Frýdek-Místek je statutární město v Moravskoslezském kraji, asi dvacet kilometrů od Ostravy. Leží na středním toku řeky Ostravice v místě, kde se do ní vlévá řeka Morávka. K městu patří části Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec a Skalice a počet obyvatel přihlášených k pobytu na území statutárního města Frýdku-Místku je 57 371. Do správního obvodu obce s rozšířenou působností pak spadá 36 obcí s počtem obyvatel 108 529.
Město se zaměřuje především na zpracovatelský a strojní průmysl, významným investorem je automobilka Hyundai v 7 km vzdálených Nošovicích, ArcelorMittal Frýdek-Místek, a.s., OKD (Důl Paskov) a rovněž společnost MIKO international s.r.o., která vyrábí medové dorty Marlenka. I přes to míra nezaměstnanosti ve městě Frýdek-Místek dosáhla na konci minulého roku 11 procent. Vyhledávaným rekreačním místem je vodní nádrž Olešná s aquaparkem na jihozápadním okraji města. Každoročně je zde pořádán největší frýdecko-místecký hudební, divadelní a filmový festival Sweetsen fest zaměřený výhradně na tvorbu „místních“ umělců.
Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality
Problém sociálního vyloučení je dnes ve Frýdku-Místku spojován především s oblastí kolem ulice Míru, která nese podstatné znaky sociální vyloučenosti. Jedná se o periferii na okraji města, tvořenou sedmi ulicemi, která částečně sousedí s průmyslovou zónou. V minulosti zde bydleli dělníci a úředníci válcoven a dalších průmyslových podniků. Lokalitu dále protíná železniční trať, která ji dělí na dvě části. Lokalita je tak v reálu tvořena dvěma relativně samostatnými vyloučenými lokalitami, které k sobě přiléhají. Charakteristickým rysem obou z nich je relativně vysoký podíl romské populace. Oblast je tvořena především nájemními bytovými domy, které jsou jednak v rukou města a jednak v rukou soukromých majitelů. Kromě toho je část domů po privatizaci ve vlastnictví majitelů bytových jednotek (společenství vlastníků). Dále jsou v lokalitě také rodinné domy. K bydlení slouží také několik ubytoven v prostoru lokality.
Celkově žije v lokalitě zhruba 690 obyvatel, z toho dle připsané etnicity odhadem asi 450 – 500 Romů. Centrem lokality je dětské hřiště obestavené pěti dvoupodlažními domy po osmi bytových jednotkách snížené kategorie a několik dalších jednotlivých vícepatrových domů, převážně ve vlastnictví města, včetně městské ubytovny na ulici Sokolská. Většina domů má zrenovovanou fasádu, vnitřní zařízení domů rekonstruováno není. Vybavenost bytů je na velmi nízké úrovni. Byty nemají koupelnu a teplá voda v domech neteče. Topí se lokálně tuhými palivy. V lokalitě je vybudovaná společná koupelna a prádelna, která je provozována za poplatek. Dostupnost z centra města je pěšky cca 30 minut. V lokalitě dochází k vysoké migraci, především v rámci města a zejména pak v rámci lokality samotné.
Romští obyvatelé lokality vykazují mimořádný vzdělanostní handicap ve srovnání s majoritní populací žijící ve městě. Populace lokality rovněž vykazuje ve zvýšené míře různé dlouhodobější zdravotní problémy. V lokalitě je monitorován zvýšený výskyt sociálně-patologických jevů – je zde patrná četná zadluženost domácností, zkušenosti s exekucemi, drogové závislosti, menší míra zaměstnanosti, zkušenosti s hledáním alternativních zdrojů obživy. Mezi obyvateli lokality existuje vysoká míra nezaměstnanosti, rovněž je zde evidován vysoký podíl ekonomicky neaktivních osob. Přesto má mnoho osob s prací zkušenosti, většinou se však jedná pouze o krátkodobá zaměstnání. Existuje zde vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. Nejčastějším druhem zaměstnání jsou práce vyžadující nízkou kvalifikaci, většina osob je však odkázána na dávkový systém. Přesto tvoří výplaty dávek hmotné nouze domácnostem v sociálně vyloučených lokalitách pouhých 3,7 procenta vyplacených dávek ve městě.
Vzhledem k nutnosti předcházení sociálního vyloučení a odstraňování jejich důsledků již dvanáctým rokem město zajišťuje výkon terénní práce. Ve Frýdku-Místku dochází – vedle sociálně vyloučené lokality – ke koncentraci osob ohrožených sociálním vyloučením zejména v některých z mnoha tamních ubytoven. V lokalitě rovněž funguje centrum Pramínek pro rodiny s dětmi. Ve městě již druhým rokem funguje přípravná třída. Do lokality rovněž dochází v omezené míře terénní pracovníci Charity a kontaktního centra Renarkon, nově jsou v rámci prevence kriminality zřízeny pozice domovníka a asistenta prevence kriminality.
Spolupráce s městem
Město vnímá oblast bydlení pro řešení hrozby sociálního vyloučení jako nejpodstatnější. Město má velice dobře podchycen systém krizového bydlení (Slezská diakonie), je zájem o rozšíření na systém prostupného bydlení a jeho ukotvení v koncepci bytové politiky města. Souvisejícím tématem je zaměstnanost, největší prostor by město vyčlenilo komunikaci s potenciálními zaměstnavateli a oblasti sociálního podnikání, případně kariérnímu poradenství pro mládež. Problémem se jeví i absence zdravotní gramotnosti a zájmu o svůj životní styl, a proto se městu jeví vhodné zavést opatření zdravotně sociálního pracovníka, který by zajišťoval zdravotní prevenci v lokalitách ohrožených sociálním vyloučením.
Celkově existují ve městě vhodné subjekty a příležitosti v oblasti začleňování, síť sociálních služeb ve městě je na dobré úrovni zastoupena celou řadou sociálních služeb. Město má zájem o jejich vyšší zacílenost a provázanost v rámci problematiky sociálně vyloučených lokalit.