Zdraví

Zdraví je klíčovým předpokladem pro příznivý sociokulturní a ekonomický vývoj jedinců i společnosti. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav úplné duševní, tělesné a sociální pohody, a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady“. Index lidského rozvoje (HDI) chápe zdraví – vyjádřené indexem očekávané délky života – jako jednu ze tří základních podmínek lidského života a rozvoje – spolu s přístupem ke vzdělání a zajištěním uspokojivé životní úrovně. Zdraví populace se výrazně odráží na celkové velikosti HDI.

Je prokázaným faktem, že lidské zdraví je přímo determinováno environmentálními a sociálně-ekonomickými podmínkami člověka, kterými jsou úroveň vzdělání, sociální postavení, pracovní podmínky, dostupnost sociálních a zdravotních služeb, stálost a výše příjmu a prostředí, ve kterém lidé žijí. Pokud jsou tyto podmínky v nerovnováze, mnohdy bez aktivního přičinění dotčených osob, je takový stav nazýván zdravotními nerovnostmi.

Rozdíly související s uvedenými sociálním, ekonomickými a ekologickými determinantami často vznikají mimo možnosti lidí o nich rozhodovat. V roce 2012 přinesla závěrečná zpráva Komise WHO pro sociální determinanty zdraví následující výzvu k celospolečenskému řešení této situace, z níž dnes vychází klíčová mezinárodní diskuze: „Systémové nerovnosti v oblasti zdraví jsou vnímány jako neopodstatněné a nespravedlivé a je třeba je řešit za účasti všech složek společnosti včetně vládních rezortů“.

S ohledem na dostupné analýzy je prokázáno, že zdravotní nerovnosti ovlivňují výslednou úroveň zdraví lidí a jsou ve většině případů vázány na chudobu a sociální vyloučení. Mezi ohrožené skupiny obecně patří děti a senioři (zejména ti, kteří žijí sami), dále dlouhodobě nezaměstnaní a neúplné rodiny s dětmi. Dalším faktorem je etnicita. Vysoký podíl osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách tvoří Romové a při nastavování jednotlivých cílů je také nutné zohlednit jejich sociokulturní specifika.

Z výzkumů vyplývá, že naděje dožití je u Romů zhruba o 10-15 let kratší než u ostatní populace ČR; novorozenecká úmrtnost u romské populace je dvakrát vyšší, než je národní průměr; v romské populaci se vyskytuje také více úrazů, než je národní průměr; u Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách je rovněž častější výskyt závažných infekčních chorob, jako je TBC, hepatitida apod.

Agentura přispívá k snižování zdravotních nerovností v následujících klíčových aspektech: tematicko-průřezovými výzkumy identifikuje specifické potřeby osob v SVL,  zprostředkovává obcím s nedostatečnou územní distribuci zdravotních služeb informace o dotačních programech MZ ČR a projektovým poradenstvím obcím podporuje zvyšování zdravotní gramotnosti, ve kterém se mj. zaměřuje na potlačování diskriminace prostřednictvím budování občansko-právního povědomí sociálně vyloučených osob v oblasti práv a povinností pojištěnce. To zahrnuje konkrétní postupy při odmítání ošetření a registrace poskytovateli primární zdravotní péče.

Agentura vypracovala metodiku pro zavádění pozice mediátora (asistenta) podpory zdraví, jejíž realizace probíhá ve vybraných lokalitách ve všech krajích ČR v rámci projektu Státního zdravotního ústavu „Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“. Účelem pozice je pomoc jednotlivcům i rodinám v kontaktování a spolupráci s poskytovateli zdravotních služeb, podpora prevence infekčních, nádorových a civilizačních chorob, prevence zneužívání návykových látek či osvěta týkající se plánování rodičovství.