Cheb

Cheb

Město Cheb je po Karlových Varech druhé nejlidnatější město Karlovarského kraje, žije zde přes 35 000 obyvatel. Cheb byl donedávna spíše průmyslovým městem s textilními a strojírenskými odvětvími. V devadesátých letech dvacátého století v důsledku transformačních změn podíl průmyslu ve městě poklesl, velké podniky upadaly, vznikla řada menších a středních firem, došlo k rozvoji služeb a turismu.

 

Město Cheb je po Karlových Varech druhé nejlidnatější město Karlovarského kraje, žije zde přes 35 000 obyvatel. Cheb byl donedávna spíše průmyslovým městem s textilními a strojírenskými odvětvími. V devadesátých letech dvacátého století v důsledku transformačních změn podíl průmyslu ve městě poklesl, velké podniky upadaly, vznikla řada menších a středních firem, došlo k rozvoji služeb a turismu.

Z hlediska národnostního složení patří Cheb vedle Sokolova a Karlových Varů k oblastem s největším podílem osob s německou národností a zároveň se řadí k oblastem s nejvíce různorodou národnostní strukturou. Výrazně se proměnilo složení obyvatel v souvislosti s koncem druhé světové války. Po odsunu téměř poloviny chebských obyvatel do Německa postupně region osidlovali lidé z českého vnitrozemí i ze Slovenska, v další vlně pak přišli volyňští Češi, rumunští reemigranti a opět rodiny ze Slovenska. Současnou významnou národnostní menšinou na Chebsku jsou Vietnamci žijící zde zhruba od osmdesátých let dvacátého století. Neoficiální odhady hovoří až o 6000 až 7 000 Vietnamcích žijících na území Chebu.

Míra nezaměstnanosti v obvodě města Cheb byla v září roku 2009 10,6 procent. K největším problémům ve městě patří vysoká kriminalita. V roce 2008 bylo v Chebu zjištěno celkem 1428 trestných činů, objasnit se podařilo 826 případů.

Podle hrubého odhadu analýzy společnosti GAC žije dnes ve městě okolo 2 500 osob s připsanou etnicitou „Romů“, tedy osob, které o sobě jako o „Romech“ („cikánech“) hovoří či jsou za „Romy“ („cikány“) považovány svým okolím. Podle odhadu romské poradkyně je z nich zhruba jedna třetina integrována do majoritní společnosti, zatímco zbylé dvě třetiny se nacházejí v pasti sociální exkluze. Ze zmiňované třetiny je pak neurčené procento rodin sociálním vyloučením ohroženo.

„Romové“ v Chebu žijí převážně rozptýleně po celém městě, v centru i na okraji. O „romské sociálně vyloučené lokalitě“ lze mluvit v případě osob žijících v několika bytových domech soukromého vlastníka v ulici Wolkerova. V současnosti jsou tyto domy obydleny zhruba jen z poloviny. Žije zde okolo třiceti, převážně „romských“ rodin. V domech teče jen studená voda, a to ne vždy. Neexistují samostatné hodiny pro každou domácnost, ba ani pro každý vchod. Mnoho domácností je odpojeno od elektrické energie a dochází k nelegálním odběrům. V bytech se topí pevnými palivy. Lokalita trpí kromě nevyhovujícího stavu bydlení typickými nemocemi ghetta: vysoká, takřka stoprocentní míra nezaměstnanosti (z chebských „Romů“ je celkem nezaměstnaných odhadem 75-80 procent), velice nízká úroveň vzdělání (snižující se generaci od generace; jen pětina „Romů“ disponuje vyšším než základním vzděláním), užívání návykových látek, obrovská zadluženost u nebankovních společností, dluhy na nájemném a energiích, a vzhledem k lokalizaci města i zvýšená prostituce. Ta je jak pouliční (za rohem vede jeden z hlavních průtahů městem), tak bytová.

V posledních měsících sílí obavy, že ke vzniku nové vyloučené lokality může dojít v části sídliště Zlatý Vrch. „Romové“, přicházející především z Wolkerovy ulice, zde žijí v cirka 60 bytech. Na tuto situaci radnice reagovala vypracováním integrovaného plánu rozvoje města právě na zónu tohoto sídliště.

Číst více >

Osobnosti lokality

Markéta Černá
Lokální konzultantka
Bronislav Podlaha
Lokální konzultant