Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti

V červnu 2011 podepsaly Česká republika, Norsko, Island a Lichtenštejnské knížectví Memoranda o porozumění pro implementaci Finančního mechanismu EHP a Finančního mechanismu Norska. Na programovou oblast „Místní a regionální iniciativy pro snižování nerovností a podporu sociálního začleňování“ bylo v Memorandu vyhrazeno 1 242 000 Eur s tím, že program bude realizován prostřednictvím předem definovaného projektu, který připraví a bude realizovat Úřad vlády ČR.

Agentura pro sociální začleňování ve spolupráci s MF ČR dopracovala ve druhé polovině roku 2011 návrh programu a předem definovaného projektu, které byly počátkem roku 2012 odeslány dárcům ke schválení. Program byl schválen Norskou stranou 31. 10. 2013 a projekt jako takový byl MF ČR schválen na konci března 2014. V současné době koordinátoři aktivit rozpracovávají detailní soubor aktivit a připravuje se specifikace zadávací dokumentace veřejných zakázek. Vyhlášení veřejných zakázek předpokládáme v červnu tohoto roku.

Násilí z nenávisti

Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich majetku, hodnotám a způsobu života. Symbolický útok vůči jednotlivci z důvodu jeho příslušnosti k určité skupině. Útok se nezakládá na pachatelově zkušenosti s konkrétní osobou. V českém prostředí mnoho útoků míří proti romské komunitě. Jejich oběťmi se však stávají i jiné etnické a národnostní menšiny. Stejně tak jako původ a barva pleti jsou společným jmenovatelem nenávistných incidentů, záminkou pro útoky může být i náboženská příslušnost, sexuální identita, zdravotní stav, příslušnost k subkultuře nebo sociální skupině.

Zdroj: In Iustitia, www.in-ius.cz

Východiska kampaně

Nejen ulice měst, ale také online prostředí se stává prostorem pro nekontrolované šíření násilí a nenávisti. Velkou popularitu získávají různé fámy a dezinformace, sociální sítě se stávají prostorem pro koordinaci akcí a mobilizaci zvláště mladé veřejnosti. Tradiční média často v honbě za senzací stereotypy a nesnášenlivost zesilují, chybí pohled obětí a ohrožených skupin.

Napjatou situaci často umocňují některé projevy nejen komunálních politiků, kteří svými populistickými projevy a akcemi zvyšují celospolečenskou tendenci podceňovat závažnost násilí z nenávisti a hledat radikální řešení, jež hrají do karet krajně pravicovým uskupením. Přesto existuje celá řada příkladů dobrých praxe sociální integrace a dobrého soužití, a komunální představitelé, kteří jsou jejich nositelé.

Školy jsou v řadě případů prostorem vzniku zárodku konfliktů, které mohou expandovat i mimo prostor školy. Atmosféra napětí a konfliktu netvoří vhodné podmínky pro kvalitní vzdělávání.

Policie aktivně zasahuje proti extremistickým projevům, nicméně násilí z nenávisti je fenomén, který výrazně překračuje pole extremismu.

Cíle kampaně

Snížit napětí ve společnosti a radikalizaci mladé veřejnosti skrze komunikační kampaň, která bude aktivně vyvracet dezinformace a mýty, poskytne argumentační výbavu, nabídne alternativy k násilným řešením problémů a získá větší prostor v médiích pro oběti a ohrožené skupiny

Posílit schopnosti klíčových aktérů (školy, zástupci obcí, policie, místní iniciativy) násilí předvídat, preventivně působit a profesionálně a kvalitně jej zvládat a ve chvílích eskalace konfliktu, poskytovat podporu obětem.

Posílit schopnosti klíčových aktérů využít (mediální) komunikaci jako prostředek zmírňování napětí a obhajobu integračních opatření

Plánované aktivity

Celostátní mediální kampaň proti násilí z nenávisti (mladí 15-25 let)
Vzdělávací aktivity pro místní aktéry (školy, policie) v Ústeckém a Moravskoslezském kraji
Šíření dobrých praxí sociálního začleňování a soužití (starostové a další představitelé měst a obcí, místní organizace a sdružení) a výzkumné aktivity (lichva, migrace)

Tisková zpráva Ministerstva financí: Cíle podpory EHP a Norských fondů si česká strana vybírá sama

Ministerstvo financí – Národní kontaktní místo pro EHP a Norské fondy – reaguje na množící se zkreslené informace a spekulace ohledně významu a účelu EHP a Norských fondů v České republice. Česká republika je příjemcem prostředků z těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru (EHP). Od té doby byly jejich prostřednictvím podpořeny stovky projektů za více než 6 miliard korun.

