Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Zobrazit položky podle štítků: vzdělávání

Ze Včelky do školky (a z ní do školy)

V místnosti plné dětí je živo. U zelených plastových stolků sedí předškoláci připravují vánoční ozdoby. Lepí si na špejle stromek z papíru, vybarví ho a nalepí na něj hvězdičky. Ozdobu si pak mohou odnést domů. Za dobře odvedenou práci získají reflexní hvězdu, kterou si mohou nalepit na bundu.

Obejdeme se bez zvláštních škol?

Až se změní fungování běžných základních škol, pak teprve bude možné vzdělávat různé děti společně.
Uvedeno v Napsali o nás

Nová příručka „Krok za krokem k inkluzi“

Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni vydal novou příručku věnovanou otázkám spojeným s inkluzivním vzděláváním. Příručka Krok za krokem k inkluzi shrnuje zkušenosti z průběhu dvouletého projektu Škola pro každého – škola pro všechny. Cílem publikace je přispět k diskusi o možnostech inkluzivního školství v České republice, zejména o způsobech zapojení dětí ze sociálně vyloučených lokalit do škol hlavního vzdělávacího proudu.
Za tímto účelem oslovili autoři i patnáct odborníků z relevantních institucí (MŠMT, PPP, ZŠ, ZŠP apod.), jejichž rozličné názory na současnou podobu českého vzdělávacího systému a snahu o zavádění inkluzivních opatření najdete v druhé části publikace. Jedním z oslovených odborníků byl i ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Příručku určenou pedagogům, pracovníkům státní správy, samosprávy, nevládních organizací a všem dalším zájemcům o vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí si můžete stáhnout na stránce programu Varianty.
Uvedeno v Napsali o nás

Nevracejme do škol diskriminaci

Debatu o potřebné a žádané reformě českého základního školství opět rozvířily tři nové události. První rozruch vyvolala analýza organizace Amnesty International. Ta zopakovala několik let známý a mnohými výzkumy potvrzený fakt, že romským dětem je v ČR upíráno rovné právo na vzdělání jejich posíláním do škol pro mentálně postižené či do škol s absolutní převahou romských dětí. Druhou událostí je otevřený dopis dvou ředitelů základních škol praktických (tedy právě těch pro žáky s mentálním postižením) ministryni školství, ve kterém kritizují ministerstvo za snahu tuto situaci měnit. Poslední událostí byla reportáž České televize, která skrytou kamerou usvědčila jednu z brněnských základních škol z diskriminace při zápisu prvňáčků.

Všechny děti, i ty romské, mají právo na nediskriminující přístup k plnohodnotnému vzdělání. Řešení leží podle většiny evropských odborníků ve směřování k systému, který udržuje až na výjimky všechny děti v hlavním vzdělávacím proudu. Jde o to, aby všechny děti docházely pokud možno do běžných tříd. Dětem, které to potřebují, mají školy zajistit dostatečnou podporu k vyrovnání hendikepů způsobených zdravotním postižením, sociálním znevýhodněním (včetně nedostatečné předškolní přípravy), kulturní odlišností, či naopak zvláštním nadáním. S potřebnou kvalitní podporou je takové dítě ostatními motivováno k růstu, zatímco oni sami se učí tolerovat jinakost a zacházet s ní. Z toho tak mohou profitovat všechny děti.

Ministerstvo školství se k tomuto takzvanému inkluzivnímu typu vzdělávání přihlásilo za ministra Lišky. Sice "shora", ale přesto směřuje české školství dobrým směrem.

Autoři zmíněného dopisu ředitelů se však snaží problém otáčet naruby a napadají přitom nositele potřebných změn. Jejich výroky jsou plné tradičních mýtů, překrucování a nepochopení smyslu a cíle vzdělávání vedoucího k začleňování dětí s různými druhy hendikepu. Reakce těchto lidí odráží také pochopitelnou obavu o vlastní budoucnost. Obávají se, že jejich speciální instituce přestanou být potřebné. Tyto obavy však nemohou být důvodem pro pokračující diskriminaci. Právo všech dětí na plnohodnotné vzdělání, které v praktické škole nezískají, je podstatnější.

