Gamblerství se v posledních letech stalo smutným fenoménem spojeným s životem v sociálním vyloučení. Řada provozovatelů heren cílí na lidi, kteří se nacházejí v obtížných životních situacích, a cíleně otevírá herny i v místech, kde se koncentruje chudoba, a kde by se vysoké zisky na první pohled ani nedaly čekat. Opak je ale bohužel pravdou. Obce se mohou snažit o jistá omezení otevírání a provozování heren na jejich území. Současná legislativa jim k tomu však mnoho nástrojů nedává. Současný loterijní zákon udává, že provozování výherních automatů nesmí být povoleno ve školách, školských zařízeních, v zařízeních sociální a zdravotní péče, v budovách státních orgánů a církví. Povolení nesmí být vydáno ani v případě, kdy by hrací přístroj měl být provozován v sousedství těchto budov.

Samosprávy zároveň mohou rozhodovat jen o zřízení výherních automatů na území obce či města. O zřízení takzvaných videoloterijních terminálů rozhoduje ministerstvo financí. Změnit to měla novela loterijního zákona, kterou prezident Klaus v loňském roce vetoval.

Samosprávám tedy dlouhou dobu zbývala jediná možnost – využívat své kontrolní a sankční pravomoci podle zákona č. 202/1990 Sb. a dozorovat zákaz vstupu osob nezletilých do heren a k hracím přístrojům. Významnou změnou však je rozhodnutí Ústavního soudu z června 2011, který potvrdil platnost a oprávněnost vyhlášky regulující umístění videoloterijních terminálů v Chrastavě na Liberecku (více níže v sekci Příklad).

Regulace videoloterijních terminálů v Chrastavě

O regulaci výherních automatů a videoterminálů v blízkosti sociálně vyloučených lokalit dlouhodobě usiluje například město Litvínov. Průlomovým rozhodnutím pak je verdikt Ústavního soudu, který v červnu 2011 rozhodl ve prospěch města Chrastava, které obhájilo svou vyhlášku, ve které rozhoduje o přípustném umístění  videoloterijních terminálů. Podle tohoto rozhodnutí Ústavního soudu tak i nadále ministerstvo financí povoluje provozování vieoloterijních terminálů, avšak obce mají právo rozhodovat o umístění těchto terminálů na území obce. Chrastava bojovala s automaty řadu let. Když se radnici podařilo vymýtit většinu běžných výherních přístrojů, přešli provozovatele na videoloterijní terminály, které jim bez obtíží povolovalo ministerstvo financí. Obce tak dnes mohou určit místa, ve kterých nesmí být videoloterijní terminály provozovány. Mohou jimi být kromě škol a dětských zařízení i konkrétně určené sociálně vyloučené lokality a jejich blízké okolí. Podrobnější informace najdete zde.

Regulace výherních automatů nevyžaduje žádné speciální finanční náklady, jde především o legislativní opatření spojené s běžnou činností patřičných orgánů samosprávy.