Jedním z nejpalčivějších problémů vzdělávací soustavy České republiky jsou vzdělanostní nerovnosti mezi dětmi a mladými lidmi. Jejich hlavní příčinou je především rozdílná úroveň příležitostí, výrazně předurčená rodinným prostředím a dále prohlubovaná příliš časnou vnější diferenciací dětí ve vzdělávacím systému. Silnou závislost výsledků vzdělávání na rodinném zázemí dítěte i na úrovni školy opakovaně potvrdily mezinárodní srovnávací výzkumy i tuzemské studie. Tento charakteristický rys českého školství způsobuje problémy ve sféře ekonomické (zátěž podpůrných mechanismů státu, úskalí měnícího se trhu práce, snižující se konkurenceschopnost individuální i regionální), společenské (nepřipravenost na výzvy 21. a 22. století, strach z odlišnosti, lokální nepokoje) i sociální (prohlubující se socioekonomické rozdíly). Nejefektivnějším řešením tohoto problému je podpora kvalitního a inkluzivního vzdělávání.
Inkluzivní a kvalitní vzdělávání
Považujeme za důležité stále upozorňovat na to, že obě výše zmíněné vlastnosti, tedy „kvalitní“ i „inkluzivní“, jsou pro systém moderního školství nepostradatelné a jedna bez druhé nemohou fungovat. Je samozřejmě otázkou, zda a jak jsou si tyto pojmy nadřazené nebo podřazené, který je součástí toho druhého apod., na tomto místě je však debata irelevantní a nic nemění na tom, že pokud mluvíme o inkluzivní škole, máme na mysli zároveň školu kvalitní a pokud mluvíme o škole kvalitní, je její automatickou součástí pro-inkluzivní nastavení.
Školní inkluze je takový systém institucionálního vzdělávání, který umožňuje všem dětem kvalitně se vzdělávat v běžné mateřské, základní a střední škole, ideálně v místě jejich bydliště. Učitelé na inkluzivně orientovaných školách přistupují ke každému dítěti individuálně jako k mimořádné osobnosti. Na individualizovaném přístupu k dětem je postavena nejen výuka, ale i celá organizace a filozofie školy. Každé dítě má svou vzdělávací strategii, která se přizpůsobuje jeho schopnostem, talentům i handicapům. Výuka v inkluzivních školách se soustřeďuje zejména na to, aby každé dítě plně využilo svůj potenciál a zároveň se naučilo komunikovat a spolupracovat s ostatními, být součástí širšího společenství a přispívat k jeho dobrému fungování. Odlišnost dětí je zde vnímána jako příležitost k rozvíjení respektu k sobě i ostatním, ne jako problém či přítěž. V inkluzivně orientované škole se nerozlišují děti s potřebami a děti bez nich, postižené a intaktní, děti problematické a normální. Všechny jsou vnímány jako jedinci, kteří vykazují potřebu zohledňovat svá osobní specifika. Pro inkluzivní vzdělávání nelze jako plnohodnotná synonyma použít otevřené či společné vzdělávání, neboť to jsou pouze jeho předpoklady, které musí být nezbytně doplněny o efektivitu a kvalitu edukačního procesu.
V oblasti podpory rozvoje inkluzivního přístupu ve vzdělávání existují minimálně dvě vývojové linie, které se často objevují paralelně. V první se nově setkáváme se začleňováním dětí, které byly dříve z edukačního procesu z různých důvodů vyloučeny (tzv. integrace). Nejčastějším důvodem pro vyloučení bylo postižení či kulturní odlišnost dítěte. Druhá linie směřuje k tomu, že všechny děti z jedné územní oblasti navštěvují stejnou místní školu a jsou společně vzdělávány přiměřeně svým zájmům, schopnostem a nadání. To je však nezbytně postaveno na předpokladu, že se všechny školy otevřou všem dětem a strukturálně se změní tak, aby byly schopné je kvalitně začlenit, vychovávat a vzdělávat.
