Město spolupracovalo s Agenturou v letech 2009 – 2012. Na jaře 2015 obnovilo spolupráci v rámci Kooridnovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. V úvodní fázi bude ve spolupráci zástupců města, lokálního konzultanta Agentury a Lokálního partnerství zpracován Strategický plán sociálního začleňování. Na jeho základě pak vzniknou projekty z různých oblastí sociálního začleňování (bydlení, vzdělávání, sociální služby aj.), na něž bude možné čerpat koordinovaně prostředky ze tří operačních programů Evropských strukturálních a integračních fondů.
Město Litvínov leží v severozápadních Čechách na úpatí Krušných hor. Současná podoba města vznikla liniovým řazením a spojením města Litvínova s obcemi Chudeřín, Hamr a Janov. Na území města žije 27 118 obyvatel. Nejsilnější věkovou skupinu tvoří lidé ve věku 50 až 59 let a 30 až 39 let. Velmi málo početná je skupina dětí do čtyř let. V Litvínově, stejně jako v celém okrese, je nejnižší celorepublikový průměr vzdělanosti, pokud jej měříme procentuálním zastoupením lidí, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání (5,39 %). Většina ekonomických subjektů ve městě spadá do kategorie malého a středního podnikání se silnou provázaností na velké těžební a chemické podniky v regionu. Nezaměstnanost v Litvínově dosahuje 14 procent a jde o jedno z nejvyšších čísel v rámci celé republiky. Tak vysoká míra nezaměstnanosti je důsledkem jednostranně zaměřeného průmyslu a útlumu těžby. Životní prostředí Litvínova a okolí je výrazně poznamenáno intenzivní povrchovou těžbou hnědého uhlí a patří k nejpoškozenějším v republice. Na druhou stranu má město velký potenciál cestovního ruchu v okolí Litvínova a Krušných horách.
Na území města jsou identifikovány tři sociálně vyloučené romské lokality – sídliště Janov a dvě ubytovny – v ulici U Bílého Sloupu a v lokalitě V Dolíku (takzvaná ubytovna UNO). Sídliště Janov je tvořeno zástavbou osmipodlažních panelových domů s byty I. Kategorie. Zbylé dvě lokality tvoří přízemní nebo dvoupodlažní budovy o několika jednopokojových bytech se společnými toaletami a koupelnami. Při posledním sčítání lidu se k romské národnosti v Litvínově přihlásilo 81 obyvatel. Podle odhadů však lidé, kteří mohou být považovaní za Romy tvoří 80 až 95 procent obyvatel ubytoven. Na samotném sídlišti Janov je z celkových přibližně 7 000 obyvatel za Romy považována více jak polovina. Vedení ZŠ v Janově odhaduje podíl svých romských žáků v letošním roce na 91 procent. Kolem 350 obyvatel je příjemce dávky v hmotné nouzi.
Ubytovna UNO i ubytovna Bílý sloup plní zčásti funkci záchytných míst pro obyvatele, kteří byli za různých okolností vystěhováni ze sídliště Janov. Žijí zde ale i rodiny, které se nedostaly do situace neplatičů, ale nenašly jinde ve městě Litvínově dostupné ubytování. Některé rodiny si o přidělení místa v ubytovně samy zažádaly, aby se osamostatnily od rodičů. V panelových domech na sídlišti Janov město následkem kompletní privatizace bytového fondu nevlastní žádné byty.
V lokalitě janovského sídliště je častým jevem práce „na černo“ a mezi sociálně vyloučenými obyvateli této lokality je také rozšířeno užívání drog a gamblerství. Tomu vychází vstříc výskyt několika heren v lokalitě.
Město Litvínov se problematice sociálního vyloučení intenzivně věnuje. Od vstupu Agentury do lokality zahájilo město plánování sociálních služeb, posílilo řady terénních pracovníků, úspěšně zavedlo veřejnou službu, přistoupilo k částečnému omezení provozu heren, důslednému, ale zákonnému vymáhání dluhů, zintenzívnilo práci policie a spolupráci s neziskovým sektorem. Ke konci roku pak zavedlo systém prostupného bydlení.