Personální politika školy

Podstatnou součástí inkluzivního vzdělávání je adekvátní vzdělávání pedagogických pracovníků. Součástí výkonu pedagogické praxe proto je povinnost dále se vzdělávat. Nicméně samotné vzdělávání nestačí – je potřeba nastavovat zpětnou vazbu v rámci sboru, řešit společně problémy, spolupracovat navzájem na různých projektových aktivitách ve škole, komunikovat o situaci jednotlivých žáků a ve vzájemné spolupráci na ni reagovat. Jako užitečné se ukázaly tzv. peer aktivity – tedy vrstevnické předávání zkušeností mezi praktiky samotnými v rámci jedné školy i mezi školami (náslechy v hodinách kolegů, inspirace u těch, kterým to jde apod.). Je také potřeba definovat jednotnou vizi školy, aby každý pracovník věděl, kam má směřovat a naopak bylo jasné, co si pedagog nesmí dovolit (např. xenofobní či rasistické narážky). Zcela fundamentální je zde kvalitní a motivující vedení školy. Bez dobré/ho ředitele/ky nemůže dobře fungovat ani pedagogický sbor.

ZDROJE FINANCOVÁNÍ

Toto opatření může být hrazeno z Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK).

Vladimír Foist

expert pro oblast vzdělávání
tel.: 234 062 421
adresa: Úřad vlády ČR, Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10

Právní nárok na nesegregační přístup

Každé dítě bez výjimky má Ústavou ČR, českými zákony a mnohými mezinárodními smlouvami a deklaracemi přiznané právo na nediskriminující přístup ke vzdělání, a právo na vzdělávání spolu s ostatními dětmi bez segregace do speciálních tříd, oddělení, či institucí. Je úkolem státu (vzdělávacího systému), aby specifická znevýhodnění dítěte plynoucí z jeho zdravotního stavu či sociálního, kulturního a rodinného zázemí tomuto právu nebránila.

Efektivita inkluzivního vzdělávání

Do segregovaných a segregujících institucí plynou obrovské investice (platy a vzdělávání učitelů, profesní postup, budovy, pozemky, administrativa…), které by bylo možné využít k rozvoji škol hlavního vzdělávacího proudu, které v současnosti trpí podfinancováním. Segregace ve vzdělávání navíc dlouhodobě vede k násobení segregace ve společnosti, tedy rozšiřování sociálního vyloučení a tedy i k dalším nákladům z veřejných rozpočtů na řešení dané situace.

Deset důvodů pro inkluzi ve škole

Z pohledu lidských práv:
1. Všechny děti mají právo vzdělávat se společně.
2. Děti nemají být podceňovány nebo vylučovány na základě jejich znevýhodnění či potíží v učení.
3. Znevýhodnění dospělí, kteří prošli zvláštními školami, požadují konec segregace.
4. Neexistují žádné legitimní důvody pro separaci dětí při výuce.

Z pohledu kvality vzdělávání:
5. Výzkumy ukazují, že v inkluzivním prostředí se děti akademicky i sociálně lépe vyvíjí.
6. Ve speciálních/zvláštních školách neexistuje výuka či jiná péče, která by se nemohla odehrávat v běžné škole.
7. Jestliže je inkluzivní vzdělávání vykonáváno s přesvědčením a podporou, je efektivnějším využitím vzdělávacích zdrojů.

Ze sociálního pohledu:
8. Segregace přiživuje předsudky a učí děti být bázlivé a ignorantské.
9. Všechny děti potřebují vzdělávání, které jim pomůže vytvářet vztahy a připraví je k životu v mainstreamové společnosti.
10. Pouze inkluze má potenciál redukovat strach a vytvářet přátelství, respekt a porozumění.

(z letáku „Ten Reasons for Inclusion“ Centre for Studies on Inclusive Education,Bristol, Velká Británie)