, se nikdo nebaví. Obzvláště pokud jsou to Romové, ty vážně nebere nikdo,“ popisuje Andrea svou zkušenost.

Při práci se setkává se sociálními pracovníky, řediteli škol, učiteli, úředníky, rodiči i žáky. Ačkoliv je Andrea zkušená výzkumnice, některé skutečnosti pro ni není jednoduché vstřebat ani po letech,  „Vždy mě hodně zaskočí vyhořelí zaměstnanci škol a vůbec ta situace ve školách, kdy se učitelům neskutečně přidává práce, aniž by byli dostatečně oceněni,“ vypráví. „Hodně pozitivního si ale odnáším z osobních setkání s nesmírně inspirativními lidmi. Někteří z nich jsou prostě srdcaři, pracují s obrovským nasazením a nejde jim přitom o vlastní ego, ale o to, aby se všem lidem v jejich městě žilo líp,“ dodává Andrea.

Své zaměstnání vnímá jako možnost na chvíli vystoupit z vlastní sociální bubliny. Dříve si myslela, že lidé v sociálně vyloučených lokalitách žijí ve špíně a se štěnicemi. „Byla jsem díky práci konfrontována s vlastními předsudky. Většina lidí, ke kterým jsem se například neohlášeně vetřela do bytu, mělo doma větší pořádek, než máme my,“ říká Andrea.

Magda Bartošová je konzultantka inkluzivního vzdělávání. Pracuje se zaměstnanci obcí, kteří dostali pověření a důvěru, aby z pozice zřizovatele spoluovlivňovali kvalitu vzdělávání na školách.

„Během doktorandského studia jsem čtyři roky učila budoucí pedagogy na univerzitě a připadalo mi zásadní rozvíjet citlivost vůči tématům málo viditelným v naší společenské diskusi, jako je solidarita, sociální zodpovědnost, podpora,“ vypráví Magda. „Každý máme ze školy nějaký ten prožitek křivdy, stigmatu, posměchu, vyloučení, i kdyby jenom okrajově. Ráda jsem s tím při výuce pracovala a bylo kolikrát neuvěřitelné slyšet v diskusích o všech těch zraněních, která mladým lidem dokáže způsobit zdánlivě neškodná školní situace,“ dodává.

Když se dozvěděla, že Agentura  hledá odborníky, kteří mají prosazovat aspekt solidarity a sociální odpovědnosti v pedagogice, byla to pro ni jasná volba.

Prosazovat změnu ve vzdělávacím systému však není vždy jednoduché. „Často se setkávám s předsudky, rigidním myšlením, rezignací a někdy i zatvrzelostí srdce,“ popisuje Magda. O to větší radost má ze spolupráce s lidmi, kteří mají otevřenou mysl a nebojí inovativních přístupů. „Mám radost, že takových lidí je stále poměrně dost, a právě spolupráce s nimi je pro mě hnacím motorem.“

Lucie Ortiz pracuje jako asistentka ředitele Agentury. Její práce spočívá kromě běžné administrativy, které rozhodně není pomálu, také v plnění různorodých úkolů, které zkrátka někdy nelze předvídat. „Těší mě, když kromě standardní podpory můžu udělat cokoliv smysluplného navíc pro kolegy nebo vyřešit nějaký zapeklitý problém. Mám radost z jakéhokoliv úspěchu kolegů nebo velkého či malého krůčku vpřed v jednotlivých projektech,“ říká Lucie.

Do Agentury ji přivedla zejména touha po změně. „Jelikož jsem se rozhodla, že budu učitelkou, líbil se mi projekt zaměřený na inkluzivní vzdělávání. Jako vystudované etnoložce se zájmem o sociální tématiku mě ale zaujala také činnost Agentury jako celku. Pracovní pohovor mě naplno přesvědčil, že i ve státní správě mohou být milí a inspirativní lidé. Každý další den v práci je toho důkazem,“ dodává.

Tereza Dohnalová je manažerka projektu zaměřeného na inkluzivní vzdělávání v obcích, které mají sociálně vyloučenou lokalitu. „Spousta dětí se narodila do poměrů, které si nezaslouží. Projekt, který mám na starost, usiluje o to, aby měly stejné právo na dobrý start,“ říká Tereza. „Samy děti svou situaci změnit nedokážou. Nezvládnou to ani jejich rodiče. Někdo musí propojit ty, kteří to změnit můžou – ty, kteří školy platí – zřizovatele, ředitele škol, politiky – starosty měst a obcí, neziskovky, které se těmto tématům věnují. To přesně dělá projektový tým, čítající až 80 lidí,“ vysvětluje.

Aby projekt dobře fungoval, je potřeba, aby Tereza věděla naprosto o všem, co její lidé zrovna řeší, a mohla jim zařídit potřebné podmínky. „Moje práce je jako puzzle. Hledám dílky, co se k sobě hodí a zacvakávám je dohromady. Mám ráda, když se věci posouvají a plní tak, jak bylo naplánováno,“ dodává.

Zuzana Hájková je už půl roku součástí výzkumného oddělení Agentury. Pomáhá mapovat stav vzdělávací sítě různých obcí tak, aby bylo možné navrhnout konkrétní kroky, které usnadní přístup ke kvalitnímu vzdělávání všem dětem bez rozdílu. „V práci mi dělá největší radost její konkrétní dopad. Mé výzkumy jsou začátek cesty k tomu, aby bylo možné měnit vzdělávací politiky přímo v území,“ říká Zuzana.

Na práci v Agentuře ji nejvíce lákalo propojení tématu sociálního začleňování s možností věnovat se kvalitativnímu výzkumu. „Mohla jsem zůstat v oboru, který znám a který mě baví. Navíc se zaměřuji na oblast, kterou považuji za smysluplnou,“ vysvětluje.

Foto: Lukáš Houdek

Všechny uvedené pozice jsou financovány z projektů „Systémové zajištění sociálního začleňování“ (registrační číslo projektu CZ.03.2.63/0.0./0.0/15_030/0000605) a „Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v území se sociálně vyloučenými lokalitami“ (registrační číslo projektu CZ.02.3.62/0.0/0.0/15_001/0000586).