Pravidla přidělování obecních bytů

|||Pravidla přidělování obecních bytů
Pravidla přidělování obecních bytů2019-02-02T18:51:24+01:00

Pravidla přidělování obecních bytů

Důležitou součástí koncepce bytové politiky jsou pravidla přidělování obecních bytů. Ty jsou klíčovým dokumentem, jehož prostřednictvím obec vykonává na svém území bytovou politiku. Tato pravidla by měla být rozumitelná, transparentní a veřejně dostupná (opak je podle veřejného ochránce práv v rozporu se zákonem o obcích, a rovněž s principem otevřenosti a transparentnosti veřejné správy). Pravidla by dále měla být nediskriminační.

V praxi se lze často ovšem setkat s tím, že pravidla bývají přímo či nepřímo zdrojem diskriminačního jednání. Didiskriminační kritéria se někdy objevují přímo ve výčtu osob, které jsou oprávněnými žadateli o přidělení obecního bytu. Jindy má již samotná aplikace konkrétního typu alokace bytů nájemníkům (na základě sociální potřebnosti, v obecním zájmu či podle tržního principu) v konkrétním lokálním kontextu negativní dopady na některé (ať již nízkopříjmové nebo etnicky stigmatizované) kategorie obyvatel. Není tak podstatné, zdali má obec v úmyslu žadatele protiprávně znevýhodňovat (diskriminovat), ale zda vytvořená pravidla mají diskriminační – nepříznivý dopad na takovou kategorii osob. Stejně jako může nastavení pravidel přidělování bytů posilovat trendy k sociální a etnické segregaci, může je i plánovitě tlumit a přispívat k sociálnímu začleňování.

PŘÍKLAD

Roudnice nad Labem – Bytová koncepce města Roudnice nad Labem

Roudnice nad Labem má od června 2011 jasná pravidla pro přidělování městských bytů, která jí dosud chyběla. Mimo jiné z pravidel vyplývá, kdo a za jakých podmínek může získat krizové ubytování v azylových domech, kdo v sociálních bytech nebo v běžných nájemních bytech. Pravidla pro přidělování bytů jsou součástí nové bytové koncepce. Ve spolupráci s odborem sociálních věcí radnice ji navrhla vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Celou bytovou koncepci města Roudnice nad Labem si můžete stáhnout zde.

Zajímavým materiálem věnujícím se oblasti pravidel přidělování bytů je i Desatero rovného zacházení v přístupu k bydlení formulované úřadem Veřejného ochránce práv:

1. Jakákoliv diskriminace v přístupu k bydlení je zakázána, pokud je bydlení nabízeno veřejnosti. Všem osobám musí být v přístupu k bydlení zaručeno právo na rovné zacházení.

2. Při procesu tvorby, úpravy či budoucí změny pravidel pro ucházení se o pronájem obecního bytového fondu je třeba mít na paměti, že není podstatné, zdali má obec v úmyslu žadatele protiprávně znevýhodňovat (diskriminovat), ale zda vytvořená pravidla mají diskriminační dopad – úmysl diskriminovat, či nediskriminovat nehraje roli.

3. Obec nemá zcela srovnatelné postavení s běžným pronajímatelem (fyzickou či právnickou osobou). Jako veřejnoprávní korporace má právem i zákonem svěřeny zvláštní povinnosti vůči svým obyvatelům i dalším osobám. Požadavek na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu je výrazně silnější než požadavek na rovné zacházení u bytu pronajímaného fyzickou či právnickou osobou.

4. O diskriminaci se nejedná, pokud rozdílné zacházení sleduje objektivně legitimní cíl a prostředky k dosažení tohoto cíle jsou přiměřené. Obec má však proti běžnému pronajímateli velmi úzký prostor pro prokázání legitimního cíle a jinými měřítky je posuzována i přiměřenost prostředků k jeho dosažení. Možnost takového posouzení je podmíněna důkladnou znalostí místních poměrů obce.

5. Na rozdíl od běžného pronajímatele, který může stanovit jako kritérium výběru budoucího nájemce i výši jeho příjmu v libovolné výši, musí obec vážit i přiměřenost požadované výše příjmu budoucího nájemce tak, aby nebylo porušeno právo na rovné zacházení žadatelů.

6. Znevýhodnění občana-pracovníka jiného členského státu EU oproti občanu ČR v přístupu k obecnímu bytovému fondu je v přímém rozporu se zákazem diskriminace stanoveným právem EU.

7. Znevýhodnění žadatele pobírajícího rodičovský příspěvek je přímo diskriminační z důvodu pohlaví. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodů mateřství nebo otcovství. Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory a je relevantním zdrojem příjmu žadatele o pronájem.

8. Znevýhodnění žadatelky, resp. žadatele pobírajícího peněžitou pomoc v mateřství, je přímo diskriminační z důvodu pohlaví. Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění a je relevantním zdrojem příjmu žadatelky, resp. žadatele, o pronájem.

9. Počet dětí nebo členů domácnosti jako kritérium při posuzování žadatele o obecní byt je s vysokou pravděpodobností možné považovat za nepřímo diskriminační z důvodu etnicity (vůči Romům). Kritérium počtu dětí nebo členů domácnosti je však možno používat jako zvýhodňující v rámci tzv. pozitivních opatření.

10. Požadavek prokázání příjmu zájemce o pronájem obecního bytu v nepřiměřené výši pro zařazení do evidence uchazečů o pronájem je nepřímo diskriminační z důvodu pohlaví.

Magdalena Opletalová

expertka pro oblast bydlení
tel.: 234 062 407
mail: opletalova.magdalena@vlada.cz
adresa: Úřad vlády ČR, Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10

Bytové koncepce obcí

Bytové koncepce obcí by měly přispívat k uskutečňování takového lokálního společenství, které bude sebevědomé, solidární a podporující individuální odpovědnost svých členů.

Bytové koncepce obcí k dosažení takovéto situace mohou výrazně přispět. Aby se tak skutečně stalo, měly by bytové koncepce rozpracovávat tyto priority:

1. péče o urbanistický rozvoj města (včetně rozrušování sociálně vyloučených loklait);
2. odpovědnou správu bytového fondu (včetně včasné reakce na prodlevy s platbou nájemného);
3. provázání sociální a bytové politiky města (včetně podpory zavádění prostupného bydlení).

Účel prostupného bydlení

Systém prostupného bydlení umožňuje aktivně a cíleně pracovat s nájemníky s ohledem na jejich schopnosti řádně obývat pronajímané byty a na jejich finanční možnosti si takovéto bydlení dlouhodobě udržet. Prostřednictvím zavedení systému prostupného bydlení dochází i ke zvyšování šancí osob usilujících o integraci, aby se vymanily z prostředí, které nechtějí obývat. Systém prostupného bydlení také tím, že zohledňuje individuální volby a schopnosti nájemníků, vede k sociální a prostorové diferenciaci obyvatel sociálně vyloučených lokalit