Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Znalost prostředí a spolupráce s rodinou a komunitou

Tisk E-mail


Fundamentálním předpokladem efektivního vzdělávání je spolupráce mezi školou, komunitou a rodinou. Spolupráce může byt zprostředkovaná neziskovou organizací, mohou se zapojit další aktéři, nebo si škola může zřídit pozici sociálního pracovníka. Cílem je znát prostředí, ze kterého dítě pochází (a chápat omezení, či výhody, které si dítě z prostředí přináší), motivovat rodinu k podpoře dítěte během jeho vzdělávací cesty a také vtáhnout rodinu do aktivit školy. Ve světě i v ČR se dobře osvědčuje koncept tzv. komunitní školy. Ten znamená, že škola otevírá své dveře celé komunitě pro různé aktivity v odpoledních a večerních hodinách – stává se tak jakýmsi komunitním centrem dané oblasti. Rodiče i další aktéři pak mají ke škole blíž, figuruje v jejich světě jako důležité místo. Ale i když není možné nebo vhodné ze školy vytvářet komunitní školu, je potřeba co nejvíce vtáhnout rodiče do otázek spojených se vzděláváním jejich dítěte.

Začátkem takové aktivity může být navázání spolupráce s místní organizací poskytující v lokalitě Vaší školy sociální služby. Pomoc zde může být vzájemná a měla by vždy vést k dobru dítěte.


Příklad


Toto opatření je využíváno například na následujících místech:


Zdroje financování

Vladimír Foist

expert pro oblast vzdělávání
tel.: 234 062 421
adresa: Úřad vlády ČR, Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10

Právní nárok na nesegregační přístup

Každé dítě bez výjimky má Ústavou ČR, českými zákony a mnohými mezinárodními smlouvami a deklaracemi přiznané právo na nediskriminující přístup ke vzdělání, a právo na vzdělávání spolu s ostatními dětmi bez segregace do speciálních tříd, oddělení, či institucí. Je úkolem státu (vzdělávacího systému), aby specifická znevýhodnění dítěte plynoucí z jeho zdravotního stavu či sociálního, kulturního a rodinného zázemí tomuto právu nebránila.

Efektivita inkluzivního vzdělávání

Do segregovaných a segregujících institucí plynou obrovské investice (platy a vzdělávání učitelů, profesní postup, budovy, pozemky, administrativa...), které by bylo možné využít k rozvoji škol hlavního vzdělávacího proudu, které v současnosti trpí podfinancováním. Segregace ve vzdělávání navíc dlouhodobě vede k násobení segregace ve společnosti, tedy rozšiřování sociálního vyloučení a tedy i k dalším nákladům z veřejných rozpočtů na řešení dané situace.

Deset důvodů pro inkluzi ve škole

Z pohledu lidských práv:
1. Všechny děti mají právo vzdělávat se společně.
2. Děti nemají být podceňovány nebo vylučovány na základě jejich znevýhodnění či potíží v učení.
3. Znevýhodnění dospělí, kteří prošli zvláštními školami, požadují konec segregace.
4. Neexistují žádné legitimní důvody pro separaci dětí při výuce.

Z pohledu kvality vzdělávání:
5. Výzkumy ukazují, že v inkluzivním prostředí se děti akademicky i sociálně lépe vyvíjí.
6. Ve speciálních/zvláštních školách neexistuje výuka či jiná péče, která by se nemohla odehrávat v běžné škole.
7. Jestliže je inkluzivní vzdělávání vykonáváno s přesvědčením a podporou, je efektivnějším využitím vzdělávacích zdrojů.

Ze sociálního pohledu:
8. Segregace přiživuje předsudky a učí děti být bázlivé a ignorantské.
9. Všechny děti potřebují vzdělávání, které jim pomůže vytvářet vztahy a připraví je k životu v mainstreamové společnosti.
10. Pouze inkluze má potenciál redukovat strach a vytvářet přátelství, respekt a porozumění.

(z letáku „Ten Reasons for Inclusion" Centre for Studies on Inclusive Education,Bristol, Velká Británie)

Aktuality


//]]>