Poskytovateli prostředků jsou tři členské státy EHP – Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Podpora je poskytována šestnácti zemím ve střední, východní a jižní Evropě, přičemž se jedná převážně o tzv. nové členské země EU. Hlavním posláním EHP a Norských fondů je snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě a posilování bilaterálních kontaktů a vzájemné spolupráce.

Programové oblasti, které jsou v ČR podporovány, byly zvoleny českou stranou a zakotveny v bilaterálních Memorandech o porozumění mezi ČR a donory, která byla odsouhlasena vládou ČR. Následná příprava programů, vyhlašování otevřených výzev a výběr projektů byly již zcela v gesci českých zprostředkovatelů programů. Za podporu konkrétních projektů tedy nese zodpovědnost česká strana a donoři do tohoto procesu nemohou v žádném případě zasahovat. EHP a Norské fondy navíc kladou důraz především na transparentnost, což vylučuje jakékoliv tlaky na prosazování ideologických či politických záměrů jiného státu v České republice.

V současné době jsou dokončovány projekty z období 2009-2014, v rámci kterého Česká republika do současnosti vyčerpala přibližně 3,5 miliardy korun. Zatímco v prvním období 2004-2009 byla téměř polovina podpory investována do revitalizace kulturního dědictví, nyní jsou finance rozděleny rovnoměrněji mezi programy, do kterých patří např. podpora současného umění, ochrana životního prostředí, sociální a zdravotní rozvoj, spolupráce ve vzdělávání, vědě a výzkumu, posílení neziskového sektoru či spolupráce v justici. Jedná se o oblasti, které jsou z rozpočtu ČR financovány jen minimálně, či se objem poskytovaných prostředků v těchto oblastech snižuje.

www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2016/cile-podpory-ehp-a-norskych-fondu-si-ces-24907

Nejčastější dotazy

Co je Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti?

Základní informace o projektu:

cílem je kultivace diskusí a přístupu k ohroženým menšinám v několika rovinách (masmédia, sociální média, činnost policie, prostředí škol, samospráva v oblastech se sociálně vyloučenými lokalitami)
začal v 03/2014 a skončí v 04/2017
má celkový rozpočet 39.749.999 Kč, je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska (EEA Grants) a státním rozpočtem ČR (7.950.000 Kč)
skládá se z několika projektových aktivit, nejznámější je Celostátní mediální kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti (HateFree Culture či HFC), další aktivity se věnují školám, policii, výzkumům a přenosu dobrých praxí pro řešení sociálního vyloučení.
příjemcem grantu je Odbor pro sociální začleňování (Agentura) Úřadu vlády ČR
projekt úspěšně prošel interním auditem a kontrolou dvou odborů MFČR, je podrobně monitorován MFČR ve čtyřměsíčním cyklu
hlavním tématem projektu je násilí z nenávisti (definice pojmu na webu hatefree.cz).

Z jakých aktivit se projekt skládá?

Projekt Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti se skládá z celkem sedmi projektových aktivit:
1. Celostátní mediální kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti HateFree Culture

Mediální kampaň byla původně cílená na skupinu „mladí dospělí“ (15-24 let) a má za cíl kultivovat diskusi týkající se menšin ohrožených násilím z nenávisti ve veřejném prostoru a na sociálních sítích. Teroristické útoky na konci roku 2014 a migrační vlna v roce 2015 zvedly o tematiku zájem, cílová skupina se přirozeně rozšířila, a HateFree Culture je nyní sociální značkou, která je významným účastníkem komunikace v oblasti lidských práv, práv menšin a prevence násilí z nenávisti. Tým zodpovědný za aktivitu poskytuje médiím službu analýzy hoaxů. Výstupy projektu jsou především moderované diskuse na profilech na sociálních sítích (facebook a twitter), spotové kampaně v rádiu a TV, umělecké performance HateFree Art, síť míst podporujících výchozí ideu projektu HateFree Zones a účast na eventech, které s tématem souvisejí. Výstupy těchto činností jsou k nahlédnutí na www.hatefree.cz.

