Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Napsali o nás

Obejdeme se bez zvláštních škol?

Tisk E-mail

Až se změní fungování běžných základních škol, pak teprve bude možné vzdělávat různé děti společně.


Zrušit! Zachovat? Nebo radikálně proměnit? V poslední době se objevilo hned několik nápadů, jak naložit s praktickými (bývalými zvláštními) školami. Vládní Agentura pro sociální začleňování chce, aby z české vzdělávací soustavy postupně zmizely. Ministr Josef Dobeš zase na oplátku veřejnost ujistil, že praktické školy rušit nebude. Jaký osud je tedy čeká? Měření IQ a cesta na poštu Do praktických škol mají chodit hlavně děti s lehkým mentálním postižením (ty hůře postižené navštěvují školy speciální, jejichž existenci nikdo nezpochybňuje). Jenže když se podíváme na skladbu žáků v mnohých praktických školách, vypadá to občas, jako by se mentální retardace vyskytovala hlavně u Romů.

Na Základní školu praktickou v ústecké čtvrti Střekov chodí asi stovka žáků. „Téměř všichni jsou Romové," říká ředitelka školy Anna Bartůňková. Jak je to možné? „Nedaleko je ubytovna, kde žije řada sociálně vyloučených rodin," vysvětluje ředitelka. Zhruba polovina dětí sem nastupuje, když neobstála v běžné základní škole. „Přijdou k nám třeba i po třech letech běžné školní docházky a neumí vůbec nic. Ještě horší však je, že mají ke škole negativní vztah," říká Bartůňková.

Druhá půlka žáků ovšem nastupuje do praktické školy ve Střekově rovnou od první třídy. „Často přicházejí z přípravné třídy, kterou máme při škole, nebo jde o sourozence našich žáků. Ale rozhodně tady nemáme děti, které by sem z hlediska intelektu nepatřily," ubezpečuje Anna Bartůňková.

Jak a kdo rozhoduje, že dítě půjde do praktické školy? Doporučení dává pedagogicko-psychologická poradna, a to pokud u dítěte diagnostikuje lehkou mentální retardaci. Dále musí rodiče podepsat souhlas se zařazením dítěte do praktické školy.

Obecně se uvádí, že lehká mentální retardace odpovídá IQ mezi 50 a 70 body. „IQ ale nelze změřit tak přesně. Dá se pouze s určitou pravděpodobností stanovit pásmo, ve kterém se pohybuje jeho hodnota," podotýká Tomáš Urbánek z Psychologického ústavu Akademie věd v Brně. Pokud nám tedy v testech vyjde například hodnota 65, ve skutečnosti může IQ kolísat v rozpětí plus minus 15 bodů. Navíc není podle Urbánka správné redukovat definici lehkého mentálního postižení pouze na IQ. „Mnohdy nemá dítě sice tak rozvinutý intelekt, ale je třeba schopné samo dojít na poštu nebo nakoupit," vysvětluje dále docent Urbánek. A sociální dovednosti mohou v životě nahradit formální schopnosti potřebné ke zvládnutí školní docházky.

Dvojky bez námahy

Práce poraden má ale k ideálnímu stavu daleko. „Stává se, že do poradny přijde dítě, které nemá základní hygienické návyky nebo neumí počítat, a je zařazeno do kategorie dětí s lehkým mentálním postižením," říká Renata Ježková, ředitelka Odboru speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy Ministerstva školství ČR, s tím, že právě tohle je potřeba změnit.

