Věk dožití i výskyt některých onemocnění souvisí s výší příjmu a sociálním zázemím jedince. Odhaduje se například, že střední délka života u Romů je o 10 až 15 let nižší oproti celostátnímu průměru a kojenecká úmrtnost dosahuje asi dvakrát vyšších hodnot. Na podzim letošního roku představí Agentura výzkumnou zprávu „Mapování potřeb a bariér ve zdraví u osob v sociálním bydlení v Ostravě“, která se tomuto tématu věnuje. Zdravým vývojem dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí se zabývá ostravská organizace Cesta von CZ, z.s., která se rozhodla přenést slovenský program Omama do českého prostředí. Program funguje na bázi docházky proškolených žen z komunity, tzv. omam, které pomáhají rodičům při péči o dítě. V rozhovoru se zástupkyní organizace a jednou z omam jsme zjišťovali, jak program funguje a jaké má dopady na zdraví těch nejmenších.
Mohly byste nám přiblížit, jak program Omama funguje?
Omama: Program Omama se zaměřuje na včasnou péči o děti žijící v sociálně vyloučeném prostředí. Ve zkratce to funguje tak, že do domácností, v nichž žijí děti do 3 let, docházejí proškolené ženy z komunity – omamy, které doprovázejí jednoho z rodičů při péči o dítě. Zpravidla spolupracujeme s maminkami, ale v jedné rodině se o děti stará tatínek. Jednou za měsíc se pak rodiče scházejí i s dětmi na skupinových aktivitách.
Pokud jde o omamy, může se jí stát každá žena, pokud má kladný vztah k dětem. Samozřejmě se hodí i zkušenosti s prací v sociálně vyloučených lokalitách a taky je důležité, aby omama působila důvěryhodně. Často s rodiči sdílíme osobní věci. Oceňují, když má někdo o ně zájem a někdo je pochválí.
Jak se vám daří získávat nové klienty?
Omama: Rodiny vyhledává omama ve spolupráci s mentorkou. Zprvu jsme nabízely letáčky s informacemi o programu a maminky oslovovaly napřímo. Nakonec se nám osvědčilo, když jsme pořádaly zábavné aktivity pro děti v okolí jejich bydliště. Rodiče se najednou začali zajímat, co děláme, a někteří z nich souhlasili se zkušební spoluprací. Přirozeně ne každý vás hned vpustí do bytu. Teď už získáváme nové kontakty díky maminkám, které si spolupráci s námi chválí a řeknou o nás svým kamarádkám.
Svatava Plachá, ředitelka: Celkem zaměstnáváme čtyři omamy, dvě působí v Ostravě a zbylé dvě v Orlové a Karviné. V Ostravě nás najdete jak na ubytovně v Ostravě-Jihu, tak v Přívoze. Do programu se dosud zapojilo 65 dětí, aktivně spolupracujeme s 46 z nich.
Jak vznikl nápad na tento program a co se dosud díky programu podařilo?
Svatava Plachá: Program úspěšně funguje na Slovensku již pět let. Ve slovenských osadách žije mnoho bezprizorních dětí, které jsou vývojově opožděné oproti průměrným vrstevníkům. Když naši slovenští kolegové hledali možnosti, jak přetnout tento bludný kruh, rozhodli se začít pracovat právě s těmi nejmenšími a jejich rodiči. Dali si jméno Cesta von. Ostatně investice do dětí má z našeho i vědeckého pohledu největší návratnost. V raných letech vývoje se tvoří až 80 procent architektury mozku. Zároveň je pro další vývoj důležitá kvalita vztahové vazby vznikající mezi dítětem a osobou, která o něj pečuje.
Katarína Nevrlá, projektová manažerka: Co se týče zjištěných dopadů, tak ve spolupráci s výzkumnicí z Oxfordu probíhá evaluace slovenského programu Omama, a to na vzorku dětí ve věku 2 let. K měření využívají metodu INTER-NDA. Průběžné výsledky ukazují, že program pozitivně ovlivňuje kognitivní vývoj, hrubou motoriku či jazykové dovednosti zapojených dětí. To vše jim pomáhá zlepšit startovací dráhu do života.
