Region Šluknovsko je tvořen obcemi Mikroregionu Tolštejn (Krásná Lípa, Varnsdorf, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště) a městy Rumburk a Česká Kamenice. V celém regionu žije téměř 40 tisíc obyvatel. Šluknovský výběžek, kde tyto obce leží, je jedním z odlehlejších koutů České republiky. V průběhu 90. let minulého století byla tato oblast zasažena komplexní restrukturalizací, která se dotkla většiny aspektů každodenního života jeho obyvatel. V současné době se životní podmínky v regionu stále zlepšují, do oblasti přicházejí noví investoři ze zahraničí a oblast začíná těžit ze svého turistického potenciálu – tradiční architektury, několika chráněných oblastí, Národního parku České Švýcarsko a blízkosti Spolkové republiky Německo. I přes tento rozvoj však region stále patří mezi ty chudší části republiky. Nezaměstnanost se zde stabilně pohybuje nad deseti procenty, žije zde vysoké procento obyvatel se základním stupněm vzdělání, velké textilní a průmyslové firmy zanikly.
V obcích, na které se zde Agentura zaměřuje, žije podle odhadů od 3 do 12 procent obyvatel, pokládaných svým okolím za Romy (při posledním sčítání lidu se však k romské národnosti v jednotlivých obcích přihlásilo podle statistiky ČSÚ celkem pouze 63 osob). Společnými jmenovateli takto označovaných obyvatel jsou ve všech obcích převažující dlouhodobá nezaměstnanost, příjem tvořený především ze sociálních dávek, nízké vzdělání a často i koncentrace v několika domech v rámci sledované obce. Co se týče prostorové segregace, ve všech sledovaných lokalitách žijí „Romové“ v těsném sousedství majoritního obyvatelstva. Ve všech obcích jsou služby dostupné stejně pro všechny jejich obyvatele.
Vzhledem k problematické situaci v regionu (nezaměstnanost, obtížná dostupnost, vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním) se sociální vyloučení netýká pouze obyvatel, pokládaných za příslušníky romské menšiny, ale i části obyvatel, vnímaných jako majorita.
Mezi hlavní problematické oblasti zde patří zejména nezaměstnanost a vzdělávání. Obce nemají dostatek pracovních míst pro uchazeče bez vzdělání a kvalifikace, větší centra jsou obtížně dostupná a kraj se potýká s dlouhodobou nezaměstnaností. V oblasti vzdělávání hraje roli nezájem rodičů o další vzdělávání vlastních dětí a obtížná dostupnost vhodných škol. V případě některých větších obcí je problémem i bydlení. „Problematičtí“ nájemníci jsou po prodeji obecních bytů vystěhováváni do soukromého vlastnictví, v jednotlivých bytových jednotkách žije často nadměrný počet obyvatel, řada nemovitostí je ve špatném stavu. Zástupci obcí i nevládních organizací uvádějí jako další z problematických jevů kriminalitu, spojenou jak s patologickými projevy chudoby (výtržnosti, krádeže, násilí), tak s blízkostí cizího státu (převádění uprchlíků, krádeže v cizím státě, organizovaná prostituce). Často zmiňovaným problémem je migrace „problémových“ obyvatel z jiných částí České republiky do regionu – ať již dobrovolná po zakoupení levné nemovitosti nebo nedobrovolná po přestěhování, které iniciuje majitel původního lukrativnějšího bytu. Dalším problémem je vysoká zadluženost obyvatel regionu. Ta bývá častou překážkou při hledání legálního zaměstnání.