Pohledů na to, kdo jsou adresáti inkluzivního vzdělávání, můžeme najít hned několik. Nejčastější je přesvědčení, že inkluzivní vzdělávání je určeno dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým se tímto způsobem umožní navštěvovat běžnou základní školu. V dalším pojetí je inkluze „určena“ dětem, které byly doposud z běžných škol „odsouvány“ do škol specializovaných pro určitý druh odlišnosti, např. skupiny dětí s mimořádným nadáním, děti s odlišným mateřským jazykem, děti s postižením, romské děti. Pokud však budeme mluvit o inkluzi v pravém slova smyslu, potom je rozřazování dětí do jakýchkoliv kategorií bezpředmětné. Každé dítě totiž disponuje nejenom nějakou potřebou, ale zároveň dispozicí, která mu může umožnit naplno využít jeho potenciál v edukačním procesu. Proto za aktéry a adresáty inkluzivního vzdělávání považujeme všechny děti.
Klíčové úrovně a prvky pro budování kvalitní a inkluzivní školy
Pod pojmem kvalitní a inkluzivní vzdělávání, potažmo tedy i inkluzivní školou, si každý z nás představuje něco jiného. Proto jsme se pokusili pojmenovat klíčové úrovně a prvky, jejichž celek a vzájemná provázanost tvoří nezbytný podklad pro budování kvalitní a inkluzivní školy. Jednotlivé parametry kvalitní a inkluzivní školy jsme rozdělili do 3 úrovní (institucionální, skupinové a individualizované), kdy první úroveň vnímáme zároveň jako úroveň nejdůležitější a výchozí pro úrovně další:
1. ÚROVEŇ INSTITUCIONÁLNÍ (parametry vztahující se k „celé škole“)
1.1. Bezpečné, otevřené a respektující klima školy
1.2. Sdílená vize a realizovaný plán školy
1.3. Personální leadership
1.4. Škola jako středobod života v lokalitě či obci
1.5. Personální, organizační a materiální vybavenost
2. ÚROVEŇ SKUPINOVÁ (parametry realizovatelné v rámci „jednotlivých tříd“)
2.1. Didaktika zohledňující heterogenní složení třídy
2.2. Asistent pedagoga jako podpora celé třídy
2.3. Aktivizace dětí jako spolutvůrců edukačního procesu
2.4. Vztahy jako jedna z priorit edukace
2.5. Promyšlená podpora dětí i mimo výuku
3. ÚROVEŇ INDIVIDUALIZOVANÁ (parametry vystihující práci směrem k „jednomu dítěti“)
3.1. Individualizovaná vzdělávací strategie (PPP, IVP…) pro všechny děti, které ji potřebují
3.2. Efektivní identifikace a realizace podpůrných opatření
3.3. Funkční a dynamická diagnostika
3.4. Motivující a rozvíjející hodnocení
Co nabízí Agentura pro sociální začleňování v oblasti podpory rozvoje kvalitního a inkluzivního vzdělávání:
• podporujeme města a obce v plánování rozvoje kvalitních a inkluzivních vzdělávacích soustav a v jeho realizaci,
• pomáháme městům a obcím připravovat a realizovat projekty na podporu kvalitního a inkluzivního vzdělávání,
• pedagogickým pracovníkům nabízíme vzdělávání v tématech souvisejících s kvalitním/inkluzivním vzděláváním,
• pořádáme odborné panely umožňující konstruktivní odbornou diskusi a formulaci návrhů pozitivních systémových změn,
• pro pedagogické pracovníky a zástupce zřizovatele škol realizujeme odborné zahraniční stáže,
• cíleně hledáme a analyzujeme příklady dobré praxe a nabízíme je k inspiraci,
• medializujeme témata související s kvalitním vzděláváním, pořádáme veřejná setkání, informujeme, ptáme se a diskutujeme s odborníky z praxe i zástupci veřejnosti,
• realizujeme výzkumy a nabízíme data důležitá pro tvorbu lokálních, regionálních i národních strategií rozvoje kvalitního a inkluzivního školství, podílíme se na tvorbě těchto strategií,
• tvoříme metodické materiály využitelné pro podporu kvalitního a inkluzivního vzdělávání obcemi i jednotlivými školami či pedagogy,
• spolupracujeme s dalšími ústředními orgány státní správy a podněty obcí i dalších partnerů v oblasti vzdělávání využíváme k tvorbě návrhů systémových změn.
Přípravou tohoto textu Agentura naplňuje cíle projektu Individuální projekt OP VVV- Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se SVL, který je financován z Evropského sociálního fondu z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.