Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Aktuality

Výzkumná zpráva: Vystěhování rodin ze Vsetína bylo nekonstruktivní a finančně nákladné

Tisk E-mail

Praha, 18.5.2011 - Po čtyřech a půl letech, které uplynuly od vystěhování sedmi desítek sociálně slabých Romů ze Vsetína do obcí na Jesenicku a na Prostějovsku, se ukazuje, že tento postup měl pro vystěhované rodiny katastrofální důsledky a zároveň byl nákladným řešením pro stát a obce. Sociální situace všech rodin se zhoršila, všem rodinám v současnosti hrozí exekuce a vystěhování. Šlo o postup, který zatížil malé obce, kam byly rodiny vystěhovány a následně vyžadoval náročnou intervenci z řad aktérů krajské samosprávy, neziskových organizací či veřejného ochránce práv. Uvádí to výzkumná zpráva o dopadech vystěhování několika rodin, kterou, kterou nechala vypracovat vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách.


„Tato obsáhlá zpráva podrobně popisuje, jak řešení, které zvolila vsetínská radnice tehdy vedená starostou Jiřím Čunkem, spustilo řetězec událostí, které měly ve svém důsledku řadu negativních dopadů. Šlo o dopady na samotné rodiny, menší obce, krajskou samosprávu a neziskové organizace. Jako mnohem efektivnější se přitom ukazuje možnost řešení problému v daném místě, nikoliv jeho přesunutí pryč,"
říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

„Zprávu jsme odeslali vedením všech obcí, které jsou ve zprávě zmíněny, včetně města Vsetín, a také vedení Olomouckého a Zlínského kraje. Budeme ji používat jako konkrétní příklad nevhodnosti a vysoké nákladnosti řešení problému sociálního vyloučení prostřednictvím vystěhovávání," vysvětluje ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček.

Studie byla vypracovávána od října loňského roku do poloviny ledna roku letošního.

Vsetínská radnice argumentovala finanční výhodností zvoleného řešení. Ze zprávy jednoznačně vyplývá, že naopak přineslo značné množství dalších výdajů, které významně převyšují náklady na řešení sociální prací na místě. „Došlo k odložení a přesunutí nákladů na jiné instituce – obce, kraje a stát. Některé zvýšené náklady je však nucen postupně hradit i Vsetín," shrnuje situaci Šimáček.

Náklady na pořízení domů, do kterých bylo šest rodin přestěhováno, dosáhly výše zhruba 2,5 milionu korun. Město dále hradilo náklady na dopravu, kterou byli lidé v nočních hodinách bez předchozího upozornění přemisťováni do vybraných obcí.

Většina nemovitostí byla ve velmi špatném stavebně technickém stavu. K jednomu z objektů bylo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby. Nezbytné opravy výrazně zatěžují rozpočty chudých a zadlužených domácností.

„Rodiny nebyly připraveny na vlastnické bydlení, jejich finanční situace zcela neodpovídala nákupu nemovitostí ve špatném stavebně-technickém stavu. Argument starosty Čunka o ´postavení rodin na vlastní nohy´ se ukázal jako absurdní," dodává Šimáček. Třem rodinám navíc byla okamžitě po nastěhování nařízena exekuce nemovitostí, a to v souvislosti s dluhy, které si přenesly z původního bydliště ve Vsetíně.

Značné náklady vznikly Olomouckému kraji i obcím při řešení krizových situací. Krajská koordinátorka romských poradců Olomouckého kraje Renata Köttnerová koordinovala činnost neziskových organizací, obcí a krajů s mimořádným úsilím po několik let. V malých obcích došlo k významné zátěži starostek a starostů, kteří nemají na svých úřadech žádné pracovníky, kteří by se sociální oblasti mohli věnovat. Neziskové organizace začaly žádat o dotace na zajištění sociálních služeb, které v obcích do té doby nefungovaly.

Prudké zhoršení bytové a ekonomické situace rodin vedlo k riziku odebíraní dětí do ústavní péče. To se nakonec stalo v případě pěti dětí. „V tomto případně vzniky náklady na státní rozpočet převyšující jeden milion korun ročně," vypočítává Šimáček.

Špatnou ekonomickou a sociální situaci rodin navíc nadále zhoršovalo i dojíždění za úřady do Vsetína. Důležitým faktorem je i ztráta sociálních kontaktů a vazeb na širší rodinu a přátele. Nové sociální vazby se rodiny vytváří obtížně, v obcích jsou dosud vnímáni ´jako ti ze Vsetína´. „V některých obcích vznikl otevřený odpor původních obyvatel proti přistěhované rodině. Za této situace je soužití téměř nemožné," konstatuje Šimáček.

Vystěhování rodin se uskutečnilo v pátek 13. října 2006. Zhruba 70 osob bylo i přes svůj nesouhlas v nočních hodinách rozvezeno autobusy a nákladními automobily do obcí Vidnava, Vlčice a Stará Červená Voda na Jesenicku. O několik dní později byly vystěhovány dvě rodiny do obcí Dřevnovice a Čechy pod Kosířem na Prostějovsku a dále jedna rodina do obce Mistřice na Uherskohradištsku. Toto vystěhování bylo spojené bouráním pavlačového domu č. p. 1336 ve Vsetíně, část jeho obyvatel byla přestěhována do tzv. „kontejnerových" budov v oblasti Poschla na okraji města.

Na pochybení městského úřadu ve Vsetíně poukázal v roce 2007 i tehdejší ombudsman Otakar Motejl, který toto rozhodnutí označil za „nekoncepční a neúčinné".

Ke stažení:
- kompletní studie „Vystěhování Romů ze Vsetína na Jesenicko a Prostějovsko" (Vomastková,K., FSS MU v Brně, 2011) 

Více informací:

Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách
Mail:
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Tel.: 777 787 974


Přihlašte se k odběru novinek

Archiv aktualit ASZ




Inspirace

Napsali o nás


//]]>