Vytvoření systému prostupného bydlení

|||Vytvoření systému prostupného bydlení
Vytvoření systému prostupného bydlení2021-04-20T11:35:14+02:00

Vytvoření systému prostupného bydlení

Pro účel zajištění dlouhodobého bydlení domácností s nedostatečnou kompetencí pro udržení nájemního bydlení se v současnosti jeví jako vhodný model prostupného bydlení. Tento systém je založen na principu individuálního postupu mezi jednotlivými stupni, přičemž průchod všemi stupni by neměl být podmínkou k získání samostatného nájemního bydlení. Navrhujeme, aby obce zaváděly některý z modelů prostupného bydlení nebo se aktivně alespoň na zavádění takových systémů podílely. Systém prostupného bydlení je zpravidla tvořen těmito stupni:

1.) krizové bydlení (azylové bydlení; bydlení v ubytovnách s doprovodným sociálním programem, bydlení v ubytovnách, noclehárny)

2.) bydlení v tréninkových bytech, ve kterých je pod/nájemníkům poskytována doprovodná sociální asistence (sociálně aktivizační služby, terénní sociální práce);

3.) dlouhodobé sociální bydlení (bydlení, jehož parametry jsou nastaveny tak, aby umožnily zajištění dlouhodobého důstojného bydlení cílové skupině);

V praxi existují tři základní modely tréninkového bydlení

1.) Tréninkové bydlení v bytech vlastněných NNO. → Klient je nájemníkem, NNO je pronajímatelem a poskytovatelem doprovodných sociálních služeb.

2.) Tréninkové bydlení v bytech vlastněných jiným vlastníkem. → Klient je nájemníkem, obec je pronajímatelem, NNO pouze poskytovatelem doprovodných sociálních služeb.

3.) Tréninkové bydlení v bytech najímaných neziskovou organizací od jiných pronajímatelů. → Klient je podnájemníkem, nájemníkem a poskytovatelem doprovodných sociálních služeb je NNO, pronajímatelem je obec nebo soukromý pronajímatel.

Rovněž dlouhodobé sociální bydlení může existovat v bytech vlastněných obcí, popř. neziskovou organizací na jedné straně, nebo soukromým pronajímatelem na straně druhé. Zvláštním typem tohoto stupně, je tzv. garantované bydlení, které je založené na využití segmentu soukromého nájemního bydlení pro sociální účely. Soukromý pronajímatel výměnou za garantování sanace rizik (ať již prostřednictvím speciálního garančního fondu nebo využitím komerčního pojištění proti riziku neplacení nájemného) přistupuje na podmínky provozovatele systému – neziskové organizace (např. na podmínky netržního nájemného nebo umístění bytů mimo sociálně vyloučené lokality).

Předvídatelná rizika zavedení vícestupňového bydlení

Zavedení systému sociálního bydlení naráží také na mnohé překážky:

– Nenavázání spolupráce s NNO, která by se ujala provozování tréninkového bydlení a dále by spolupracovala s obcí při vytvoření kontaktního centra, při prevenci ztráty bydlení a spolupráci při poskytování dlouhodobého bydlení.

– Nemožnost získat příspěvek na bydlení, pokud je domácnost v podnájemním vztahu. V případě, že by sociální byty byly v majetku města, bylo by řešením snížení nájmu pronajímateli o částku, jakou by pro cílovou domácnost v podnájemním vztahu činila ušlá částka z nevyplaceného příspěvku na bydlení. Řešením by také bylo využití doplatku na bydlení, pokud domácnost má nárok na dávky hmotné nouze.

– V případě, že dojde k neplacení nájmu, nelze spoléhat na využití institutu zvláštního příjemce dávky. U vícečetných domácností tyto dávky nepokrývají celé výdaje na bydlení. Z praxe pracovníků sociálních odborů také vyplývá, že domácnosti často vůbec nepobírají doplatek na bydlení. Jestliže například člen domácnosti několik měsíců pracoval v rámci veřejně prospěšných prací, v důsledku zvýšeného příjmu tyto dávky nepobírá a dalších šest měsíců dostává podporu v nezaměstnanosti. Takovéto osoby pak většinou pro poměrně velký příjem k výdajům na bydlení na dávky také nemají nárok.

– Zadluženost domácností. Nese-li si sebou domácnost velké dluhy a má dokonce exekuci na příjem, jedná se o nespornou bariéru jakékoliv integrace.

– Ze zkušeností neziskových organizací poskytujících bydlení s doprovodnými službami (tréninkové bydlení) vyplývá, že mnohdy klienti příliš nechtějí opouštět tréninkové byty a to zejména pokud jsou kvalitativně lepší než byty dlouhodobého bydlení.

