Podpora sebeúcty žáků a jejich sebepoznávání
Důležitým prvkem vzdělávání je podpora sebeúcty a sebepoznávání žáků, která vede k důstojnosti a lepšímu vztahu k okolí. Do této oblasti patří nesnižování očekávání směřovaná na děti hned v začátku (např. přeřazením – či rovnou zařazením – do „zvláštní“ školy), nebo neponižování žáka za jeho sociální vyloučení (např. kvůli nedokonalému oděvu), kulturní odlišnost či nevhodné domácí prostředí.
Je také potřeba podporovat u dětí vlastní důstojnost a znalost vlastní kultury, což se týká zejména romských dětí ve vyloučených lokalitách. K jejich sebeúctě přispívá fakt, že se o romských dějinách, kultuře apod. učí celá třída. A nejde jen o sebeúctu dětí romských, ale také o schopnost tolerance ostatních dětí.
Do výuky lze také zahrnout pravidelné či jednorázové sebezkušenostní a sebepoznávací aktivity, které stmelují dětský kolektiv a všem dětem poskytují prostředek k poznávání sebe samotných a svých spolužáků.
PŘÍKLAD
– webové stránce www.varianty.cz (Člověk v tísni, o.p.s.)
– v materiálech Multikulturního centra Praha
ZDROJE FINANCOVÁNÍ
Vladimír Foist
expert pro oblast vzdělávání
tel.: 234 062 421
adresa: Úřad vlády ČR, Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10
Právní nárok na nesegregační přístup
Každé dítě bez výjimky má Ústavou ČR, českými zákony a mnohými mezinárodními smlouvami a deklaracemi přiznané právo na nediskriminující přístup ke vzdělání, a právo na vzdělávání spolu s ostatními dětmi bez segregace do speciálních tříd, oddělení, či institucí. Je úkolem státu (vzdělávacího systému), aby specifická znevýhodnění dítěte plynoucí z jeho zdravotního stavu či sociálního, kulturního a rodinného zázemí tomuto právu nebránila.
Efektivita inkluzivního vzdělávání
Do segregovaných a segregujících institucí plynou obrovské investice (platy a vzdělávání učitelů, profesní postup, budovy, pozemky, administrativa…), které by bylo možné využít k rozvoji škol hlavního vzdělávacího proudu, které v současnosti trpí podfinancováním. Segregace ve vzdělávání navíc dlouhodobě vede k násobení segregace ve společnosti, tedy rozšiřování sociálního vyloučení a tedy i k dalším nákladům z veřejných rozpočtů na řešení dané situace.
Deset důvodů pro inkluzi ve škole
Z pohledu lidských práv:
1. Všechny děti mají právo vzdělávat se společně.
2. Děti nemají být podceňovány nebo vylučovány na základě jejich znevýhodnění či potíží v učení.
3. Znevýhodnění dospělí, kteří prošli zvláštními školami, požadují konec segregace.
4. Neexistují žádné legitimní důvody pro separaci dětí při výuce.
Z pohledu kvality vzdělávání:
5. Výzkumy ukazují, že v inkluzivním prostředí se děti akademicky i sociálně lépe vyvíjí.
6. Ve speciálních/zvláštních školách neexistuje výuka či jiná péče, která by se nemohla odehrávat v běžné škole.
7. Jestliže je inkluzivní vzdělávání vykonáváno s přesvědčením a podporou, je efektivnějším využitím vzdělávacích zdrojů.
Ze sociálního pohledu:
8. Segregace přiživuje předsudky a učí děti být bázlivé a ignorantské.
9. Všechny děti potřebují vzdělávání, které jim pomůže vytvářet vztahy a připraví je k životu v mainstreamové společnosti.
10. Pouze inkluze má potenciál redukovat strach a vytvářet přátelství, respekt a porozumění.
(z letáku „Ten Reasons for Inclusion“ Centre for Studies on Inclusive Education,Bristol, Velká Británie)