Udržitelnost: Odbor pro sociální začleňování (Agentura) bude hledat zdroje pro financování aktivit mediální kampaně HateFree Culture i po ukončení projektu.

2. Regionální vzdělávací aktivity pro policii v Ústeckém a Moravskoslezském kraji

Zástupci několika složek policie (pořádková, kriminální, obecní, tiskoví mluvčí) absolvují školení v tematice násilí z nenávisti z pohledu právního (identifikace trestného činu násilí z nenávisti)
a psychologického (specifika práce s obětí).

Udržitelnost: Odbor pro sociální začleňování (Agentura) jedná s vedením Policie ČR o včlenění metodiky vzdělávání policistů v oblasti násilí z nenávisti do národního systému vzdělávání Policie ČR.

3. Vzdělávací aktivity pro žáky a pedagogické pracovníky Ústeckého a Moravskoslezského kraje

Na 10 školách v ČR proběhne pilotáž zavedení mediace a peer mediace jako techniky řešení konfliktů. Vybraní učitelé i žáci projdou mediačním výcvikem, vedení škol a sborovny budou podpořeny školením a supervizí. V rámci aktivity bude vytvořena také „Mediální dílna“ – online prostředí pro práci ve školních týmech, které podporuje diskuzi, reflexi a kultivaci postojů žáků druhého stupně ZŠ v tematice tolerance vůči odlišným sociálním skupinám.

Udržitelnost: Nezisková organizace, která bude dodavatelem služeb, zařadí metodiku implementace školní mediace do svého portfolia. Mediální dílna bude v provozu po dobu min. 5 let.

4. Šíření dobré praxe v sociálně vyloučených lokalitách

Tvůrci lokálního veřejného mínění v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami (komunální politici, úředníci, novináři, pracovníci neziskových organizací) absolvují školení v oblasti komunikace témat týkajících se sociálního začleňování. Nositelé dobrých praxí (pracovníci obecních úřadů, neziskových organizací apod.) budou podporovat své kolegy v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami prostřednictvím tzv. PR pohotovosti a portálu, kde budou dobré praxe popsány a tříděny.

Udržitelnost: Odbor pro sociální začleňování (Agentura) bude vytvořený znalostní portál a pracovní síť dále rozvíjet v rámci své vlastní činnosti, obsah portálu bude veřejně dostupný.

5. Výzkum nových forem lichvy a migrace v sociálně vyloučených lokalitách

Na rešerše a sekundární analýzy navázal terénní výzkum v sociálně vyloučených lokalitách, který identifikoval aktuální stav v oblasti lichvy a vnitřní migrace.

Udržitelnost: Odbor pro sociální začleňování (Agentura) bude výsledky výzkumů využívat ve své vlastní činnosti, výstupy budou veřejně dostupné.

6. Evaluace dopadu projektu a 7. Management

Projekt je řízen v souladu s legislativou, interními předpisy Úřadu vlády a Příručkou pro příjemce dotace. Jeho výstupy a dopad jsou předmětem průběžné i závěrečné evaluace. V průběhu projektu jsou vytvářeny podmínky pro to, aby vytvořené postupy, metodiky a díla využíval Odbor pro sociální začleňování (Agentura) a další (neziskové, státní) organizace v době po ukončení financování projektových aktivit.

Udržitelnost: Výstup Manuál dobré kampaně, který shrnuje zkušenost z vedení aktivit i projektu jako celku, bude sloužit jako zdroj informací pro další kampaně organizované Odborem pro sociální začleňování (Agenturou) nebo spolupracujícími organizacemi.

Kolik zaměstnanců má projekt?

Na všech sedmi aktivitách projektu Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti pracuje celkem 10 osob v rozsahu polovičních úvazků. Všichni zaměstnanci na projektu pracují v rámci Dohody o pracovní činnosti nebo Dohody o provedení práce. Dohody o pracovní činnosti jsou limitovány maximální výší 80 hodin za měsíc, Dohoda o provedení práce je limitována 300 hodinami za rok.

