Podpůrná opatření
Novela školského zákona, která vstoupila v účinnost 1. září loňského roku, zavedla například tzv. nárokovost na podpůrná opatření. To mimo jiné znamená konec nálepkování dětí diagnózou. Důležité nyní je, co konkrétní dítě potřebuje k tomu, aby mohlo ve společnosti úspěšně fungovat, spíše než medicínský popis. Pedagog má pak možnost ke každému žákovi přistupovat individuálně a Plánem pedagogické podpory mu nastavit na míru vzdělávací cíle, vzdělávací postupy, podpůrná opatření atd.
„Jde o to, abychom dokázali říct, co dané dítě, ať se jedná o velmi nadané nebo pocházející ze sociálně slabého prostředí, pro své studium a fungování ve společnosti a ve škole potřebuje, ne jaké je,“ vysvětluje expert Agentury pro sociální začleňování Vladimír Foist. Cílem těchto opatření má být soudržná společnost, která umí vyrovnávat rozdíly a nastavuje harmonické soužití různých lidí.
Jedním z konkrétních opatření je podpora žáků prostřednictvím zapojování asistenta pedagoga do výuky. Ze strany rodičů byl letos zaznamenán obrovský zájem o využití asistentů. Podle zdrojů MŠMT byla od vstupu novely v platnost přiznána podpora žákům ve výši téměř 3 600 nových úvazků asistenta pedagoga. Další nárůst zájmu o podpůrná opatření MŠMT očekává od začátku nového školního roku.
Související změnou, kterou s sebou novela přinesla, je také změna ve financování asistentů pedagoga. Díky přímému systému financování asistentů, novela zcela eliminovala rizika nedostatku peněz na jejich zaplacení. Postupně tak mizí obavy učitelů, že z jejich platů jsou placeni asistenti. Jak však uvádí Vladimír Foist, který sám dlouhá léta působil jako ředitel základní školy: „Plat asistentů stále představuje velký problém. Při plném úvazku se pohybuje kolem 15 500,- korun čistého měsíčně, což vůbec neodpovídá náročnosti vykonávané práce. Navíc jen málokterá škola může nabízet plné úvazky, takže je velmi obtížné obsadit posty asistentů kvalitními a motivovanými pedagogy.“
Hrozí segregace dětí?
Zajímavé informace přináší v současnosti projednávaná Zpráva o stavu lidských práv v ČR v roce 2016, kterou připravuje Veřejná ochránkyně práv. Zpráva uvádí, že došlo k zásadnímu posunu v oblasti vzdělávání romských dětí, které již nejsou plošně zařazovány do takzvaných zvláštních škol. Situace ale má ještě daleko k ideálnímu stavu, neboť se objevují pokusy učit tyto děti odděleně v romských třídách nebo školách.
Výuka v takto vzniklých čistě či většinově romských třídách nebo školách je považována za méně kvalitní. Snahy o oddělování jsou odůvodňovány údajnou menší zralostí a horší připravenosti romských dětí na výuku. Ochránkyně práv proto doporučuje děti rovnoměrně rozdělit do všech tříd a ve zvýšené míře používat právě dostupná podpůrná opatření, jako je využívání asistentů pedagoga a možností doučování. Dále doporučuje vést s rodiči dětí průběžný dialog zaměřený na překonání předsudků.
Příkladem školy, kde se daří všechny dětí vzdělávat společně, je ZŠ Máchova v Děčíně. „Myslím si, že se nám daří se na děti dívat jinýma očima. Učitelé se naučili brát dítě jako malého človíčka a nedělat absolutně žádné rozdíly,“ říká ředitelka školy Alena Tomášková ve video reportáži, kterou pro vás máme připravenou na 8.9.
Zajímavá inspirace
Podnětným příkladem pro poskytování navrhovaných podpůrných opatření mohou být aktivity projektu Na jedné lodi*, který se soustředí na podporu žáků ohrožených školním neúspěchem na Frýdlantsku. „V rámci projektu Na jedné lodi jsme v otevřeném klubu Free – Club ve Frýdlantu nabídli v létě speciální prázdninový program „Ty voe, nerupni!“ zaměřený na žáky místní ZŠ, kteří na konci léta skládali reparát. Nabídku doučování využilo celkem třináct žáků, z nichž jedenáct reparát úspěšně absolvovalo. Doučování probíhalo třikrát týdně vždy v rozsahu 3 hodin individuální i skupinové práce. Kromě probírání látky jsme se soustředili i na různé styly učení a snažili se také podpořit sebedůvěru žáků, jejich vnitřní motivaci a schopnost ocenění vlastních dovedností,“ popisuje aktivity manažerka projektu Lucie Winklerová.
První rok za námi
Jaký tedy byl první rok s výše zmíněnou „revoluční“ novelou? Jistě došlo k nabourání zaběhlého systému, kdy určité skupiny dětí byly téměř automaticky vylučovány z hlavního proudu vzdělávání, nebo alespoň nebyly vytvářeny podmínky pro jejich plné začleňování. Na druhou stranu můžeme jistě uvést mnohé stížnosti ze strany pedagogů na nepřipravenost škol na takto dalekosáhlé změny a s tím spojenou snahu tato opatření obcházet, na kterou upozorňuje zpráva ombudsmanky. Jako pozitivum můžeme také uvést, že došlo k narovnání podmínek, kdy rodiče už nemusí doplácet na asistenty jen proto, že se jim narodilo dítě, které je v něčem jiné. Naopak vzniká důvodná obava, že děti pocházející ze sociálně slabšího prostředí stejně na podporu nedosáhnou, protože pro jejich rodiče bude vyřízení podpory příliš obtížné. Zde by zřejmě bylo na místě ještě další systémové podpůrné opatření na školách, např. ve formě školních asistentů, sociálních pedagogů, komunitních koordinátorů apod. Na celkové hodnocení je ještě vlastně velmi brzy. Každá takto výrazná systémová změna potřebuje několik let, aby prokázala svou účinnost. Přes všechny nedostatky se ale domníváme, že naznačený směr je správný a pro celou naši společnost do budoucna pozitivní.
*Projekt Na jedné lodi, který se soustředí na podporu žáků ohrožených školním neúspěchem na Frýdlantsku je spolufinancován Evropskou unií.