Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Využívání institutu zvláštního příjemce dávky

Tisk E-mail

Mezi potřebami, které zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, svěřuje místním samosprávám do péče, je na prvním místě uvedena potřeba bydlení. Lze tedy usuzovat, že by obce měly při neplacení nájemného v jimi pronajímaných bytech sáhnout k výpovědi z nájmu bytu a exekuci vyklizením teprve až jako ke krajnímu řešení, po vyčerpání alternativních možností dosažení žádoucího stavu.

Obec, podobně jako další vlastníci bytového fondu, má prostředky k tomu, aby prodlevy s hrazením nájemného řešila s náležitým předstihem. Je-li dlužník příjemcem dávek státní sociální podpory (příspěvku na bydlení), může obec i přes jeho nevůli prostřednictvím institutu zvláštního příjemce dávky zasílat dávky vynakládané na úhradu nájemného přímo na účet pronajímatele. Dávka se tak do rukou nájemce vůbec nedostane.

V praxi obcí to znamená, že orgán rozhodující o dávkách rozhodne o vyplácení příslušné dávky zvláštnímu příjemci, kterým se stane pronajímatel, v tomto případě obec (město). K tomu je samozřejmě nutná spolupráce orgánů obce, které mají na starosti výkon státní správy a samosprávy. Například bytový odbor zjistí narůstající dluh na nájemném, neúspěšně iniciuje spolupráci s nájemcem a poté požádá odbor státní sociální podpory a odbor sociální péče, aby rozhodly, že příslušné sociální dávky určené na bydlení neplatícího nájemce budou zasílány přímo na účet obce (města), který bytový odbor určí. Orgán rozhodující o dávce postupuje dále podle příslušných právních předpisů.

Možnost určení zvláštního příjemce sociálních dávek předpokládá zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení v ustanovení § 102 odst. 3. Pro dávky státní sociální podpory je takový postup možný podle § 59 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů; odstavec 4 tohoto paragrafu umožňuje využít tyto dávky také na úhradu dluhu na nájemném. Zvláštního příjemce dávek předpokládá rovněž nový zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů v § 40 odst. 2.

Institut zvláštního příjemce by nicméně měl být využíván s rozvahou a pokud možno pouze přechodně, tzn. jen po dobu, kdy je to nutné. Negativní stránkou jeho aplikace totiž může být zpasivnění klienta. Ten se nemusí starat o termíny placení, takže může časem ztratit přehled o náležitostech placení nájemného nebo dokonce návyk odkládat si peníze na nájem stranou. Využívání institutu by proto mělo být navázáno na vštěpování a upevňování kompetencí k hospodaření s prostředky prostřednictvím sociální práce (viz opatření Programy prevence ztráty bydlení).

Příklad

Roudnice nad Labem

Roudnice nad Labem využívá institut zvláštního příjemce dávky pro vyplácení příspěvku na bydlení automaticky v případě, kdy je  doplatek na bydlení vyplácen jako úhrada nájemného v krizových formách bydlení (ubytovny, azylové domy). V ostatních případech je institutu zvláštního příjemce dávky využíváno tehdy, když o to požádá samotný občan-oprávněný příjemce dávky nebo na doporučení sociálních pracovníků, kteří s nájemníkem-klientem dlouhodobě pracují.

Roman Matoušek

odborník ASZ pro oblast bydlení
tel.: 296 153 57
mail: matousek.roman@vlada.cz
adresa: Úřad vlády ČR, Vladislavova 4
110 00 Praha 1

Bytové koncepce obcí

Bytové koncepce obcí by měly přispívat k uskutečňování takového lokálního společenství, které bude sebevědomé, solidární a podporující individuální odpovědnost svých členů.

Bytové koncepce obcí k dosažení takovéto situace mohou výrazně přispět. Aby se tak skutečně stalo, měly by bytové koncepce rozpracovávat tyto priority:

1. péče o urbanistický rozvoj města (včetně rozrušování sociálně vyloučených loklait);
2. odpovědnou správu bytového fondu (včetně včasné reakce na prodlevy s platbou nájemného);
3. provázání sociální a bytové politiky města (včetně podpory zavádění prostupného bydlení).

Účel prostupného bydlení

Systém prostupného bydlení umožňuje aktivně a cíleně pracovat s nájemníky s ohledem na jejich schopnosti řádně obývat pronajímané byty a na jejich finanční možnosti si takovéto bydlení dlouhodobě udržet. Prostřednictvím zavedení systému prostupného bydlení dochází i ke zvyšování šancí osob usilujících o integraci, aby se vymanily z prostředí, které nechtějí obývat. Systém prostupného bydlení také tím, že zohledňuje individuální volby a schopnosti nájemníků, vede k sociální a prostorové diferenciaci obyvatel sociálně vyloučených lokalit


Aktuality


//]]>