1. Řízení a administrace projektu – 3 pracovní pozice:

vedoucí projektu v rozsahu 0,5 úvazku
administrátor/ka pro interní agendu v rozsahu max. 300 hodin ročně
administrátor/ka pro agendu norských fondů v rozsahu max. 300 hodin ročně
administrátor/ka pro personální agendu, komunikační strategii a krizovou komunikaci v rozsahu max. 300 hodin ročně

2. Celostátní mediální kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti (HateFree Culture) – 4 pracovní pozice v celkovém rozsahu 2,0 úvazku:

koordinátor/ka v rozsahu 0,5 úvazku
asistent/ka pro HateFree Zones a spolupráci v rozsahu 0,5 úvazku
asistent/ka pro sociální sítě v rozsahu 0,5 úvazku
asistent/ka pro sociální sítě v rozsahu 0,5 úvazku

3. Regionální vzdělávací aktivity pro policejní složky v Ústeckém a Moravskoslezském kraji – 1 pracovní pozice v celkovém rozsahu 0,5 úvazku:

koordinátor/ka v rozsahu 0,5 úvazku

4. Vzdělávací aktivity pro žáky a pedagogické pracovníky Ústeckého a Moravskoslezského kraje – 1 pracovní pozice v celkovém rozsahu 0,5 úvazku:

koordinátor/ka v rozsahu 0,5 úvazku

5. Šíření dobré praxe v sociálně vyloučených lokalitách – 1 pracovní pozice v celkovém rozsahu 0,5 úvazku:

koordinátor/ka v rozsahu 0,5 úvazku

6. Výzkum nových forem lichvy a migrace v sociálně vyloučených lokalitách – 1 pracovní pozice v celkovém rozsahu 0,25 úvazku (aktivita již ukončena)

7. Evaluace dopadu projektu – 1 pracovní pozice v celkovém rozsahu 0,25 úvazku:

koordinátor/ka v rozsahu 0,25 úvazku

Kolik zaměstnanců má HateFree Culture?

Celostátní mediální kampaň HateFree Culture je zajišťována 4 pracovními pozicemi v celkovém rozsahu úvazku 2,0:

koordinátor mediální kampaně v rozsahu 0,5 úvazku
asistent pro HateFree Zones a spolupráci v rozsahu 0,5 úvazku
asistentka pro sociální sítě v rozsahu 0,5 úvazku
asistentka pro sociální sítě v rozsahu 0,5 úvazku

Jaký je rozpočet projektu?

Rozpočet celého projektu Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti (všech sedmi projektových aktivit) je 39 749 999 Kč. Kompletní rozpočet je uveřejněný na webových stránkách Odboru pro sociální začleňování (Agentury) Úřadu vlády ČR (na webu socialni-zaclenovani.cz zde) a obsahuje popis jednotlivých kapitol všech projektových aktivit.

Jaký je rozpočet HateFree Culture?

Rozpočet projektové aktivity s názvem Celostátní mediální kampaň HateFree Culture, která je jednou ze sedmi aktivit projektu, je 7 630 076 Kč. Pro šíření výstupů mediální kampaně je využívána také kapitola publicity ve výši 9 880 000 Kč – jedná se o nákup vysílacích časů, pronájem reklamních ploch a výlep letáků, reklamu a inzerci na internetu, reklamu v tisku a veřejné promo akce a prezentace (projekce filmů, výstavy, festivaly apod.).

Jakou měrou je projekt financován z veřejných peněz?

Rozpočet projektu je financován z 80 % z Norských fondů a z 20 % ze státního rozpočtu ČR (7.950.000 Kč).

Kdo a jak kontroluje čerpání rozpočtu projektu?

Projekt úspěšně prošel interním auditem Úřadu vlády ČR a hloubkovou kontrolou dvou odborů Ministerstva financí ČR. Během celého svého trvání je pravidelně podrobován kontrole ze strany Ministerstva financí ČR, coby zprostředkovatele dotace, formou monitorovacích zpráv ve čtyřměsíčních cyklech. Výroční i průběžné zprávy zasílá Odbor pro sociální začleňování (Agentura) na ústředí finančního mechanismu EEP a Norských fondů v Bruselu.