Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Aktuality

LN: Úřady dluh první roky nezajímá

Tisk E-mail

Praha, 25.3.2013 - Veřejné instituce se k dlužníkům chovají hůř než dravé soukromé firmy, ukázal průzkum v Děčíně.

Studie odhalila, že v Česku funguje byznys s půjčkami, který roztáčí dluhovou spirálu u nejchudších obyvatel. Chrání stát dostatečně občany či jak má reagovat?

Nezaplatili pár korun za popelnici, nakonec museli radnici vracet stovky i tisíce.

Důvod: první tři roky úředníky dluh absolutně nezajímá. Začnou ho vymáhat až v okamžiku, kdy se na něj „nabalí" různé pokuty a poplatky z prodlení. „Veřejné instituce se k lidem chovají ještě hůř než dravé soukromé společnosti," komentuje skutečnost šéf Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Opírá se přitom o tvrdá čísla, která vyplynula z jedinečného průzkumu na Děčínsku.

Pro agenturu ho vypracovalo Centrum pro společenské otázky - SPOT. „Úřady vymáhají dluhy déle než tři roky, takže částka za pokuty nakonec naroste až čtyřnásobně," shrnuje výsledky Šimáček.

Problém se týká hlavně lidí z chudších částí města. Ti se podle Šimáčka dostávají do nevratné dluhové pasti. Třeba na jedné adrese v sociálně vyloučené lokalitě v Děčíně žije podle průzkumu dokonce 110 takových dlužníků.

Dluhová epidemie se šíří

Problém se ale týká i dalších obyvatel. „Z analýzy vyplynulo pozoruhodné zjištění, že zadlužení vůči městu zasahuje poměrně široké vrstvy lidí," podotýká jeden z autorů analýzy Petr Kučera. Dluhy by se podle něj daly přirovnat k „nebezpečné a nakažlivé viróze". Průměrná částka, kterou lidé městu dluží, se pohybuje kolem 250 korun. Dohromady musí jedenáct tisíc lidí zaplatit Děčínu kolem 8,6 milionu korun. „To je jasná zpráva pro obce i státní instituce: pracujte s dluhy rychleji a konstruktivněji," domnívá se Šimáček. Primátor Děčína František Pelant prý o problému ví a řeší ho. „Děláme poradenství, jak dluhy zlikvidovat. Mají to na starosti dva lidé od nás z radnice," říká.

Podle průzkumů žije v dvaapadesátitisícovém městě Děčíně zhruba dvanáct až patnáct tisíc těžce předlužených lidí. „Ovšem sociálně vyloučené osoby se dají jen velmi těžko ovlivňovat," krčí rameny Pelant.

Jenomže právě ty je třeba podle vládní agentury podchytit nejdříve. Počet městských částí, které splňují definici „sociálně vyloučených lokalit", totiž podle ní nebezpečně narůstá. Začínají prosakovat za hranice romských ghett. Obě mapy - vyloučených lokalit i největších dluhů - se přitom jasně překrývají. „Zjistili jsme, že se sociální vyloučení může nápadně prolínat s normálním způsobem života. Hranice mezi těmito dvěma světy může být nezřetelná," uvádějí přímo autoři analýzy z Děčínska. Situace se podle nich stává neudržitelnou.

Fatální dopady

„Lidé si uvědomí, že příliš vysoký dluh nedokážou splatit, a to je demotivuje při hledání legálního zaměstnání," vysvětluje šéf Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček a přidává: „Netuším, co s takovými domácnostmi bude, pokud nebudou existovat nějaké dobře propracované možnosti sanace takové situace." Agentura se proto rozhodla seznámit s výsledky průzkumu vládu. „Ještě nemáme promyšleno, jestli analýzu předložíme přímo na jednání vlády, nebo ji rozešleme jednotlivým ministrům, situaci ale budeme chtít řešit," potvrdila zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Do řešení se mezitím pustilo alespoň Charitní sdružení Děčín. „Pomáháme lidem s komunikací s věřiteli i exekutory, sepisujeme s nimi žádosti o splátky, ale též s opravnými prostředky proti rozhodnutí soudu či rozhodce," popisují poradkyně Jitka Glöcknerová a Kateřina Ondrušová. Pokud ale nebude dost pracovních míst a fungující sociální služby, problém se podle nich ještě prohloubí.


Byznys s dluhy: z koruny je 22 tisíc

Ukázkový příběh, jak lukrativní je pro české firmy byznys s dluhy: kvůli několika haléřům nedoplatku za elektřinu vymohli exekutoři po dlužníkovi 22 tisíc korun. „Suma nabobtnala kvůli pokutám a nákladům na řízení, aniž by o tom měl klient ponětí," popisuje Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, která se dluhem zabývala. Podobných případů se v Česku najdou tisíce.

Vládní Agentura pro sociální začleňování přišla s dalším odhalením, a sice že na vymáhání dluhů vydělávají tytéž firmy, které lidem nejprve půjčily. LN jako první o výsledcích studie informovaly v sobotním vydání. Poskytovatelé půjček si podle studie vytvořili promyšlený systém. Ve svém podnikání se zaměřují hlavně na chudé. Nejde přitom jen o bezejmenné firmy fungující na pomezí šedé ekonomiky. Jak vyplývá z analýzy, kterou si agentura nechala zpracovatuCentra pro společenské otázky SPOT, zapojují se i firmy renomovaných značek - třeba GE Money Bank nebo Home Credit.


Data k průzkumu poskytlo Charitní sdružení Děčín, na které se zadlužení lidé obracejí s prosbou o pomoc. Jde hlavně o rodiny ze sociálně vyloučených lokalit, které si s dluhy samy neporadí. „Samotné nás to zjištění šokovalo. Největší objem dluhů patří ke spletencům personálně a majetkově propletených firem," popisuje jeden z autorů analýzy Petr Kučera. Společnost Home Credit závěry studie odmítá a poukazuje, že společnost Člověk v tísni ji v roce 2012 vyhodnotila jako druhou nejetičtější společnost v přístupu k dlužníkovi.

Veronika Rodriguez

Článek byl publikován 25. března 2013 v Lidových novinách.

Ke stažení:

- Analýza dat k zadluženosti obyvatel(na příkladu Děčína) (Centrum pro společenské otázky – SPOT, o.s., 2013)


Přihlašte se k odběru novinek

Archiv aktualit ASZ




Inspirace

  • Nebát se tančit

    Video o tom, jak romská dívka z mosteckého Chánova, díky podpoře svého okolí, dokončila SŠ a má v plánu přihlásit se na VŠ.…

    Číst dále ...

Napsali o nás


//]]>