Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Rodina a sociálně-právní ochrana dítěte

Tisk E-mail

Popis problematiky

Život dětí v sociálně vyloučených lokalitách se odvíjí odlišně od života jejich vrstevníků v běžné společnosti. Specifické prostředí sociálního vyloučení je spojené s řadou problémů ekonomické, sociální, pracovní a bytové povahy. Zde představujeme ty hlavní z nich, které ovlivňují život dětí. Pro každou sociálně vyloučenou lokalitu jsou však charakteristické jen některé z nich, navíc jsou často proměnlivé v čase.

Nedostatek finančních prostředků a snížená dovednost hospodařit přivádí rodinu ke každodenní snaze o zajištění základních životních potřeb, včetně plnohodnotné stravy, dlouhodobě pak k omezenému materiálnímu vybavení domácnosti a výdajům spojeným se školními a mimoškolními aktivitami dítěte. Děti vyrůstající v sociálně vyloučených lokalitách mají velmi často omezený životní prostor. Domácnosti obývá zpravidla větší počet členů široké rodiny, děti nemají dostatečné soukromí ani vhodné podmínky pro školní přípravu.

V odlehlých lokalitách s minimální infrastrukturou a materiálním vybavením mají děti nedostatek podnětů a užší síť mezilidských kontaktů často omezenou na obyvatele sociálně vyloučené lokality. V sociálně vyloučených lokalitách se děti nezřídka setkávají s nízkým vzděláním mladistvých a dospělých, absencí příjmu z výdělečné činnosti, drogovými závislostmi, alkoholismem nebo využíváním nezákonných způsobů obživy. Izolace ve spojení s uvedenými negativními jevy způsobuje u dítěte zvnitřnění pokřivených morálních a životních hodnot. Co jeho vrstevníci vnímají jako překročení uznávané normy, může být pro dítě ze sociálně vyloučené lokality normou běžnou.

Z nedostatku podnětů a kontaktů se také dítě mnohdy uchyluje k jednotvárnému a rizikovému způsobu využití volného času doprovázeného pocity nudy. Děti ze sociálně vyloučených lokalit proto mohou často hledat možnost zvrátit tyto stereotypy nalézáním zábavy v hernách, zábavních podnicích, experimentováním s drogami, vandalstvím, ojedinělá není ani drobná trestná činnost.

V sociálně vyloučených lokalitách je ohrožena i bezpečnost dětí. Ty se mohou stát oběťmi. lichvy, kuplířství, či drobné kriminální činnosti. Od raného věku se setkávají s drogami, gamblerstvím a s agresivitou mezi jednotlivými obyvateli lokalit.

V běžné společnosti pak děti ze sociálně vyloučených lokalit často čelí hostilnímu popř. rasistickému přístupu a diskriminaci na nejrůznější úrovni – v obchodě, škole, přitom, když jeho rodiče žádají o zaměstnání či byt. Děti tak každodenně vnímají a zakoušejí napětí mezi většinovou společností a obyvateli sociálně vyloučených lokalit a zpětně se ztotožňují s rolí vyloučeného jedince. Ve většinových kolektivech se dítě často nemusí cítit přijímáno, protože nesdílí podobné zájmy, mluví odlišně (romský etnolekt češtiny), mnohdy není úspěšné ve výuce. Ve většinových kolektivech bývá rovněž předmětem diskriminace, protože na sobě nese známky chudoby a odlišnosti.

Dětem ze sociálně vyloučených lokalit se také často nedostává přiměřené zdravotní péče. V důsledku špatných bytových a hygienických podmínek jsou děti ohroženy vyšším výskytem infekčních chorob, zejména žloutenky. Hlavními důvody nedostatečné zdravotní péče bývají obtížná finanční či geografická dostupnost. Často je však i důsledkem nedbalosti. Zdravotní péče je pak často zanedbávána u těhotných matek, pravidelných prohlídek novorozenců a malých dětí včetně vynechávání očkování. Na druhé straně však mnohdy dochází k nadužívání zdravotní péče v případech zneužívání lékařských potvrzení o nemoci dítěte pro omlouvání školních absencí.

Děti ze sociálně vyloučených lokalit mají také často mnohonásobně ztížené podmínky pro vzdělávání oproti svým vrstevníkům z běžné společnosti (podrobněji se o tom dočtete v sekci Vzdělávání).

Problematika sociálního vyloučení je úzce propojena i s oblastí náhradní výchovy a ústavní péče.

