Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Napsali o nás

Vládní agentura: Na 30.000 dětí žije ve vyloučených lokalitách

Tisk E-mail

Praha - Na 30.000 dětí žije v Česku v takzvaných vyloučených lokalitách, mnohem častěji pak končí ve zvláštních školách nebo v ústavech. Zlepšit by to měly nové vyhlášky ministerstva školství, úřad ale není aktivní při prosazování opatření na podporu znevýhodněných dětí. Shodli se na tom účastníci dnešní konference o začleňování Romů do běžných škol, která se konala v Praze v rámci světového romského festivalu Khamoro.

"Ve vyloučených lokalitách žije 80.000 lidí, z toho je odhadem asi 30.000 dětí," uvedl dnes šéf vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček. Z tohoto počtu je asi polovina žáků základních škol a 10.000 dětí v předškolním věku. Právě z ghett prý přitom pochází asi polovina dětí v ústavech. Mnoho dětí ze špatného sociálního prostředí pak také končí v praktických, dříve zvláštních školách, konkrétně se jedná o 27 procent malých Romů.

Odborníci kritizují, že romské děti končí v těchto školách často neoprávněně, ty jsou totiž určeny jen žákům s lehkým mentálním postižením. "Děti bez lehkého mentálního postižení nebudou na žádných praktických školách," slíbila dnes Renata Ježková, která má na ministerstvu školství tuto problematiku na starosti.

Podle nových vyhlášek budou navíc muset rodiče před přijetím dítěte do praktické školy podepsat informovaný souhlas, ten bude k dispozici i v romštině nebo formou obrázkových manuálů. Romští rodiče totiž často o umístění svého potomka do těchto škol usilují, protože tam bude "mezi svými". Neuvědomují si však, že mu tak znemožní cestu za vyšším vzděláním.

Romští aktivisté také kritizují nízký počet asistentů pedagoga, kteří by problémovým dětem pomáhali při výuce a s přípravou do školy. Těch je podle Ježkové v současnosti kolem 500, podporu přitom nepotřebují jen děti z ghett, ale i žáci s poruchami učení nebo postižením. Ministerstvo dává ročně na asistenty 75 milionů korun, celkově jde na začleňování 110 milionů. Tato částka se ale podle Ježkové nebude v příštím roce zvyšovat.

Podle zprávy Světové banky z roku 2009 přijde vysoká nezaměstnanost a nízké platy Romů státní kasu nejméně na 16 miliard korun ročně. Evropský soud pro lidská práva už v roce 2007 rozhodl, že Česko porušilo právo na vzdělání u 18 Romů tím, že je neoprávněně zařadilo do zvláštních škol.

Zpráva vyšla 26. května 2011 ve zpravodajském servisu ČTK.

Vladimír Foist

expert pro oblast vzdělávání
tel.: 234 062 421
adresa: Úřad vlády ČR, Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10

Právní nárok na nesegregační přístup

Každé dítě bez výjimky má Ústavou ČR, českými zákony a mnohými mezinárodními smlouvami a deklaracemi přiznané právo na nediskriminující přístup ke vzdělání, a právo na vzdělávání spolu s ostatními dětmi bez segregace do speciálních tříd, oddělení, či institucí. Je úkolem státu (vzdělávacího systému), aby specifická znevýhodnění dítěte plynoucí z jeho zdravotního stavu či sociálního, kulturního a rodinného zázemí tomuto právu nebránila.

Efektivita inkluzivního vzdělávání

Do segregovaných a segregujících institucí plynou obrovské investice (platy a vzdělávání učitelů, profesní postup, budovy, pozemky, administrativa...), které by bylo možné využít k rozvoji škol hlavního vzdělávacího proudu, které v současnosti trpí podfinancováním. Segregace ve vzdělávání navíc dlouhodobě vede k násobení segregace ve společnosti, tedy rozšiřování sociálního vyloučení a tedy i k dalším nákladům z veřejných rozpočtů na řešení dané situace.

Deset důvodů pro inkluzi ve škole

Z pohledu lidských práv:
1. Všechny děti mají právo vzdělávat se společně.
2. Děti nemají být podceňovány nebo vylučovány na základě jejich znevýhodnění či potíží v učení.
3. Znevýhodnění dospělí, kteří prošli zvláštními školami, požadují konec segregace.
4. Neexistují žádné legitimní důvody pro separaci dětí při výuce.

Z pohledu kvality vzdělávání:
5. Výzkumy ukazují, že v inkluzivním prostředí se děti akademicky i sociálně lépe vyvíjí.
6. Ve speciálních/zvláštních školách neexistuje výuka či jiná péče, která by se nemohla odehrávat v běžné škole.
7. Jestliže je inkluzivní vzdělávání vykonáváno s přesvědčením a podporou, je efektivnějším využitím vzdělávacích zdrojů.

Ze sociálního pohledu:
8. Segregace přiživuje předsudky a učí děti být bázlivé a ignorantské.
9. Všechny děti potřebují vzdělávání, které jim pomůže vytvářet vztahy a připraví je k životu v mainstreamové společnosti.
10. Pouze inkluze má potenciál redukovat strach a vytvářet přátelství, respekt a porozumění.

(z letáku „Ten Reasons for Inclusion" Centre for Studies on Inclusive Education,Bristol, Velká Británie)


//]]>