Na Zelený čtvrtek 6. dubna se setkalo 50 realizátorů komunitní práce, zástupců samospráv i MPSV, vzdělavatelů a dalších aktérů z celé ČR a diskutovalo nad metodickou podporou realizátorů komunitní práce, zahajováním komunitní práce na zelené louce i nad evaluací a výzkumy v komunitní práci. Během skupinových rozhovorů komunitní pracovníci diskutovali současné výzvy komunitní práce a identifikovaly klíčové oblasti, ve kterých je třeba podpory a zlepšení. Diskuse se týkaly důležitých aspektů komunitní práce:
• zaměstnávání znevýhodněných skupin obyvatel, spolupráce s komunitou, jejíž součástí jsou senioři
• motivace měst a obcí, práce s veřejností a vnímání komunitního života
• vnitřní motivace komunitních pracovníků i obyvatel/členů komunit
• neformální sítě komunitních pracovníků a sdílení zkušeností a know-how
• evaluace a výzkumy komunitní práce
Účastníci sdíleli zkušenosti se zaměstnáváním zástupců cílových skupin, jako jsou např. romští peer pracovníci. Komunitní pracovníci zdůraznili význam vyhledávání a motivování kolegů v těchto komunitách, navazování spolupráce a souvisejícího financování. Práce se staršími lidmi v domech se zvláštním režimem rovněž představuje výzvu, neboť mnoho obyvatel se potýká s fyzickými a duševními onemocněními, které omezují jejich mobilitu a schopnost hájit svá práva.
Motivace měst a obcí je dle účastníků zásadní při vytváření příležitostí, sdílení zkušeností a přístupu k potřebným zdrojům. S tím jsou však spojeny také výzvy při řešení politicky citlivých otázek a zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů na místní úrovni. Účastníci chtějí zvyšovat povědomí a porozumění zásadám komunitní práce mezi různými zúčastněnými aktéry, včetně většinové populace, romských komunit a institucionálních partnerů. Potřebují k tomu vhodné informační zdroje, jako jsou videa nebo semináře, které účinně vysvětlují koncept a hodnotu komunitní práce.
Pro úspěšnost komunitní práce je zásadní vnitřní motivace komunitních pracovníků i obyvatel/členů komunit. Důležité je pochopit a uznat motivy, které vedou jednotlivce k zapojení do komunitní práce. Komunitní pracovníci navrhují legislativně ukotvit komunitní práci na systémové úrovni. S tím by měl jít ruku v ruce posun ve vnímání komunit ze strany politiků a proměna chápání jejich role v budování komunit ze strany veřejnosti.
Odpoledne se aktéři vzájemně inspirovali následujícími příklady dobré praxe: grantová podpora rozvoje komunit v SVL (Nadace Via), Romská platforma FEDER DROM, komunitní práce v Kolíně (Prostor Plus) i interaktivními stánky a prezentacemi jednotlivých realizátorů a aktérů (Bunkr, IQ Roma Servis Břeclav, Cheiron-T, PORTAVITA, Centrum humanitární pomoci Teplice, ROSTEAM, Community Building).
Samostatný diskuzní blok připravily kolegyně a kolegové z MPSV ke zmapování potřeb realizátorů projektů sociálního bydlení ve vztahu ke spolupráci s komunitou. Realizátoři projektů Housing First a Housing Led vnímají komunitu ve dvou oblastech:
a) Oblast přestěhovaného klienta Zde vidí důležitou pozici domovníka, který se snaží o to, aby nedošlo k problematickému zabydlování v sousedství. První týdny by měl být klient aklimatizován v rámci přirozeného zabydlení – je představen předsedovi, je motivován k drobným projevům vstřícnosti a výpomoci (např. vytření podlahy, zalití zahrady před domem atd.). Dále je osvědčená pozice peer pracovníka, který působí v přirozeném kontaktu s klientem a sousedy. V situaci, kdy nastane nějaký problém (např. proteče pračka), domovník plní kombinovanou pozici údržbáře, učí klienta komunikovat se sousedy, zároveň sousedům vysvětluje, že to nebyl úmysl.
b) Spolupráce se širší komunitou Tím je primárně myšleno propojování komunity nových klientů s komunitou „zabydlených“ klientů. Zatím se spíše dařilo neformálnímu síťování klientů, kteří jsou více komunikativní. Probíhala tak sezení u kávy, kdy v rámci moderovaného setkání klienti nacházeli společná témata (např. téma „svobodné matky”). Osvědčila se i tematická setkávání, kdy se v azylovém domě uskutečnila miniškolení na téma sociálních dávek. Cílem propojování „starých“ a „nových“ klientů je podpora a předávání zkušeností. Propojování klientů a místní komunity začíná cca 4-5 měsíců po zabydlení. Realizátoři k tomuto kroku přistupují intuitivně, kdy se první čtvrt rok intenzivně věnují zabydlení klientů, další čtvrtletí se dostávají do hlubších témat a po dalším půl roce, kdy je klient více stabilizovaný, propojují klienty sociálního bydlení s místními obyvateli.
Podle ředitele Martina Šimáčka si Agentura při své praxi všímá potřeby podpory při zavádění a metodickém rozvoji komunitní práce v ČR a potřebu její podpory ze strany Agentury u obcí, měst a krajů: “Komunitní život přesahuje samotná komunitní centra, kterou jsou pro něj důležitým zázemím. Je základem pro dobré soužití, porozumění potřebám druhých, aktivním zapojením do veřejného života. Z úrovně Agentury jsme přijali úkol vytvářet a podporovat ve městech podmínky pro jeho rozvoj, posilovat aktivní občany, spolky a sdružení, kteří tuto podporu potřebují, aby jejich hlas byl slyšet. Spolupráce mezi Agenturou a samosprávami umožňuje výměnu zkušeností, nápadů a příkladů dobré praxe při zavádění a rozvoji komunitní práce a zároveň vytváří příležitosti pro přístup k financování jako pro obce, tak neziskové organizace i malé spolky a sdružení.” Cílem platformy je sdružovat a sjednocovat realizátory komunitní práce, vzdělavatele, zástupce státní správy a místních samospráv, kteří se podílejí a ovlivňují realizaci komunitní práce v ČR.
Akce se koná za finanční podpory Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost plus v rámci projektu „Podpora územního rozšíření a metodického rozvoje komunitní práce v území s koncentrací sociálního vyloučení (KP)“, registrační číslo projektu: CZ.03.02.02/00/22_004/0000341.