Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (z pohledu rodiny a SPOD)

Dle § 62 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, poskytuje nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace.

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež nabízí: volnočasové aktivity (zájmové, sportovní, kulturní), pomoc se školní přípravou, rozvoj schopností a dovedností, pořádá jednorázové, víkendové a prázdninové akce, provádí nácvik sociálních dovedností, motivuje děti a mládež k aktivnímu trávení volného času, poskytuje jim podporu a pomoc v obtížných životních situacích a zprostředkovává pravidla společensky přijatelného jednání.

Podrobnější informace o službě, konkrétní příklady a možnosti, jak ji financovat, najdete v sekci Sociální služby.

Jana Chovancová

expertka pro oblast sociálních služeb
tel.: 727902014
mail: chovancova.jana@vlada.cz
adresa: Úřad vlády ČR, Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10

Transformace a sjednocení péče o ohrožené děti

V současné době plně probíhá realizace kroků vzešlých z vládou přijatého dokumentu Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011 (dále jen NAP). Jde o nástroj dosažení kvalitní a na evropské úrovni respektované podobě péče o ohrožené dítě, který řídí resort MPSV. Záměry transformace jsou: zvýšit kvalitu práce a dostupnosti služeb pro ohrožené děti a rodiny, sjednotit postupy pracovníků při řešení konkrétní situace ohrožených dětí, snížit počet dětí dlouhodobě umístěných ve všech typech ústavní péče. Cílem reformy je vytvořit síť služeb pro preventivní práci v rodinách, síť ambulantních, terénních a dalších komunitních služeb specializovaných na široké spektrum situací a problémů v rodinách a dalších formách péče, vytvořit jednotný diagnostický nástroj pro hodnocení míry ohrožení dítěte, zavést systém multidisciplinární spolupráce včetně: stanovení klíčového pracovníka pro rodinu, svolávání případových konferencí a vytváření individuálního plánu ochrany dítěte.

Reforma také chce posílit kapacity orgánů sociálně právní ochrany dětí, soudů a dalších účastníků systému, jejich podpora formou vzdělávání, zavést standardy činnosti a nastavení minimálních rámců práce pro všechny subjekty v systému, včetně standardů kvality práce orgánu sociálně právní ochrany dítěte, zajistit dítěti kontakt s vlastní rodinou, pokud to není v přímém rozporu s jeho nejlepším zájmem, usiluje o rozvoj náhradní rodinné péče, transformaci pobytových zařízení do terénních a ambulantních služeb a vypracování konceptu sociálního bydlení jako prevence umisťování dětí mimo rodinu z ekonomických a bytových důvodů.