Sociální bydlení
Základním předpokladem pro zajištění vhodných podmínek pro výchovu dítěte v rodině je „střecha nad hlavou“. Pro rodiny žijící v podmínkách sociálního vyloučení však z důvodů nedostatku financí, nevhodného hospodaření či diskriminačního přístupu pronajímatelů není snadné dostačující bydlení zajistit či udržet. Ztráta bydlení zásadním způsobem ohrožuje dítě umístěním mimo rodinu. Případů odebírání dětí z ekonomických a bytových důvodů je dle odhadu MPSV až 50 procent. Přestože je Česká republika za tuto praxi kritizována evropskými institucemi (např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Walla, Walsová proti České republice z roku 2006), zatím nevytvořila dostatečný systém záchytné sítě bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.
Absenci tohoto systému zmírňuje poskytovaní některých sociálních služeb pro krizové ubytování. Jsou jimi zejména:
– azylové domy pro rodiny s dětmi
– domy na půl cesty
Podrobný popis opatření, jaká můžete využít v oblasti sociálního bydlení, najdete v sekci Bydlení.
Jana Chovancová
expertka pro oblast sociálních služeb
tel.: 727902014
mail: chovancova.jana@vlada.cz
adresa: Úřad vlády ČR, Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10
Transformace a sjednocení péče o ohrožené děti
V současné době plně probíhá realizace kroků vzešlých z vládou přijatého dokumentu Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011 (dále jen NAP). Jde o nástroj dosažení kvalitní a na evropské úrovni respektované podobě péče o ohrožené dítě, který řídí resort MPSV. Záměry transformace jsou: zvýšit kvalitu práce a dostupnosti služeb pro ohrožené děti a rodiny, sjednotit postupy pracovníků při řešení konkrétní situace ohrožených dětí, snížit počet dětí dlouhodobě umístěných ve všech typech ústavní péče. Cílem reformy je vytvořit síť služeb pro preventivní práci v rodinách, síť ambulantních, terénních a dalších komunitních služeb specializovaných na široké spektrum situací a problémů v rodinách a dalších formách péče, vytvořit jednotný diagnostický nástroj pro hodnocení míry ohrožení dítěte, zavést systém multidisciplinární spolupráce včetně: stanovení klíčového pracovníka pro rodinu, svolávání případových konferencí a vytváření individuálního plánu ochrany dítěte.
Reforma také chce posílit kapacity orgánů sociálně právní ochrany dětí, soudů a dalších účastníků systému, jejich podpora formou vzdělávání, zavést standardy činnosti a nastavení minimálních rámců práce pro všechny subjekty v systému, včetně standardů kvality práce orgánu sociálně právní ochrany dítěte, zajistit dítěti kontakt s vlastní rodinou, pokud to není v přímém rozporu s jeho nejlepším zájmem, usiluje o rozvoj náhradní rodinné péče, transformaci pobytových zařízení do terénních a ambulantních služeb a vypracování konceptu sociálního bydlení jako prevence umisťování dětí mimo rodinu z ekonomických a bytových důvodů.