Svazek obcí Jesenicko: Město Jeseník, Obec Lipová-lázně, Obec Bělá pod Pradědem, Obec Česká Ves, Obec Mikulovice, Obec Velké Kunětice, Obec Hradec – Nová Ves, Obec Písečná, Obec Supíkovice, Město Žulová, Obec Vápenná, Město Vidnava, Obec Černá Voda, Obec St. Čer.Voda, Obec Kobylá n.Vid., Obec Skorošice, Obec Velká Kraš, Město Javorník, Obec Bernatice, Obec Bílá Voda, Obec Vlčice.
Správní, demografické a geografické vymezení území
Region Jesenicko je oblast v severní části Olomouckého kraje, která rozlohou odpovídá bývalému okresu Jeseník. Patří sem 24 obcí různé velikosti, které jsou sdruženy do čtyř mikroregionů – Javornicka, Žulovska, Jesenicka a Zlatohorska. Žije zde asi 40 000 lidí.
Jesenicko se pyšní mnoha přírodními krásami a kulturními památkami jako jsou Jeseníky, Žulovská pahorkatina, Rychlebské hory, lázně Jeseník, zámek v Javorníku apod. Na druhou stranu se však region potýká s celou řadou specifických problémů, které mají původ v jeho zvláštní geografické poloze, v příhraničním rázu regionu, v dějinách jeho osidlování a vysidlování, v zásazích komunistického režimu do demografického vývoje.
Oblast je od zbytku Moravy odříznuta pásem hor, je zde nízká hustota osídlení, velká míra nezaměstnanosti, lidé mají nízké příjmy a nachází se zde nápadně mnoho opuštěných nemovitostí včetně nemovitostí, kde bydlí sociálně vyloučení lidé. V posledních letech se obce Jesenicka snaží využít evropských dotací k povzbuzení turistického ruchu, avšak celá oblast zůstává nadále jedním z nejchudších míst České republiky.
Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality – historie a vývoj
Region Jesenicka je specifický v několika aspektech. Sociální vyloučení se zde nevztahuje na specifické konkrétní oblasti měst a obcí – části města, ulice apod., nicméně se jedná spíše o strukturální problém, které prostupuje celý region a potýká se s nimi tedy jak město Jeseník jako ORP a na něj navazující mikroregion Jesenicko, tak malé obce, které jsou sdružené do mikroregionů: Žulovska, Milukovicka a Javornicka.
Vzhledem k malé hustotě zalidnění obcí je ale povědomí o osobách sociálně vyloučených, nebo sociálním vyloučením ohrožených mezi místními vcelku jasné, nicméně k viditelnému prostorovému vyloučení příliš nedochází, v takových případech se jedná spíše o jednotlivce, rodiny, či domácnosti, které jsou-li sdruženy více pohromadě, jde spíše o malé bytové domy nebo domy zcela samostatné.
Lze říci, že zde nalezneme různé druhy lokalit – některé jsou významně prostorově segregované, charakterizované vesměs substandardním bydlením (nejvýrazněji Kobylá n.V., V. Kraš, V. Kunětice), v jiných není prostorová segregace výrazná či zcela chybí a lokality jsou spíše charakterizované koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením v jednom sousedství. Bydlení můžeme většinou označit z technického hlediska za standardní, problémem je spíš jeho nestabilita, ohrožení jeho ztráty.
V některých oblastech lze pozorovat napětí mezi obyvateli sociálně vyloučených lokalit a ostatními občany obce. Současně v některých obcích (např. Vidnava) žijí osoby ohrožené sociálním vyloučením rozptýleně, přičemž se jedná o nezanedbatelné číslo osob postižených často kumulací znevýhodňujících faktorů, které jim brání v úspěšném začlenění do běžných aktivit společnosti a lokální komunity.
Hlavní úkol Agentury pro sociální začleňování ve spolupráci s městem
Hlavním cílem spolupráce ASZ a lokality je zvýšení obecné stability a rozvoje celé oblasti s dopadem na všechny občany regionu. Předpokladem úspěšnosti všech opatření bylo vybudování komunikačního prostoru mezi radnicemi a občany jednotlivých měst a obcí. Od počátku spolupráce bylo možné identifikovat specifičnost procesu tvorby Strategického plánu sociálního začleňování (Strategický plán) na území obce s rozšířenou působností (ORP) Jeseník, která je daná:
• geografickou polohou ORP,
• soustředěním sociálně vyloučených osob do několika specifických lokalit mikroregionů ORP,
• různorodostí a velikostí cílových skupin,
• zájmem o řešení problematiky sociálního vyloučení na více úrovních (obce, státní správa, NNO),
• zřetelností požadavku navýšení kvality i kvantity procesů sociální práce v lokalitách,
• poptávkou po nových trendech – např. komunitní sociální práci,
• požadavkem na posílení stability sociálních služeb.
Snahou všech zapojených je podpořit region tak, aby měl šanci se ve statistikách posunout k lepším výsledkům. Během spolupráce se již podařilo učinit několik dílčích kroků k naplnění daných cílů. Vedle drobných konkrétních úspěchů je nesporně pozitivní, že se po celou dobu daří spolupráce s obcemi a městy, poskytovateli sociálních služeb, školami a dalšími významnými institucemi v regionu. Tato spolupráce je složitější právě o to, že Jesenicko je rozsáhlým a vnitřně členitým územím.