Jak se dnes žije lidem v Jihlavě?
Myslím, že v Jihlavě se žije dobře. Útlum způsobený dočasným pozastavením ekonomiky bude mít jistě negativní dopad na část domácností, ale ještě nevíme, na jak velkou. Očekáváme, že se může ještě více propadnout životní úroveň těch, kteří na tom nebyli dobře už před koronavirovou krizí.
Pokud k tomu dojde, věřím tomu, že nám pomůže spolupráce s Agenturou a systém, který se nám podařilo společně nastavit. Pokud se domácnosti začnou dostávat do problémů, zachytí je naše záchranná síť. Budeme se snažit vytipovat dotčené rodiny dřív, než by třeba skončily na ulici nebo se dostaly do nějakých výrazných finančních problémů, a poskytneme jim vhodnou podporu.
Ve funkci primátorky jste od roku 2018. Jak na tom tehdy byla Jihlava z pohledu sociálního vyloučení?
Jihlava nemá žádnou velkou sociálně vyloučenou lokalitu. Máme ale velké množství ubytoven, které se nachází v centru města. Z výzkumu pocitových map vyplývá, že se občané Jihlavy necítí v centru bezpečně. Když jsem nastoupila do funkce, chyběla nám jasná a koncepční řešení. Nevěděli jsme, jak problémy sociálně slabších rodin koncepčně řešit.
Jakým způsobem jste se tedy rozhodli situaci zlepšit?
Těch opatření je více. Posílili jsme například terénní služby a vyjednali jsme s místní neziskovou organizací založení terénního programu pro lidi bez domova. Zavedli jsme také dluhové poradenství a pilotujeme koncept Housing First. Osobně mám obrovskou radost, že jsme posílili městskou policii o asistenty prevence kriminality, kteří už nyní brázdí ulice Jihlavy a mají zatím velmi pozitivní ohlasy. Agentura fungovala jako skvělý koordinátor, který nám pomohl postavit konkrétní plán sociálního začleňování a jednotlivé projekty tak, aby vše bylo Jihlavě ušito na míru.
Města občas bojují s tím, že nová opatření v sociální oblasti nejsou u veřejnosti příliš populární. Jak na vaše kroky reagovali obyvatelé Jihlavy a představitelé opozice?
Komunikace je hodně důležitá zejména u Housing First. Pro spoustu lidí je podpora tohoto typu těžko přijatelná, protože nevědí, co si pod tím mohou představit. Kontroverze ale vzbuzují i ostatní formy pomoci, což se ukázalo nedávno. Podpořili jsme například jednu rodinu, aby překlenula období, kdy jim nezbývalo na nájem. Vzbudilo to velké vášně – částečně odpor a částečně pochopeni. Jsem ale přesvědčená, že pokud chceme efektivně řešit prevenci kriminality a udržitelný rozvoj města, jiný recept než dlouhodobá práce se sociálně slabšími není.
Proč by vlastně měly samosprávy řešit hlouběji právě sociální otázky? Většinou nepřinášejí mnoho politického kreditu.
Když se sociální otázky nebudou řešit, vrátí se vám za chvíli zpátky jako bumerang. Projeví se na celkovém stavu společnosti. Děti, které žijí v nevyhovujících podmínkách, nemají možnost chodit do školy a nemají dobré zázemí, budou to samé předávat do dalších generací. Určitě budou mít blízko ke kriminalitě, kterou v konečném důsledku bude muset řešit město. Řešit následky je vždy mnohem nákladnější, než investice do prevence.
Často slýcháváme, že neziskové organizace, které řeší sociální začleňování, jsou k ničemu. Souhlasíte s těmito proklamacemi?
Tažení proti neziskovkám je hrozně populistické. Je to jednoduché a zároveň hloupé. Opravdu by mě zajímalo, jak by si odpůrci neziskovek představovali, že by měl stát fungovat. Kolik by asi stálo peněz, kdyby státní správa musela řešit všechny služby, které neziskové organizace zajišťují? Myslím, že bychom se nedoplatili. Neziskovky jsou pro mě základní kostrou solidarity v České republice. Měli bychom být vděční za to, že fungují v takovém rozsahu. Jsem ráda, že i díky spolupráci s Agenturou se nám je podařilo mezi sebou ještě víc propojit.
Co byste doporučila obcím a městům, které řeší v sociální oblasti podobné problémy jako Jihlava?
Pro každé město je tedy výhodné mít na politické úrovni člověka, který sociálním záležitostem rozumí. Dále bych určitě doporučila obrátit se na Agenturu nebo na organizace, které ve městě působí, a zahájit zjišťování potřeb. I pro mě jako pro člověka zvenčí byly úvodní diskuse velmi přínosné. Pochopila jsem, proč jsou některé kroky důležité a jak v těchto tématech správně postupovat.
Máte v oblasti sociálního začleňování nějaký sen? Vizi, která není ohraničena funkčním obdobím primátorky.
Úplně nejideálnější by samozřejmě bylo, kdyby neexistovalo žádné sociální vyloučení. Měli bychom mít v rámci města dostupné bydlení, měli bychom se umět preventivně postarat o lidi na hraně, aby nespadli do zadlužení a nemuseli žít na ubytovnách. Měli bychom minimalizovat pobytové služby a posílit ty terénní, abychom umožnili lidem prožít jejich život v bezpečí vlastního domova. Všemi těmito tématy se ale prolíná komunitní život ve městě. Lidé by měli znát svoje sousedy a neměli by se bát jít večer po ulici, protože budou vědět, kdo tam bydlí. Když se něco stane, budou vědět, že se mohou obrátit na lidi okolo sebe.
Foto: Město Jihlava
Strategický plán sociálního začleňování vytvořený ve spolupráci s městem Jihlava vznikl v rámci projektu „Systémové zajištění sociálního začleňování“, registrační číslo projektu CZ.03.2.63/0.0./0.0/15_030/0000605.