V červenci roku 2017 vešla v platnost novela insolvenčního zákona. Cena za návrh na povolení oddlužení je od té doby zákonem zastropována na částce 4000 Kč bez DPH pro jednotlivce. Nehradí se přímo, ale jako součást insolvenčních srážek z příjmu. Někteří poskytovatelé si ale lidem v tíživé situaci i nadále účtují mnohonásobně více. Podmiňují sepsání návrhu úhradou poplatků za právní služby, ochranu před věřiteli, školením a vzděláváním v oblasti financí nebo placeným členstvím ve spolku.
„Po osobním jednání s dlužníkem obchodní zástupce vyhodnotí, nakolik je dlužník neznalý celého procesu a dle toho mu buď budou právní služby nabídnuty jako volitelná možnost nebo dostane k podpisu smlouvu přímo s poplatkem zahrnujícím právní služby, školení nebo ochranu před věřiteli. Poté si od dlužníka vezme zálohu za služby, kterému se tím zásadně snižuje možnost v průběhu procesu od dané společnosti odejít,“ vysvětluje Petr Šeda, expert na oblast zadluženosti z Agentury, jak nekalé praktiky vypadají v praxi.
V případě dlužníků vlastnících nemovitost se chování oddlužovacích společností dramaticky mění. V mnoha situacích poskytovatel oddlužení nedoporučí vstup do insolvenčního řízení z důvodu vlastnictví nemovitosti a nabízí financování pohledávek formou odkupu či zástavy jeho majetku. To je pro spoustu lidí v dluhové pasti obrovské riziko, které navíc jejich problém neřeší. „Pro osoby v existenční nouzi, které hledají rychlé řešení svého problému, je nabídka odkupu nemovitosti s navýšením za zprostředkování služby rychlé řešení jejich situace a pro oddlužovací společnosti je to zároveň možnost vyššího a rychlého výdělku,“ popisuje Šeda.
Porušování zákona směrem k vysokému předražení dluhového poradenství se ve výzkumu prokázalo u 15 % subjektů. Lze ovšem předpokládat, že toto číslo bude vyšší. Část nekalých praktik se děje až v té části procesu, kam figuranti v rámci mystery shoppingu už nemohli zajít.
Profit z neznalosti
Neznalost legislativy ze strany dlužníků a fakt, že se v insolvenčním procesu těžko orientují, nekalým praktikám nahrává. „Poskytovatelé vědí, že proces je velmi náročný a většina dlužníků se v něm neorientuje,“ říká David Beňák, ředitel Agentury.
Nekalí poskytovatelé si i při větší míře regulace stále hledají nové cesty, jak zákon obejít. Pomoci by mohly častější kontroly a větší osvěta, která by pomohla se ve složitém procesu insolvencí dlužníkům orientovat. „Dluhové poradny musí splnit určité odborné podmínky pro získání statutu takzvané akreditované osoby. Bohužel i poradny porušující zákon mohou tyto podmínky splňovat. Je na místě upravit pravidla směrem k vyšší možnosti kontroly pomocí odborných standardů kvality dluhového poradenství,“ dodává Beňák.
Agentura pro sociální začleňování ve spolupráci s obcemi dlouhodobě buduje síť dluhových poraden po celé republice. Na legislativní úrovni pak podporujeme změny, které pomohou odstranit byznys s dluhy a umožnit vstup do insolvence co největšímu počtu lidí.
Celý text analýzy naleznete ZDE.