Svatava Plachá: Do Česka se program dostal tak, že se slovenští kolegové obrátili na našeho ostravského spolupracovníka s tím, že plánují rozšíření. Nabídka přišla ve správnou chvíli. Tehdy jsme provozovali předškolní klub a všímali si, že k nám chodí děti se slabou slovní zásobou, které v životě neviděly hračky nebo knihy. Děti, které nerozuměly spisovnému jazyku. Program Omama nás zaujal natolik, že jsme nakonec spojili síly se slovenskou organizací. Nyní se plně soustředíme na rozjezd tohoto programu v českém prostředí. Naším přáním je, aby zapojené děti chodily do školek, případně i do předškolních klubů. „Naše děti“ nechceme opustit, chceme je podpořit i v dalších krocích.
Letos v srpnu Agentura ve spolupráci s Magistrátem města Ostravy a dalšími partnery dokončila výzkum zaměřený na zdraví klientů sociálního bydlení. Ke zjištěným faktorům ovlivňujících jejich zdraví patří mimo jiné kvalita rodinného a sociálního zázemí, finanční stabilita či životní styl a předchozí životní trajektorie. Asi čtyři pětiny respondentů měla či má duševní obtíže. S jakými situacemi v kontextu zdraví se potkáváte vy a jak podporuje váš program zdraví dětí?
Omama: Se zdravotními problémy se naše maminky potýkají často. Žijí v malých prostorech, a většina našich klientů jsou navíc kuřáci. Při práci se také setkáváme s odrostlými dětmi, které nedocházejí k pediatrovi, nebo jsou bez očkování. Někteří rodiče se snažili pediatra vyhledat, ale z moha důvodů se jim to nedaří. Někteří pediatra měli, ale párkrát nedošli na smluvený termín, a proto byli nakonec z evidence vyřazeni. Jiní zase narazili na lékaře se stereotypním viděním, případně je pediatr odmítl přijmout, když na schůzku dorazili s vícero dětmi. Proto některé maminky na prohlídky u lékaře rezignovaly, a to včetně návštěv u gynekologa.
Svatava Plachá: Z hlediska prevence rodičům ukazujeme, jak se zdravě stravovat a jak by děti měly pracovat se zubním kartáčkem. Rovněž maminkám radíme, jak správně zacházet s miminkem. Učíme je, jak dítě nakrmit, a povzbuzujeme je ke kojení. Mnohé maminky však z důvodu špatné výživy či nadměrného stresu nemají dostatek mateřského mléka, a přecházejí tak poměrně brzy na sunar. Dále je pro nás podstatný rozvoj bezpečné vazby mezi maminkou a miminkem, což má pozitivní dopad na jeho duševní vývoj a budoucí vztahy.
Program Omama je v Česku teprve v plenkách. K jeho rozjezdu jste se rozhodly využít výzvu operačního programu Zaměstnanost plus zaměřenou na sociální inovace. Jaká máte od ní očekávání?
Katarína Nevrlá: Výzvu jsme se rozhodly využít, abychom zjistily, jak přenést program Omama ze Slovenska do českého prostředí. V tomto procesu nás provází organizace Pábení, která se specializuje na design zaměřený na člověka. Na malém vzorku v Ostravě, Karviné a Orlové program odzkoušíme a na základě získaných poznatků vytvoříme metodiku, která následně pomůže dalším omamám s šířením programu i v jiných obcích. Pokud evaluace projektu dopadne příznivě, podáme si projekt do navazující výzvy, díky které lze ověřenou inovaci uskutečnit.
Líbí se nám, že výzva na inovace je jiná, ne až tak administrativně náročná, jak jsme čekaly. Výhodou je, že MPSV provází žadatele nejen při přípravě projektu, ale také při jeho realizaci. Dále jsem měly možnost na hodnoticí komisi projekt představit a dovysvětlit některé detaily. Byly jsme překvapené, že již tři hodiny po konání komise jsme znaly výsledek. To nás velmi namotivovalo. Mírným zchlazením byla administrace projektu v informačním systému ISKP. Pro všechny zájemce o inovace bych také doporučila poslech podcastu Ministerský jednorožec, případně lze na oficiálních stránkách dohledat nahrávku z tematického semináře.
Děkuji za rozhovor! Na podzim budeme představovat výsledky výzkumu „Mapování potřeb a bariér ve zdraví u osob v sociálním bydlení v Ostravě“ širokému okruhu ostravských partnerů. Budeme rádi, pokud se setkání účastníte také a budete s námi sdílet svou zkušenost.
Text vznikl v rámci realizace projektu „Rozvoj systémů pro sociální začleňování“ reg.č. projektu CZ.03.02.02/00/22_004/0000366.