„Děti bývají občas do praktických škol zařazovány, aniž by existovalo vyjádření poradny. To se pak získává dodatečně," upozorňuje na další nešvar Jana Zapletalová, předsedkyně Asociace školní psychologie a dřívější ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství. Neměla tedy z titulu své funkce na porady lépe dohlížet? „Naše pracoviště bylo pouze metodické, poradny spadají pod jednotlivé kraje," brání se Zapletalová. Rodiče romských žáků navíc většinou s umístěním dítěte do praktické školy souhlasí, nebo ho i sami požadují. „Podle mnohých nemá smysl chodit do běžné školy, když může dítě navštěvovat školu praktickou a bez námahy nosit třeba dvojky. Děti se tam často cítí bezpečněji, pomáhá jim romský asistent atd.," vysvětluje Viktor Piorecký, který má v Agentuře pro sociální začleňování na starosti vzdělávání. Rodiče si ale většinou neuvědomují, že z praktické školy se lze jen stěží dostat na střední školu s maturitou. Údaje Ústavu pro informace ve vzdělávání a České školní inspekce naznačují, že se v praktických školách a praktických třídách běžných základních škol vzdělává více než čtvrtina ze všech romských žáků, ale z neromských jsou to jen asi dvě procenta. Ve vyloučených lokalitách najdeme třídy s jasnou převahou romských žáků. Jak lze tyhle poměry změnit?

Radikální recept nedávno představila Agentura pro sociální začleňování. Ve strategii boje se sociálním vyloučením navrhuje mimo jiné postupné rušení praktických škol. Dokument už také schválila vláda, takže by ho ministerstvo školství mělo respektovat.

Zažít úspěch

„Nejlepší bude, když veškeré praktické školy zaniknou," myslí si Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování. Jenže je vůbec reálné, aby se všechny děti z praktických škol zařadily do škol běžných? „Neumím si to představit," říká rovnou Taťána Semančíková, ředitelka Základní školy praktické a speciální Korálek v Kladně. Dnes se podle ní hodně diskutuje o tom, kam umisťovat děti, které měly v testu hraniční výsledek. „To byl před dvaceti lety případ mé dcery. Poslali jsme ji do běžné základní školy. A přestože jsem se jí hodně věnovala, nezvládala to tam," popisuje Semančíková. Dceru nakonec vzala k sobě do praktické třídy. „Teprve pak konečně zažila úspěch, nebyla pod tlakem," říká.

Anna Bartůňková z praktické školy ve Střekově vidí integraci nadějněji: „Když bude ve třídách kolem patnácti žáků a asistentů podle potřeby, lze některé děti zařadit do běžné základní školy." S asistenty a změnou financování ostatně strategie počítá. „Základní školy, učitelé ani veřejnost ale nejsou na takové spojení připravení. Když se do propojování běžných základních a praktických škol pustíme, dají mnozí rodiče své potomky na soukromé školy," varuje Anna Bartůňková. Memorování nestačí „Diskuse se zúžila pouze na to, jestli praktické školy zrušit, nebo nezrušit. Jenže ve skutečnosti půjde o jejich postupnou proměnu, kterou musí doprovázet řada opatření," upozorňuje Martin Šimáček, a navíc připouští, že si za jistých okolností dovede představit i zachování některých praktických škol. Podle něj se málo mluví o tom, co je cílem vzdělávání. „Pokud pouze chceme, aby se děti naučily memorovat určité znalosti, je to myslím nedostatečný cíl a ukazují to i výsledky mezinárodního testování PISA," říká Šimáček. Když se cílem vzdělávání stane kreativní myšlení, práce s podněty a socializace dětí, dostáváme se podle Šimáčka do zcela jiné situace.

„Ve strategii není nikde přímo napsáno, že se praktické školy mají rušit," upozorňuje Renata Ježková z ministerstva školství. Formulace „provést transformaci tak (), aby výsledný stav umožňoval vzdělávat všechny děti ve školách hlavního vzdělávacího proudu" může znamenat, že se z některých praktických škol stanou běžné školy základní, jinde se v rámci možností budou jednotlivé děti z praktických škol integrovat do běžných a na některých základních školách zůstanou oddělené třídy pro děti s lehkou mentální retardací. „Z logiky věci není dobré mít separované třídy. Když ale integrace není možná, je to lepší než nic," myslí si Viktor Piorecký. Podle představ agentury je potřeba především posílit základní školy tak, aby byly schopné přijmout žáky škol praktických. Zásadní význam má mít i změna financování regionálního školství. Zavede se zvýšený normativ na žáka se sociálním znevýhodněním, který bude moci čerpat i běžná základní škola. Tím získá prostředky na asistenty, kteří jsou při integraci dětí se speciálními potřebami nezbytní. „Mnohdy stačí věnovat se dětem ze znevýhodněného prostředí dva nebo tři roky, pak už stíhají běžné tempo výuky," říká Viktor Piorecký.