O obecných negativních dopadech ústavní péče na dítě bylo již popsáno stovky stran. V ústavní péči děti přejímají sociální návyky a normy většinové společnosti, avšak výrazně zkreslené normami ústavního prostředí. Po nabytí zletilosti se tito mladiství vrací nazpět k rodině - do prostředí, ve kterém se najednou nemohou orientovat, které je pro odlišnost vzorců jejich chování plně nepřijímá a nezřídka zneužívá k nezákonnému jednání. Ani většinová společnost jej však pro jeho romství nepřijímá. Praxi odebírání dětí z ekonomických a bytových důvodů již svými rozsudky odsoudil i Evropský soud pro lidská práva (ve věci Wallová, Walla proti České republice ze dne 26. října 2006 a ve věci Havelka a ostatní proti České republice ze dne 21. července 2007).

Agentura pro sociální začleňování se zasazuje o systémové změny v oblasti legislativy a tvorby metodik s cílem vytvořit účinný systém péče o ohrožené dítě a rodinu v sociálně vyloučených lokalitách (péče o dítě a rodinu ohrožených sociálním vyloučením) s důrazem na prevenci. Především prosazuje zamezení umísťování dětí do náhradní péče z bytových a ekonomických důvodů, úzkou provázanost a spolupráci odpovědných subjektů včetně neziskových organizací koordinovanou orgánem sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), uložení rodině povinného využívání sociálních, poradenských či terapeutických služeb a podporuje zasíťování regionu dostatečným počtem podpůrných služeb. Toto zasíťování může agentura navrhnout i na základě výzkumu fungování, kapacit a potřebnosti služeb. Dále Agentura vyzdvihuje postupy v diagnostice a další práci OSPOD přihlížející k sociokulturnímu kontextu romské rodiny nebo působení proti resignovanému postoji rodičů vůči možnému odchodu dítěte do ústavní péče, tak jako preventivní opatření v problematice záškoláctví.

Na úrovni lokálních partnerství pak Agentura prosazuje a pomáhá zavádět opatření a služby za účelem zajistit podmínky pro plnohodnotný vývoj dítěte. Ty zahrnují kvalitní zdravotní i rodičovskou péči, výživu, materiální zabezpečení, zajištění pocitu bezpečí, přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a aktivní mimoškolní činnosti, předcházení sociopatologickým jevům.

Za tímto účelem spolupráci s již existujícími podpůrnými službami, navrhuje jejich rozšíření či zřizování nových zejména s podporou grantových prostředků Individuálního projektu OP LZZ 3.2., výzva č. 19 a 55, poskytuje poradenství odpovědným subjektům v nových metodách sociální práce s rodinou, zejména školením v metodě case management a jejích případových konferencích pro OSPOD a související instituce, tak jako konzultace pro zřizování multidisciplinárních týmů pro mládež.

Opatření k realizaci

V oblasti práce s rodinami a v oblasti sociálně-právní ochrany dětí můžete využít následující opatření:

 

Jan Hrubeš

odborník ASZ pro oblast rodiny a sociálně-právní ochrany dětí
mail: hrubes.jan@vlada.cz  
adresa: Úřad vlády ČR, Vladislavova 4
110 00 Praha 1

Transformace a sjednocení péče o ohrožené děti

V současné době plně probíhá realizace kroků vzešlých z vládou přijatého dokumentu Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011 (dále jen NAP). Jde o nástroj dosažení kvalitní a na evropské úrovni respektované podobě péče o ohrožené dítě, který řídí resort MPSV. Záměry transformace jsou: zvýšit kvalitu práce a dostupnosti služeb pro ohrožené děti a rodiny, sjednotit postupy pracovníků při řešení konkrétní situace ohrožených dětí, snížit počet dětí dlouhodobě umístěných ve všech typech ústavní péče. Cílem reformy je vytvořit síť služeb pro preventivní práci v rodinách, síť ambulantních, terénních a dalších komunitních služeb specializovaných na široké spektrum situací a problémů v rodinách a dalších formách péče, vytvořit jednotný diagnostický nástroj pro hodnocení míry ohrožení dítěte, zavést systém multidisciplinární spolupráce včetně: stanovení klíčového pracovníka pro rodinu, svolávání případových konferencí a vytváření individuálního plánu ochrany dítěte.

Reforma také chce posílit kapacity orgánů sociálně právní ochrany dětí, soudů a dalších účastníků systému, jejich podpora formou vzdělávání, zavést standardy činnosti a nastavení minimálních rámců práce pro všechny subjekty v systému, včetně standardů kvality práce orgánu sociálně právní ochrany dítěte, zajistit dítěti kontakt s vlastní rodinou, pokud to není v přímém rozporu s jeho nejlepším zájmem, usiluje o rozvoj náhradní rodinné péče, transformaci pobytových zařízení do terénních a ambulantních služeb a vypracování konceptu sociálního bydlení jako prevence umisťování dětí mimo rodinu z ekonomických a bytových důvodů.


Nový web

Nový web Agentury pro sociální začleňování se připravuje.


Aktuality


//]]>