Nedávný výzkum Agentury pro sociální začleňování se zaměřil na identifikaci bariér bránících sociálně vyloučeným obyvatelům Velkých Hamrů ve vstupu na pracovní trh. Mezi nejvýznamnější překážky patří nízké vzdělání, nedostatek zkušeností a měkkých dovedností, dluhy a také psychické a fyzické handicapy. Specifikem obce je velké množství občanů a občanek původem z romských osad na Slovensku.
Překážky pro nalezení zaměstnání
„V rámci studie jsme odhalili jak individuální bariéry, například nízké vzdělání či nedostatek měkkých dovedností, tak i strukturální omezení zejména v oblasti dluhů a exekucí,“ uvedl autor výzkumu Luboš Sál. Výzkum potvrdil, že bariéry obvykle nejsou izolované, ale vzájemně se prolínají. Kombinované překážky je nezbytné řešit komplexně a věnovat pozornost jejich vzájemným souvislostem.
„My tady máme takovou romskou komunitu, kde z toho páru minimálně jeden vyrostl na Slovensku v osadě … muži i ženy. Vždycky jeden z toho páru. Když mají sličnou děvu, tak jí najdou báječného ženicha, protože to je partie. A naopak, když mají syna, tak mu tam najdou báječnou nevěstu.“
(pracovnice Komunitního a sociálního centra)
Je třeba zdůraznit, že bariéry dopadají na muže a ženy nerovnoměrně. Podpora proto musí být diferencovaná a přizpůsobená potřebám každého jednotlivce. „Náš výzkum rovněž ukázal, že menší část mladých respondentů je plně schopna se samostatně uchytit na trhu práce, zatímco jiní, zejména mladé ženy přivdané ze slovenských osad, potřebují pomoc při odstraňování řady překážek. Jedná se o jazykovou bariéru, kdy tyto ženy často mluví pouze romsky, chybějící občanství a nízký sociální kapitál,“ doplnila výzkumnice Zuzana Korecká.
Velmi častou bariérou, bránící respondentům nalézt stabilní zaměstnání je povinnost pečovat o další osobu či osoby. V drtivé většině se jedná o péči o děti. „Poměrně častým problémem respondentek byla závislost na muži v oblasti příjmů a zaměstnání, kterou vyžaduje rodinná tradice,“ sdělil Luboš Sál.
Možnosti řešení
Přestože je popisovaná situace složitá, dokument přináší i konkrétní návrhy na zlepšení. Prvním krokem by mělo být zřízení vzdělávacích programů zaměřených na rozvoj měkkých dovedností a odborné přípravy ve vybraných oborech. Tyto programy by měly být přístupné znevýhodněným skupinám obyvatel a měly by být doplněny o mentoring a podporu při hledání práce.
„Pro ženy ze slovenských osad je klíčová registrace na Úřadě práce. Díky ní je jim umožněn přístup k programům OPZ+ určeným pro podporu nízkokvalifikovaných a dlouhodobě nezaměstnaných osob. Důležité je zejména jazykové vzdělávání, které jim usnadní přístup na pracovní trh a pomůže zlepšit jejich sociální integraci“, doplnila Hana Kejhová, expertka Agentury pro oblast zaměstnanosti.
Dlouhodobým opatřením je podpora sociálního podnikání a vytváření pracovních míst pro osoby s kumulací handicapů. Nabídkou flexibilních pracovních úvazků a podporou zaměstnávání osob s hendikepem mohou místní podniky sehrát důležitou roli v integraci na trh práce. Navíc by měla být posílena spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, aby se zajistilo, že opatření budou efektivně realizována a cílená na ty, kdo je nejvíce potřebují.
Komunitní a sociální centrum
Zásadní úlohu při pomoci nezaměstnaným ve Velkých Hamrech vykonávají pracovníci místního komunitního centra. Komunitní a sociální centrum přímo zaměstnává osoby ze sociálně vyloučených skupin, které absolvovaly kurzy pro pracovníky v sociálních službách. Tímto způsobem centrum poskytuje nejen pracovní příležitosti, ale i možnosti pro získání a rozvoj nových dovedností.
„Muži jsou technických(služeb). S tím, že už se tak vypracovali, když jejich děti chodily do školy, dostali i byty, zároveň mají i práci a pak to funguje, jak má. Sice nějaké ženy jsou doma, samozřejmě, že buď jsou na mateřské, a když ne, tak jsou ještě na úřadě, protože pro ně práce už třeba není. Nemáme tak velkou kapacitu.“
(koordinátorka školní docházky)
Velkou devizou komunitního centra je důvěra a neformální vztahy mezi klienty a pracovníky centra. Pracovníci centra často pocházejí z místní komunity, díky čemž lépe chápou situaci klientů a mohou nabízet cílenou pomoc. Komunitní centrum také úzce spolupracuje s místními školami. Spolupráce se školami umožňuje lépe reagovat na potřeby dětí a rodin v obtížných sociálních situacích, a zároveň podporuje vzdělávání a sociální začlenění dětí. Autoři studie upozorňují, že fungování a správné obsazení pozic v Komunitním a sociálním centru je pro udržení kvality sociálních služeb v obci zcela zásadní.
Velké Hamry mají příležitost vytvořit inkluzivní trh práce, který nabídne šanci každému. Realizací navrhovaných opatření se obec může stát příkladem úspěšného řešení problémů zaměstnanosti a ukázat cestu k prosperitě a sociální soudržnosti. Agentura pro sociální začleňování bude i nadále spolupracovat s místní samosprávou i neziskovými organizacemi na realizaci těchto opatření a zajištění kontinuity projektů sociální práce ve městě.
Výzkumnou zprávu si můžete přečíst zde:
Text vznikl v rámci realizace projektu „Rozvoj systémů pro sociální začleňování“ reg.č. projektu CZ.03.02.02/00/22_004/0000366.