Na nový systém financování sází i Renata Ježková. „Má být spuštěn v roce 2013." Nyní, v průběhu listopadu a prosince, ministerstvo přímo v terénu zjišťuje a ověřuje, jak se diagnostikují děti, které mají jít do praktických škol. „Víme, že poradenská pracoviště nepracovala nejlépe. V září jsme novelizovali vyhlášky, které kromě jiného více specifikují, jak má vypadat informovaný souhlas rodiče se zařazením jeho dítěte do praktické školy," říká Ježková s tím, že už nyní očekává určité zlepšení situace. Do budoucna by se měla změnit diagnostika. Sociální zanedbání nesmí děti přivádět do praktických škol. „Psycholog a speciální pedagog by s dítětem měli pracovat dlouhodobě. Je potřeba, aby byli přímo na školách," říká Jiřina Tichá, ředitelka Odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělání Ministerstva školství ČR.

A problémů k řešení je více. Ministerstvo nemá v tuhle chvíli k dispozici přesné údaje o tom, kolik asistentů pracuje na školách. „Musíme udělat inventuru, někde asistenti zoufale chybí a jinde se zase nevyužívají příliš efektivně. Uděláme v tom ale pořádek," slibuje Renata Ježková. Další podrobnosti o chystané „akci" ale zatím prozradit nechce. Diskutovat přišlo pět lidí A jak může proměna probíhat v praxi? V městečku Teplá v Karlovarském kraji už sloučení běžné základní školy a praktické školy vyzkoušeli. „V budově s kapacitou 450 žáků jsme jich měli jenom 280. Proto jsme běžnou základku od září sloučili se třemi třídami základní praktické školy, která sídlila v jiné budově," vysvětluje starostka Jana Čížková, původním povoláním speciální pedagožka.

Sociální situace ve městě není vůbec jednoduchá. „Teplá má i s přilehlými vesnicemi 3150 obyvatel, z toho je zhruba pět až šest set Romů," popisuje Čížková. Asi tisícovka zdejších lidí žije v sociálně vyloučených lokalitách. „Nemáme tady jediný průmyslový podnik," říká Jana Čížková. Nezaměstnanost se blíží dvaceti procentům. A jak reagovali na sloučení rodiče žáků z běžné základní školy? „Všechny jsem pozvala k diskusi. Do školy chodí děti z celkem 120 rodin, zájem o setkání jich projevilo pouze pět," říká starostka. A zásadní výhrady neměl nikdo.

Je ovšem pravda, že žáci dál chodí do svých původních tříd. „O větší integraci nyní neuvažujeme. Aby k ní mohlo dojít, potřebovali bychom alespoň jednoho asistenta do každé třídy," říká zástupkyně ředitelky Alena Stránská. Žáci jsou spolu v jedné budově zatím dost krátce na to, aby bylo možné dělat nějaké závěry. Škola ale zatím nemusela řešit žádné konflikty mezi žáky z rozdílných škol.
Příklad z Teplé ukazuje, jak začít. Uvedený recept brzy vyzkouší a zřejmě ještě dále dotáhnou další školy.

Eva Hníková

Článek vyšel 29. listopadu 2011 v příloze Akademie v deníku Lidové noviny.

Přihlašte se k odběru novinek

Archiv aktualit ASZ




Inspirace

Napsali o nás


//]]>