Otevřený dopis je zavádějící ještě v jedné rovině. Prezentuje konflikt jako střet laiků, kteří problému nerozumí, s opravdovými odborníky z praxe. Tím zpochybňuje odbornost stovek pedagogů, speciálních pedagogů a psychologů, kteří úspěšně realizují řadu protidiskriminačních opatření (o desetitisících úspěšných praktiků v jiných zemích nemluvě). K inkluzivnímu vzdělávání se přitom hlásí například Evropská asociace pro rozvoj speciálního vzdělávání a většina západních akademických autorit.

Namísto návratu zpět je třeba podpořit školy a specialisty, kterým se zavádění inkluzivních opatření daří, a také ministerstvo školství v jeho snaze tento směr zaklínit do plánů rozvoje českého školství.

Viktor Piorecký

Autor je odborníkem pro oblast vzdělávání ve vládní Agentuře pro sociální začleňování v romských lokalitách.

Komentář byl uveřejněn 9. února 2010 v Hospodářských novinách.

Uvedeno v Napsali o nás

Vladimír Foist

expert pro oblast vzdělávání
tel.: 234 062 421
adresa: Úřad vlády ČR, Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10

Právní nárok na nesegregační přístup

Každé dítě bez výjimky má Ústavou ČR, českými zákony a mnohými mezinárodními smlouvami a deklaracemi přiznané právo na nediskriminující přístup ke vzdělání, a právo na vzdělávání spolu s ostatními dětmi bez segregace do speciálních tříd, oddělení, či institucí. Je úkolem státu (vzdělávacího systému), aby specifická znevýhodnění dítěte plynoucí z jeho zdravotního stavu či sociálního, kulturního a rodinného zázemí tomuto právu nebránila.

Efektivita inkluzivního vzdělávání

Do segregovaných a segregujících institucí plynou obrovské investice (platy a vzdělávání učitelů, profesní postup, budovy, pozemky, administrativa...), které by bylo možné využít k rozvoji škol hlavního vzdělávacího proudu, které v současnosti trpí podfinancováním. Segregace ve vzdělávání navíc dlouhodobě vede k násobení segregace ve společnosti, tedy rozšiřování sociálního vyloučení a tedy i k dalším nákladům z veřejných rozpočtů na řešení dané situace.

Deset důvodů pro inkluzi ve škole

Z pohledu lidských práv:
1. Všechny děti mají právo vzdělávat se společně.
2. Děti nemají být podceňovány nebo vylučovány na základě jejich znevýhodnění či potíží v učení.
3. Znevýhodnění dospělí, kteří prošli zvláštními školami, požadují konec segregace.
4. Neexistují žádné legitimní důvody pro separaci dětí při výuce.

Z pohledu kvality vzdělávání:
5. Výzkumy ukazují, že v inkluzivním prostředí se děti akademicky i sociálně lépe vyvíjí.
6. Ve speciálních/zvláštních školách neexistuje výuka či jiná péče, která by se nemohla odehrávat v běžné škole.
7. Jestliže je inkluzivní vzdělávání vykonáváno s přesvědčením a podporou, je efektivnějším využitím vzdělávacích zdrojů.

Ze sociálního pohledu:
8. Segregace přiživuje předsudky a učí děti být bázlivé a ignorantské.
9. Všechny děti potřebují vzdělávání, které jim pomůže vytvářet vztahy a připraví je k životu v mainstreamové společnosti.
10. Pouze inkluze má potenciál redukovat strach a vytvářet přátelství, respekt a porozumění.

(z letáku „Ten Reasons for Inclusion" Centre for Studies on Inclusive Education,Bristol, Velká Británie)


//]]>