Záškoláctví
Záškoláctví sice není jednou z oblastí inkluzivního vzdělávání, nicméně se s ním školy velmi často setkávají a je potřeba na něj reagovat. Základním argumentem je, že pokud škola začne opravdu aktivně realizovat předchozí jmenované aktivity záškoláctví bude samo klesat.
Povinná přítomnost ve škole bude vždy pouze o tom, že tam žáka máme, ale nebude o kvalitě výchovy. Když se naopak žák do školy bude těšit, protože tam zažívá něco zajímavého, je v podněcujícím a přátelském kolektivu ostatních dětí, jeho přítomnost bude přinášet výsledky. To je samozřejmě hudba ideální budoucnosti, proto v současné situaci by škola měla ve školním řádu jasně vymezí pravidla omlouvání absencí žáků.
Škola by se měla naučit identifikovat tzv. skryté záškoláctví (tedy opakované absence omlouvané rodiči) a měla by se naučit intervenovat mnohem dříve, než v zákonem daném momentě, kdy ná dítě 25 neomluvených hodin. K aktivní intervenci je možné navázat spolupráci s organizacemi poskytujícími sociální služby a s Orgány sociálně právní ochrany dítěte. Důležité je rozkrýt skutečné příčiny záškoláctví (problémy s dopravou, strach ze školy, rodinné problémy, drogy…), a na nich založit možné řešení. Případné sankce vůči rodině je nutné koordinovat v rámci multidisciplinární skupiny.
PŘÍKLAD
ZDROJE FINANCOVÁNÍ
Vladimír Foist
expert pro oblast vzdělávání
tel.: 234 062 421
adresa: Úřad vlády ČR, Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10
Právní nárok na nesegregační přístup
Každé dítě bez výjimky má Ústavou ČR, českými zákony a mnohými mezinárodními smlouvami a deklaracemi přiznané právo na nediskriminující přístup ke vzdělání, a právo na vzdělávání spolu s ostatními dětmi bez segregace do speciálních tříd, oddělení, či institucí. Je úkolem státu (vzdělávacího systému), aby specifická znevýhodnění dítěte plynoucí z jeho zdravotního stavu či sociálního, kulturního a rodinného zázemí tomuto právu nebránila.
Efektivita inkluzivního vzdělávání
Do segregovaných a segregujících institucí plynou obrovské investice (platy a vzdělávání učitelů, profesní postup, budovy, pozemky, administrativa…), které by bylo možné využít k rozvoji škol hlavního vzdělávacího proudu, které v současnosti trpí podfinancováním. Segregace ve vzdělávání navíc dlouhodobě vede k násobení segregace ve společnosti, tedy rozšiřování sociálního vyloučení a tedy i k dalším nákladům z veřejných rozpočtů na řešení dané situace.
Deset důvodů pro inkluzi ve škole
Z pohledu lidských práv:
1. Všechny děti mají právo vzdělávat se společně.
2. Děti nemají být podceňovány nebo vylučovány na základě jejich znevýhodnění či potíží v učení.
3. Znevýhodnění dospělí, kteří prošli zvláštními školami, požadují konec segregace.
4. Neexistují žádné legitimní důvody pro separaci dětí při výuce.
Z pohledu kvality vzdělávání:
5. Výzkumy ukazují, že v inkluzivním prostředí se děti akademicky i sociálně lépe vyvíjí.
6. Ve speciálních/zvláštních školách neexistuje výuka či jiná péče, která by se nemohla odehrávat v běžné škole.
7. Jestliže je inkluzivní vzdělávání vykonáváno s přesvědčením a podporou, je efektivnějším využitím vzdělávacích zdrojů.
Ze sociálního pohledu:
8. Segregace přiživuje předsudky a učí děti být bázlivé a ignorantské.
9. Všechny děti potřebují vzdělávání, které jim pomůže vytvářet vztahy a připraví je k životu v mainstreamové společnosti.
10. Pouze inkluze má potenciál redukovat strach a vytvářet přátelství, respekt a porozumění.
(z letáku „Ten Reasons for Inclusion“ Centre for Studies on Inclusive Education,Bristol, Velká Británie)