Výzkumníci Agentury sledovali počty vyplacených doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a příspěvků na bydlení příjemcům se slovenskou státní příslušností v jednotlivých měsících roku 2017 a 2019. Zaměřili se také na to, ze kterých kontaktních pracovišť Úřadu práce tyto osoby o dávky žádají.
„Dokázali jsme na konkrétních datech, že mediálně propíraná migrace za dávkami rozhodně není takovou zátěží českého sociálního systému, jak se o ní často hovoří. Ze srovnání počtu vyplacených dávek v letech 2017 a 2019 vyplývá dlouhodobý pokles výplat osobám se slovenskou státní příslušností,“ říká Adam Duffek, spoluautor analýzy.
Jeho slova potvrzují také údaje o počtu výplat z jednotlivých regionů. Z celkem 484 kontaktních pracovišť Úřadu práce a obvodů detašovaných pracovišť nebyl v červnu 2019 na 311 z nich vyplacen žádný příspěvek na živobytí příjemcům slovenské státní příslušnosti. Podobně nebyl ve 343 z nich vyplacen slovenským občanům žádný doplatek na bydlení.
„Ukázalo se, že příjemci dávek ze Slovenska nejsou koncentrovaní v jednom kraji nebo okrese, ale spíše rovnoměrně rozprostřeni po celé České republice v zanedbatelném počtu. Některá kontaktní pracoviště Úřadu práce sice zaznamenávají výrazně vyšší výplaty než jiné, jedná se ale spíše o výjimky potvrzující pravidlo. Nejvytíženější jsou ohledně vyplácení dávek osobám se slovenskou státní příslušností kontaktní pracoviště v Ostravě a v Brně, to je ale způsobeno tím, že se zkrátka jedná o velká města,“ vysvětluje David Beňák, ředitel Agentury pro sociální začleňování.
Častější je migrace v rámci města nebo kraje
V minulosti se Agentura podobnou problematikou zabývala v několika dalších českých městech. Výzkumníci vyvrátili například informace a zkazky o údajné vnější masivní imigraci do sociálně vyloučených lokalit v Kadani, dále uvnitř chomutovského okresu a Ústeckého kraje. Podobně se Agentura zabývala migrací v Mostě a na Šluknovsku. Zmíněné analýzy reagovaly na konkrétní informace, které ve městech zaznívaly, a se kterými se setkávali i místní politici a úředníci.
„Zjistili jsme, že naprostá většina migrace se odehrává v relativně krátkých vzdálenostech. Může to být například uvnitř jednoho města nebo maximálně kraje. Zprávy o organizovaném přílivu cizinců, kteří přichází za účelem čerpání dávek, jsou nepodložené. Data to ukazují jasně,“ dodává Beňák.
Celý text analýzy ke stažení ZDE.
Ilustrační foto: Wikipedia
Analýza tzv. „dávkové turistiky“ vznikla v rámci projektu „Systémové zajištění sociálního začleňování“, registrační číslo projektu CZ.03.2.63/0.0./0.0/15_030/0000605.