Index sociálního vyloučení vyvinula Agentura jako jednotný nástroj, který na základě administrativních dat umožňuje srovnání míry sociálního vyloučení mezi různými územími a také sledování vývoje jeho rozsahu v čase. Je sestavován pomocí dat o dlouhodobé nezaměstnanosti, předčasných odchodech ze systému vzdělávání, exekucích a sociálních dávkách. Více informací o metodice výpočtu je k dispozici na stránce Indexu.
„Pro boj s aktuální krizí způsobenou válkou na Ukrajině, která bez pochyby zvýší tlak na růst sociálního vyloučení, je nutné vycházet právě i z dat, která Agentura v rámci MMR dlouhodobě shromažďuje a analyzuje. Usilujeme o to, aby podpora obcí byla co nejcílenější a veřejné prostředky byly investovány efektivně.“
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj
Zatímco v roce 2016 bylo v Česku silně zatíženo sociálním vyloučením 336 obcí, v roce 2021 jejich počet klesl na 175. Pozitivní vývoj ale zpomalila koronavirová pandemie. „Do roku 2019 se situace kontinuálně zlepšovala, zejména z důvodu pokračující ekonomické konjuktury a úbytku exekucí. Z našich šetření obecně vyplývá, že v důsledku pandemie narostla dlouhodobá nezaměstnanost. Na ty, kteří byli chudí už před pandemií nebo lavírovali nad propastí, dopadá současná ekonomická situace obzvlášť tvrdě,“ říká Radka Vepřková, vedoucí oddělení výzkumu a evaluace Agentury. A dodává: „Index sociálního vyloučení už nyní slouží jako skvělý nástroj pro zacílení podpory těm nejzatíženějším obcím. Právě v nich je největší potenciál rozvoje do budoucna.“
Ačkoli obecně platí, že nejzatíženější obce najdeme hlavně v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji, nacházejí i ve všech zbývajících regionech. Problémem jsou tzv. vnitřní periferie, tedy okrajové oblasti krajů, které jsou vzdálené od svých ekonomických center. Jedná se o problém mnohdy upozaďovaný a zastírá ho skutečnost, že se s ním potýkají i bohatší kraje. „Regiony se ale mezi sebou liší v tom, co je nejvíce pálí a jaké problémy se v nich kulminují – zatímco na severozápadě Čech jde problém exekucí ruku v ruce s dlouhodobou nezaměstnaností, tento vztah je například na jižní Moravě výrazně slabší,“ vysvětluje Petr Lang, datový analytik Agentury a jeden z autorů výpočtu.
Politika založená na datech
Pro zacílení podpory obcím využívá index Ministerstvo pro místní rozvoj, data jsou však důležitá i pro Ministerstvo práce a sociálních věcí jako jeden z nástrojů pro alokaci finančních prostředků výzvy Operačního programu Zaměstnanost+. Využít ho mohou i samotné obce pro strategické plánování.
Podle Ivana Bartoše, místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj, je stále potřebnější stavět lokální i národní politiky sociálního začleňování na práci s daty. „Pro boj s aktuální krizí způsobenou válkou na Ukrajině, která bez pochyby zvýší tlak na růst sociálního vyloučení, je nutné vycházet právě i z dat, která Agentura v rámci MMR dlouhodobě shromažďuje a analyzuje. Usilujeme o to, aby podpora obcí byla co nejcílenější a veřejné prostředky byly investovány efektivně.“
Text vznikl v rámci realizace projektu „Systémové zajištění sociálního začleňování“, reg. č.: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_030/0000605, který je spolufinancovaný z Operačního programu Zaměstnanost prostřednictvím Evropského sociálního fondu.