PŘÍKLAD

Resocializační program – Centrom, Ostrava

Organizace Centrom, o.s., provozuje „sociální byty“ (byty pro resocializační program – program bydlení s doprovodným sociálním programem) od konce roku 2005. V roce 2005 získala do pronájmu deset bytů a postupně se bytový fond zvyšoval na 26 bytů v roce 2009. Pro rok 2010 bylo organizaci nabízeno přibližně čtyřicet až padesát bytů různých pronajímatelů, což je na české podmínky nebývalé množství. Organizace byty nevlastní, je jejich nájemcem. Byty (primárně obecní) jsou ovšem až na výjimky umístěny ve dvou lokalitách, Vítkovicích a Radvanicích, což jsou současně sociálně vyloučené romské lokality; dva byty jsou soukromých pronajímatelů (RPG – byty s.r.o.) v Moravské Ostravě. Klientem organizace, tedy podnájemcem „sociálního bytu“, není pouze příjmově slabší, ale současně i sociálně vyloučená domácnost, většinou z etnických „ghett“. Nájemné v těchto bytech klient hradí sám, náklady neziskové organizace kromě nákladů na sociální práci představují náklady na rekonstrukci bytů při zařazení do programu (50 tisíc Kč) a náklady na běžné opravy a údržbu (přibližně 20 tisíc Kč ročně).

Program prevence bezdomovství – Armáda spásy, Ostrava

Pro projekt Prevence bezdomovectví má Armády spásy v současné době v pronájmu od městských částí Moravská Ostrava a Přívoz 25 obecních bytů, ve kterých je umístěno celkem 93 klientů s trvalým bydlištěm na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz (z toho 52 dětí). S uživateli „tréninkových bytů“ je uzavírána smlouva o podnájmu, která je stanovena na dobu dvou měsíců (s možností prodloužení maximálně na dobu pěti let). Uživatelé od počátku samostatně uzavírají smlouvu o odběru energií. Další prodloužení podnájemní smlouvy je podmíněno řádným placením nájemného a hrazením poplatků za elektřinu a plyn. Záměrem tréninkového bydlení je zplnomocnit uživatele k osamostatnění nejenom v rámci bydlení, ale i dalšího profesního, osobního a rodinného života. Uživatelé byli v rámci projektu vedeni ke splácení dluhů, vybavení domácnosti nábytkem a základními spotřebiči a vyhledání zaměstnání v určené časové lhůtě.

Systém prostupného bydlení v Litvínově

Počátkem října 2009 zavedlo město Litvínov ve spolupráci s Agenturou systém prostupného bydlení a společností CPI byty (významným vlastníkem bytových domů na území města). Inspirovalo se přitom příklady ze Slovenska. Jedná se o motivující systém nabídky prostupného bydlení pro nízkopříjmové skupiny lidí a lidí ohrožených sociálním vyloučením. Systém zahrnuje tři stupně: azylové bydlení, bydlení na městských ubytovnách a bydlení v bytech standardního typu (bytech vlastněných společností CPI byty). Zájemci nemohou požádat o bydlení jen v jednom stupni, žádají o zapojení do programu jako celku. Komise pro prostupné bydlení pak na základě přidělených bodů určuje, jaký stupeň bude zájemci nabídnut.

ZDROJE FINANCOVÁNÍ

Opatření neklade nutně zvýšený nárok na investice do bytového fondu. Jde o systém, který počítá s využitím stávajících bytů a ubytovacích zařízení ve vlastnictví obce, popř. jiných. Poskytování doprovodných sociálních služeb lze financovat z následujících zdrojů:

Ing. arch. Kristian Holan

expert pro oblast bydlení
tel.: 704 646 266
email: kristian.holan@mmr.cz

PhDr. Veronika Aresta

expertka pro oblast bydlení
tel.: 728 086 280
email: veronika.aresta@mmr.cz

adresa:

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
– Odbor pro sociální začleňování (Agentura)
4D CENTER – Kodaňská Business Centrum
Kodaňská 1441/46
Praha 10

Bytové koncepce obcí

Bytové koncepce obcí by měly přispívat k uskutečňování takového lokálního společenství, které bude sebevědomé, solidární a podporující individuální odpovědnost svých členů.

Bytové koncepce obcí k dosažení takovéto situace mohou výrazně přispět. Aby se tak skutečně stalo, měly by bytové koncepce rozpracovávat tyto priority:

1. péče o urbanistický rozvoj města (včetně rozrušování sociálně vyloučených loklait);
2. odpovědnou správu bytového fondu (včetně včasné reakce na prodlevy s platbou nájemného);
3. provázání sociální a bytové politiky města (včetně podpory zavádění prostupného bydlení).

Účel prostupného bydlení

Systém prostupného bydlení umožňuje aktivně a cíleně pracovat s nájemníky s ohledem na jejich schopnosti řádně obývat pronajímané byty a na jejich finanční možnosti si takovéto bydlení dlouhodobě udržet. Prostřednictvím zavedení systému prostupného bydlení dochází i ke zvyšování šancí osob usilujících o integraci, aby se vymanily z prostředí, které nechtějí obývat. Systém prostupného bydlení také tím, že zohledňuje individuální volby a schopnosti nájemníků, vede k sociální a prostorové diferenciaci obyvatel sociálně vyloučených lokalit