Výzkumná zpráva nazvaná „Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce“ odhalila, že skončí-li dvě třetiny z 1500 žáků ze sociálně vyloučených lokalit v populačním ročníku jen se základním vzděláním, veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o 1,78 mld. Kč.
Přestože Česká republika ještě stále se svým počtem předčasných odchodů ze vzdělávání nedosahuje evropského průměru, počet žáků s nedokončeným vzděláním v posledních letech rychle roste. Mezi nejvíce postižené regiony patří kraje Karlovarský a Ústecký, kde vzdělání nedokončí 14,5 % žáků. Situace je vážná zejména v sociálně vyloučených lokalitách, kde odchází ze vzdělávání předčasně téměř dvě třetiny žáků.
„Tyto předčasné odchody významně přispívají k reprodukci chudoby a sociálního vyloučení. Jednotlivec se základním vzděláním má v průměru o třetinu nižší celoživotní příjmy oproti jednotlivci se středním vzděláním bez maturity a zároveň se potýká s trojnásobným rizikem nezaměstnanosti. Absence příjmů se promítá také do zvýšeného rizika předlužení a exekucí,“ uvádí k tomu ředitel Agentury pro sociální začleňování David Beňák.
Lidé se základním vzděláním budou s vyšší pravděpodobností čerpat dávky státní sociální pomoci a zároveň díky nižším příjmům budou odvádět nižší částky daně z příjmů a sociálního pojištění. Veřejné rozpočty tak dle výpočtu Agentury přijdou do roku 2067 o zhruba 13 milionů Kč u jednotlivce se základním vzděláním ve srovnání s absolventem učebního oboru bez maturity.
Existuje řešení? „Z našeho pohledu je velmi nutné více zapojovat výchovné poradce, kariérní poradce i školní psychology a s dětmi pracovat od počátku povinné školní docházky i při přestupu na střední školy. Důležitá je také užší spolupráce škol, úřadů práce, pedagogicko-psychologických poraden a terénních sociálních pracovníků. Máme již dostatek dobrých zkušeností, které můžeme rozvíjet a šířit. Klíčová je spolupráce všech aktérů a vhodně zacílené a dostatečné finanční prostředky,“ uzavírá ředitel David Beňák.