Bydlení

POPIS PROBLEMATIKY

Viditelnou známkou sociálního vyloučení je vznik a existence lokalit, pro které je charakteristická nízká kvalita bytového fondu, nevyhovující infrastruktura, funkční nepropojenost s širším urbanistickým celkem obce a to, že jejich obyvatelé mají z různých důvodů ztížené šance na úspěšné sociální začlenění. Horší kvalita bydlení je jedním z faktorů sociálního vyloučení a zároveň je to zásadní prvek, který způsobuje propad v mnoha dalších sférách života. Dlouhodobé bydlení v substandardních ubytovnách a bytových domech vytváří a reprodukuje specifické postoje jeho obyvatel, poskytuje ve srovnání s nájemním bytem standardní kvality výrazně nižší právní jistotu trvání/stability bydlení. Nevyhovující bydlení se negativně odráží na vzdělání dětí, zaměstnání dospělých a zdravotním stavu všech jeho obyvatel.

Mezi významné problémy, s nimiž se v sociálně vyloučených lokalitách setkáváme patří stáří a celková kvalita bytového fondu, přeplněnost bytů, chybějící podpůrné terénní služby, obývání bytů bez nájemních smluv, nedostatečná právní ochrana nájemníků.

Opatření, které je potřeba v oblasti bytových politik obcí učinit je mj. zpracování strategických materiálů k sociálnímu a dostupnému bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel, zavádění systémových opatření s cílem předcházet ztrátě bydlení, budování sítě podpory pro sociálně vyloučené, zvyšování informovanosti o možnostech bydlení a mnoho dalšího.

Příručka dobrých praxí v oblasti bydlení, kterou jsme zpracovali spolu s našimi partnery, má sloužit jako inspirace obcím, které tuto oblast chtějí koncepčně řešit.

Více o přínosech zavádění sociálního a dostupného bydlení je k přečtení ve studii Přínosy sociálního bydlení.