Kutná Hora je okresní město ve Středočeském kraji ležící asi 70 km východně od Prahy. Historické jádro města představuje architektonický skvost evropského významu. Kutná Hora má zhruba 21 000 obyvatel.
Historie Kutné Hory je nerozlučně spjata s těžbou a zpracováním stříbra. V současné době těží město spíše z turistického ruchu, a to díky souboru více než tří stovek chráněných památkových objektů středověké a barokní architektury. V prosinci 1995 bylo historické jádro města, spolu s chrámem Sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví lidstva UNESCO. Protipólem vzkvétajícímu turistickému průmyslu je spíše stagnující ekonomický rozvoj oblasti. Tradičně vyšší nezaměstnanost na Kutnohorsku ve srovnání s průměrem Středočeského kraje byla v nedávném období umocněna omezením provozu tradičních průmyslových podniků. Pracovní příležitosti pro občany s nízkou kvalifikací tedy spíše ubývají, nové zahraniční investice v okolí města a v nedalekém Kolíně by však tento trend mohly zvrátit.
Problém sociálního vyloučení je v Kutné Hoře spojován především s obcí Neškaredice, která je vzdálená dva kilometry od kraje města, přesto je formálně jeho součástí. V lokalitě žije kolem 300 obyvatel, z toho je asi polovina Romů. Lokalita byla původně využívaná jako ubytovací zařízení pro zaměstnance školního statku. První romské rodiny sem přišly v 70. letech. V 90. letech se přistěhovaly další romské rodiny z Českého Brodu. I nadále dochází k průběžné migraci mezi rodinami a častým návštěvám ze Slovenska. Naprostá většina romských obyvatel Neškaredic je dlouhodobě nezaměstnaná, jejich příjem tvoří především sociální dávky, mají velmi nízké vzdělání a bydlí koncentrovaně v několika rodinných domcích. Ty jsou povětšinou značně zchátralé a téměř neobyvatelné. V obci chybí základní občanská vybavenost, funguje pouze malý obchod s potravinami.
Co se týče městských lokalit, mnoho Romů žije v Kutné Hoře rozptýleně mezi majoritním obyvatelstvem a jen ojediněle jsou koncentrováni v jedné lokalitě (např. ulice Táborská). Situace je ovšem nestálá a mnoho rodin z přilehlých obcí (Neškaredice, Třebešice, Nové Dvory) či z dnes již uzavřených ubytoven v bývalé vyloučené lokalitě v Čáslavské ulici nemá trvale vyřešenou otázku bydlení. V Kutné Hoře v současnosti chybí jak azylový dům, tak fond bytů přístupný pro obyvatele s nižším příjmem. Velký počet vystěhovaných romských rodin volí mezi odchodem do Neškaredic či sestěhováním s příbuznými do již přeplněných bytů v centru města. Tím se situace spíše zhoršuje a vytváří napětí i ve vztahu k sousedům.
Mezi další problematické oblasti zde patří zejména již zmiňovaná nezaměstnanost, zadluženost a nízká vzdělanost.