Podle studie zpracované pro Ústecký kraj[1], třetina žáků vykazuje příznaky úzkosti, pětina někdy přemýšlela o sebevraždě a více než polovina má problém se spánkem. Životní spokojenost chybí více dívkám než chlapcům. Přes třetinu žákyň má zkušenost se sebepoškozováním, nejčastěji propichováním a řezáním kůže. Řešení problému ztěžuje nedostatek odborníků v oblasti dětské psychiatrie a psychologie. Na potřebnou pomoc tak mnozí čekají řadu měsíců. O možnostech řešení diskutovali pracovníci nízkoprahových zařízení na workshopu organizovaném Agenturou pro sociální začleňování.
„Místem prvního kontaktu mladého člověka se systémem pomoci často bývá nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Právě jejich pracovníci již delší dobu upozorňují na rostoucí problémy a nedostačující kapacity v oblasti duševního zdraví. Z toho důvodu jsme uspořádali pro pracovnice a pracovníky nízkoprahových klubů workshop na téma ‘Duševní zdraví dětí a adolescentů‘,“ uvedla Markéta Magdaléna Němečková z Agentury pro sociální začleňování. V prostorách Armády spásy v Jirkově se na workshopu sešli zástupci z Jirkova, Chomutova, Litvínova – Janova, Dubí a Postoloprt.
Lektorky z organizací Masopust, Naděje a SOFA interaktivní formou provedly účastníky nejdůležitějšími tématy: jak si udržet duševní zdraví v náročných životních situacích, jak pracovat se stresem a emocemi, jak si hlídat své vlastní hranice a jak sdílet náročné situace s kolegy v týmu.
Zástupci nízkoprahových klubů měli možnost sdílet zkušenosti, jak ohrožené dítě poznat, jak s ním vést rozhovor nebo kdy jeho situaci hlásit úřadům. Na workshopu se účastníci a účastnice věnovali také kazuistikám, ve kterých figurovala vážná témata jako sebepoškozování nebo sebevražedné tendence. „Děti se na pracovníky sociálních služeb čím dál častěji obracejí s těžkými starostmi. To klade velké nároky na dovednosti pracovníků, kteří potřebují nejen získat potřebné kompetence, ale také sdílet a konzultovat své zkušenosti.“ doplnila Markéta Magdaléna Němečková.
Účastníci a účastnice workshopu se též zamýšleli nad možnostmi návazných služeb v regionu. Při nedostatečné kapacitě psychiatrů a psychologů lze využít služeb týmů duševního zdraví, středisek výchovné péče, školních poradenských pracovišť, krizových linek, internetových aplikací a podpůrných skupin.
„Zúčastnila jsem se loňského setkání NZDM, které se mi hodně líbilo, a i tento workshop naplnil moje očekávání. Opravdu přispěl k mému profesnímu rozvoji a ráda bych se účastnila i dalších podobných setkání, například na téma spolupráce NZDM a škol, multidisciplinární spolupráce v praxi a podobně,“ sdělila nám účastnice workshopu Monika Koubová ze spolku Romano Jasnica.
Agentura pro sociální začleňování již v minulosti jednala o možnostech navýšení kapacit odborných služeb se zástupci kraje a zdravotních pojišťoven, a kontinuálně podporuje připravenost pracovníků s dětmi a mládež rozpoznat duševní problémy a nabídnout potřebnou pomoc. Do budoucna plánuje workshopy na témata spolupráce NZDM a škol, mezioborová spolupráce, ale například i zvládání administrativních nároků sociální služby.
Co je to nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM):
Jedná se o sociální službu, která je přístupná lidem v rozmezí 6 – 26 let, a to s co nejmenšími bariérami – je tedy dostupná ve vhodném čase, místě a je zdarma. Děti a mladí lidé zde mohou nerizikovým způsobem trávit svůj volný čas, rozvíjet své kompetence a řešit svoje sociální problémy. K dispozici je zde vždy sociální pracovník, který s mladými lidmi řeší jejich trápení a případně jim zprostředkovává další návaznou pomoc.
[1] Závěrečná zpráva z realizace výzkumného šetření rizikového chování, wellbeingu a duševního zdraví žáků v Ústeckém kraji [online]. In: ÚSTECKÝ KRAJ. 2023 [cit. 2024-09-19]. Dostupné z: https://www.kr-ustecky.cz/assets/File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1790246
Text vznikl v rámci realizace projektu „Rozvoj systémů pro sociální začleňování“ reg. č. projektu CZ.03.02.02/00/22_004/0000366.