Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit a sociální vyloučení obecně jsou častými tématy, která zneužívají představitelé krajní pravice a sympatizanti neonacistických hnutí. Snaží se tak svými populistickými návrhy na řešení této problematiky získávat sympatie veřejnosti. Častým nástrojem k získání pozornosti médií je i pořádaní veřejných akcí – demonstrací a pochodů – v blízkosti sociálně vyloučených lokalit, v místech, kde dochází ke sporům mezi těmito obyvateli a dalšími obyvateli.

Tyto akce jsou velkým bezpečnostním rizikem pro tyto lokality i pro celé obce a města. Před jejich pořádáním je proto nutné využít všechny možné prostředky k zajištění bezpečnosti všech obyvatel, důsledně monitorovat celou akci, aby při ní nebyl porušován zákon a zabránit tomu, aby akce přerostla v násilné střety. Jako účinný nástroj se v těchto případech osvědčila koordinovaná spolupráce subjektů, které v sociálně vyloučených lokalitách působí a rozdělení činností, které před akcí mohou proběhnout. Všechny tyto aktivity musí probíhat ve spolupráci s policií a za vzájemného informování všech zapojených subjektů.

Koordinovaný postup při pochodu neonacistů – Přerov, duben 2009

Pochod neonacistů ulicemi Přerova se uskutečnil čtvrtého dubna 2009. Termín pochodu byl ohlášen asi čtrnáct dní předem. V Přerově začala být ihned připravována sada opatření, která měla zmírnit bezpečnostní rizika této akce pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit v Přerově. Práce se odehrávala ve třech rovinách – šlo o eliminování rizik přímo u obyvatel sociálně vyloučených lokalit, otevření debaty o příčinách projevů extremismu a rasové nesnášenlivosti v Přerově a působení na veřejné mínění.

Byla vytvořena akční skupina pro práci s obyvateli vyloučených lokalit. Jejími členy byli kromě pracovníka Agentury, pracovníci neziskových organizací působících ve městě, krajská koordinátorka a vybraní zástupci Romů, kteří mají v lokalitách autoritu. Členové této skupiny zorganizovali několik schůzek s lidmi, kteří bydlí v lokalitách, kudy měl pochod vést. Informovali je o zajištění bezpečnosti ze strany policie, o zákonných podmínkách, které provázejí pochod neonacistů, a o jejich občanském postavení (že mají právo na ochranu, avšak aktivním vystoupením proti neonacistům si mohou sami ublížit). Jednoho setkání s Romy, které bylo svoláno před pochodem, se účastnili i  policisté.

V souvislosti s druhou snahou – otevřít debatu o příčinách projevů extremismu a rasové nesnášenlivosti v Přerově – uspořádala Agentura 2. dubna v Přerově zasedání u kulatého stolu. Účastnili se jej představitelé města, Agentury, neziskových organizací i Romů.
Třetí rovinou aktivit byla práce s veřejností. Ihned po ohlášení akce neonacistů vznikla v Přerově iniciativa s názvem „V Přerově neonacisty nechceme“. Do její činnosti se zapojila řada organizací přerovské gymnázium, VOŠ Caritas z Olomouce a krajská koordinátorka. Dobrovolníci z těchto institucí před pochodem vyrobili letáky a plakáty, které rozmístili do škol, veřejných institucí na veřejná místa, do autobusů MHD. Osmnáctého dubna uspořádala iniciativa v Přerově koncert, na kterém jako řečníci vystoupili primátor Přerova, vedoucí územního oddělení Policie ČR, ředitel Agentury pro sociální začleňování a řada dalších osobností.

ZDROJE FINANCOVÁNÍ