Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Vzdělávání

Tisk E-mail

Popis problematiky

Žáci ze sociálně vyloučeného a kulturně odlišného prostředí ve vysoké míře nezískávají plnohodnotné základní vzdělání, natož vzdělání střední. Někteří končí (či tam rovnou začínají) v paralelním systému vzdělávání na praktických či speciálních školách pro žáky s mentálním postižením, bez jakékoliv reálné šance na návrat do hlavního proudu, nebo na přijetí na střední školu. Další do školy nedochází, s učiteli si navzájem jazykově i lidsky nerozumí, škola je ve vzdělávání často nepodporuje, rodina také ne... Příčin současného stavu, stejně jako překážek na cestě k efektivnějšímu nastavení bychom mohli jmenovat opravdu mnoho, navzájem se navíc násobí a leckdy i podmiňují. Není cílem hledat viníky, ani není cílem tyto překážky pouze identifikovat. Cílem je vidět jejich vzájemnou propojenost a závislost, vidět souvislosti a především s tím vším pracovat...

Oblast vzdělávání je jednou z priorit činnosti Agentury pro sociální začleňování. Zástupci Agentury vyjednávají s politiky a úředníky o takových změnách legislativy a nastavení systému, které by českým školám umožnily takto fungovat. Vstupují také do nastavování grantových výzev Evropského sociálního fondu tak, aby byly namířené na podporu takzvaného inkluzivního vzdělávání. Lokální konzultanti pak v regionech podporují jednotlivé školy, obce či kraje v nastavování konkrétních opatření, která vedou k podpoře a začleňování dětí ze sociálního vyloučení do hlavního vzdělávacího proudu.

Kvalitní vzdělávání dětí a mladých lidí je totiž základem dlouhodobého a pozitivního řešení situace sociálně vyloučených lokalit. Cílem je zajistit, aby pokud možno všechny děti prošly běžným vzdělávacím systémem v tzv. hlavním vzdělávacím proudu, tedy dohromady s dětmi ostatními, protože jedině takové nastavení vzdělávacího systému může být oporou budoucí společenské soudržnosti a zároveň vzestupné sociální mobility obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Zahraniční i domácí zkušenosti ukazují, že se jedná o dlouhodobý, ale realistický, potřebný a efektivní proces. Shodují se na tom kapacity mezinárodní akademické obce, občané zemí, ve kterých se systémově vydali touto cestou i čeští praktici ze stále se rozrůstajícího počtu škol s inovativními projekty.

Pro koncept, kdy se všechny děti s různými specifickými potřebami vzdělávají dohromady se používá pojem inkluzivní vzdělávání. Tento pojem označuje především proces, který by měl vést k tomu, že v podstatně všechny děti projdou základním vzděláváním spolu v hlavním vzdělávacím proudu. Školy pracující s tímto konceptem budou umět pracovat se specifickými dovednostmi, nadáním, či naopak různým typem znevýhodnění dětí, aby nemusely absolvovat vzdělávání speciální.

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání je jedním z klíčových opatření užívaným při vzdělávání dětí pocházejících z protředí sociálního vyloučení. Zahrnuje celou škálu jednotlivých opatření, která jsou uvedena dále. Zde nabízíme stručnou definici tohoto konceptu.

U pojmu inkluzivní vzdělávání je jako u všech podobných komplexních pojmů velmi těžké najít jednoduchou a výstižnou definici inkluzivního vzdělávání, citujme proto praktika - Tomáše Houška, ředitele Osmiletého gymnázia Buďánka v publikaci Inkluzivní škola: „Při integraci pomáháme dítěti začlenit se do třídy. Nečekáme, že se nějak zvlášť přizpůsobí třída a nečekáme, že se nějak zvlášť přizpůsobí učitel. Inkluzivní škola znamená zcela opačný pohled na žáka. Vycházíme z přesvědčení, že máme osobnost žáka, ta má nějaké výchozí schopnosti, dovednosti a osobnostní rysy a naším úkolem je poskytnout mu takové edukační prostředí, ve kterém tento žák najde optimální podněty pro svůj rozvoj. Pojem znamená, že v podstatě všichni žáci, bez ohledu na míru nadání či potřebu vyrovnávacích opatření jsou vzdělávány spolu v hlavním vzdělávacím proudu...

