Projekty a politiky zaměstnanosti realizované úřady práce se u obyvatel sociálně vyloučených lokalit dlouhodobě míjí účinkem, kombinace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších nástrojů, např. veřejné služby, není vůči cílové skupině této strategie funkční, služby podpory zaměstnanosti nejsou dostatečně provázány se sociálními službami, individuální práce s klientem je nedostatečná, není zajištěna návaznost rekvalifikací na konkrétní pracovní místa, pracovněprávní vztahy a odměňování nejsou dostatečně flexibilní. Velkým problémem je také nelegální a pololegální zaměstnávání, které je jednak důsledkem neatraktivnosti obyvatel sociálně vyloučených lokalit na trhu práce a absencí vhodných pracovních míst pro nízkokvalifikované osoby, jednak účinným mechanismem, jak ochránit své příjmy a také jak nepřicházet o sociální dávky.

Stávající situaci mohou zlepšit následující opatření:

• kategorizace uchazečů o zaměstnání na pobočkách a kontaktních pracovištích Úřadu práce – uchazeči o zaměstnání jsou při přihlášení na úřadu práce zařazováni do jednotlivých zón, ke každé zóně jsou pak přiřazovány konkrétní nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, které mají zvýšit šanci na zaměstnatelnost uchazeče