...Na rozdíl od integrace, kdy se zkráceně řečeno pomůže jednotlivci v začlenění do třídy a přizpůsobení se třídě, znamená inkluze vytvoření diferencovaných podmínek různým dětem tak, že všechny – ač se svými schopnostmi mohou značně lišit – získají prostředí, které je optimálně rozvíjí a přitom mohou pracovat ve společné, výkonově heterogenní sociální skupině."

(str. 6-7 v Houška: Inkluzivní škola 1 – Zavádíme inkluzivní vzdělávání, Osmileté gymnázium Buďánka o.p.s, Česká pedagogická komora)

Opatření k realizaci

Následující sekce Vám představí základní oblasti inkluzivního vzdělávání, jejichž dělení je inspirováno výše zmíněnou publikací Otevíráme školu všem dětem. Dělení je samozřejmě účelové a pouze jedno z mnoha možných. Všechny oblasti jsou navíc vzájemně propojené a realizace projektů/opatření pouze v jedné z nich tak může být bez žádoucího efektu.

Petra Zahradníková 

odbornice ASZ pro oblast vzdělávání
tel.: 296 153 318
adresa: Úřad vlády ČR, Vladislavova 4
110 00 Praha 1

Právní nárok na nesegregační přístup

Každé dítě bez výjimky má Ústavou ČR, českými zákony a mnohými mezinárodními smlouvami a deklaracemi přiznané právo na nediskriminující přístup ke vzdělání, a právo na vzdělávání spolu s ostatními dětmi bez segregace do speciálních tříd, oddělení, či institucí. Je úkolem státu (vzdělávacího systému), aby specifická znevýhodnění dítěte plynoucí z jeho zdravotního stavu či sociálního, kulturního a rodinného zázemí tomuto právu nebránila.

Efektivita inkluzivního vzdělávání

Do segregovaných a segregujících institucí plynou obrovské investice (platy a vzdělávání učitelů, profesní postup, budovy, pozemky, administrativa...), které by bylo možné využít k rozvoji škol hlavního vzdělávacího proudu, které v současnosti trpí podfinancováním. Segregace ve vzdělávání navíc dlouhodobě vede k násobení segregace ve společnosti, tedy rozšiřování sociálního vyloučení a tedy i k dalším nákladům z veřejných rozpočtů na řešení dané situace.

Deset důvodů pro inkluzi ve škole

Z pohledu lidských práv:
1. Všechny děti mají právo vzdělávat se společně.
2. Děti nemají být podceňovány nebo vylučovány na základě jejich znevýhodnění či potíží v učení.
3. Znevýhodnění dospělí, kteří prošli zvláštními školami, požadují konec segregace.
4. Neexistují žádné legitimní důvody pro separaci dětí při výuce.

Z pohledu kvality vzdělávání:
5. Výzkumy ukazují, že v inkluzivním prostředí se děti akademicky i sociálně lépe vyvíjí.
6. Ve speciálních/zvláštních školách neexistuje výuka či jiná péče, která by se nemohla odehrávat v běžné škole.
7. Jestliže je inkluzivní vzdělávání vykonáváno s přesvědčením a podporou, je efektivnějším využitím vzdělávacích zdrojů.

Ze sociálního pohledu:
8. Segregace přiživuje předsudky a učí děti být bázlivé a ignorantské.
9. Všechny děti potřebují vzdělávání, které jim pomůže vytvářet vztahy a připraví je k životu v mainstreamové společnosti.
10. Pouze inkluze má potenciál redukovat strach a vytvářet přátelství, respekt a porozumění.

(z letáku „Ten Reasons for Inclusion" Centre for Studies on Inclusive Education,Bristol, Velká Británie)

Aktuality


//]]>