Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Lokality

Lokální konzultantka: Mgr. Martina Kučerová Lokální konzultant inkluzivního vzdělávání: Daniel Jakeš, 602 541 308 Manažer SPSZ: Mgr. Josef Abraham   Tanvald se nachází v severních Čechách v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Od roku 2003 je obcí s rozšířenou působností,…
Aktuality O lokalitě Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty…
Aktuality O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Mgr. Martina Kučerová

    Lokální konzultant inkluzivního vzdělávání:  Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , 602 541 308

    Manažer SPSZ: Mgr. Josef Abraham

     

    Tanvald se nachází v severních Čechách v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Od roku 2003 je obcí s rozšířenou působností, a do jejíhož správního obvodu spadají obce Albrechtice v Jizerských horách, Desná, Harrachov, Jiřetín pod Bukovou, Kořenov, Plavy, Smržovka, Velké Hamry a Zlatá Olešnice. V srpnu 2016 se Tanvald připojil ke Koordinovanému přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám a zahájil tak svou spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování.

    Již v roce 2006 se Tanvald objevil na mapě sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice (mapa byla součástí Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti), která identifikovala dvě sociálně vyloučené lokality. Sociálně vyloučených oblastí v Tanvaldu se dotkla také Specifická studie k Situační analýze obce Velké Hamry z roku 2013. Tato studie identifikovala v Tanvaldu tři sociálně vyloučené lokality. V roce 2015 bylo v rámci Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR (tzv. Gabalova zpráva) identifikováno 5 sociálně vyloučených lokalit na území ORP Tanvald. Odhadem v těchto lokalitách žije 100 – 300 osob.

    Tanvald, jako město s úřadem s rozšířenou působností, je přirozeným spádovým centrem pro rodiny sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené. Jako hlavní důvod velké migrace do Tanvaldu je vnímána snadná dostupnost bydlení ve městě. Existence sociálně vyloučených lokalit je městem vnímána jako jeho slabá stránka a hrozba pro budoucí vývoj. Město proto ve spolupráci s Agenturou začalo připravovat návrh řešení a možností rozvoje v podobě strategického plánu sociálního začleňování. Strategický plán je vedle návrhu konkrétních opatření ke zmírnění rozvoje sociálně vyloučených lokalit také důležitým krokem pro získání prostředků z Operačního programu Zaměstnanost, Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání a Integrovaného regionálního operačního programu.

    Strategický plán vznikne v rámci takzvaného lokálního partnerství. To je tvořeno místními aktéry – odborníky na jednotlivé oblasti, kteří se budou scházet v jednotlivých pracovních skupinách tematicky zaměřených na bydlení, vzdělávání, zaměstnávání, sociální služby, bezpečnost a prevenci kriminality. Plán by měl být zpracován do června 2017.

     

    Aktualizováno ke dni 19. 9. 2016

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty…
Aktuality O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Leona Kupčíková

    Manažerka SPSZ:  Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

    Města Vítkov a Budišov nad Budišovkou zahájila spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování začátkem roku 2016 na základě společné přihlášky, díky čemuž dosáhla na minimální hranici počtu obyvatel obce, resp. svazku obcí, kde lze uplatňovat metodiku Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. Společně tak budou mít možnost při řešení problémů sociálního vyloučení čerpat finanční prostředky na projekty z 3 operačních programů v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů.

    Obě města, nacházející se na hranici Moravskoslezského a Olomouckého kraje, sousedí na jihu s vojenským újezdem Libavá a spadají do Opavského okresu. Město Vítkov s 5 879  obyvateli je obcí s rozšířenou působností a lokálním centrem nabízejícím veškeré základní služby a instituce. Město Budišov nad Budišovkou, které je od Vítkova vzdáleno 10 km, je do počtu obyvatel zhruba poloviční. Mnoho z místních obyvatel do Vítkova dojíždí za prací, na úřady nebo do škol. Celý region, který je vzhledem k jeho periferní poloze v útlumu tradičního průmyslu a v poklesu počtu pracovních příležitostí, lze považovat za strukturálně znevýhodněný. Nezaměstnanost v rámci ORP Vítkov se pohybuje kolem 12  %. Obě města jsou spojena s kauzou žhářského útoku na rodinu Kudrikových (2009) i následnými protestními pochody ultrapravice a jejích odpůrců (2013, 2014), které však mezi místními neměly přílišnou odezvu.

    Sociální vyloučení se zde dotýká nejen minoritního obyvatelstva, převážně romského etnika, které je zde již tradičně usazeno, ale také většinového obyvatelstva těchto dvou měst. Město Vítkov má zřízenou pozici romského koordinátora a zpracovaný Komunitní plán sociálních služeb (jako obec s POU i pro město Budišov nad Budišovkou), kde se problematice sociálního vyloučení věnuje. Výčet faktorů přispívajících k sociálnímu vyloučení zahrnuje, vedle již zmíněné vysoké nezaměstnanosti, především neutěšenou bytovou situaci, vysokou míru zadluženosti, na inkluzívní opatření čekající základní stupeň vzdělávání a v neposlední řadě i přítomnost ubytoven provozovaných soukromými vlastníky. Sociální vyloučení zde není až na několik výjimek územně koncentrováno, ani vytěsňováno. Ve většině případů se jedná o bytové domy v rámci běžné zástavby. Rozprostřenost sociálního vyloučení se týká i místních ubytoven, kde žije odhadem 600 obyvatel. Ti mají dostupné veškeré nabízené služby a instituce. Nelze tak v tomto kontextu hovořit o sociálně vyloučených lokalitách jako spíše o konkrétních objektech s výskytem osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených. Z neziskových organizací zde působí Charita Odry, Fokus Opava, Renarkon, Centrum Inkluze Opava, Slezská Diakonie – MATANA, Elim Opava a další. Největší výzvou pro obě města v následujícím období bude přerušení spirály nezaměstnanosti, zadluženosti a ztráty bydlení, které se dotýká především mladých rodin s dětmi.

     

    Aktualizováno ke dni 6. 6. 2016

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty…
Aktuality O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Jana Bohuňková

    Manažer SPSZ: Mgr. Romana Cupalová

    Město Varnsdorf je správně začleněno do Ústeckého kraje, okresu Děčín a do ORP Varnsdorf. Rozkládá se na území Euroregionu Nisa, MAS Český sever a mikroregionu Tolštejn. Správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf je nejmenším správním obvodem na území Ústeckého kraje. Patří mezi nejseverněji položená města České republiky a tvoří jakýsi Varnsdorfský výběžek ve Šluknovském výběžku.

    Počet obyvatel Varnsdorfu, druhého největšího města v okrese Děčín, se pohybuje kolem 15,5 tisíc obyvatel. Prognóza Českého statistického úřadu předpokládá celkový úbytek obyvatelstva. Postupně se bude snižovat podíl dětí a mládeže do věku 14 let. Rovněž počet obyvatel v produktivním věku se bude snižovat. V následujících letech bude významně narůstat počet seniorů, i jejich podíl na celkové populaci. Vzdělanostní struktura ve Varnsdorfu vykazuje vyšší zastoupení obyvatelstva bez vzdělání (2001, 2011) a zejména pak vyučených a se středním odborným bez maturity než je průměr ČR.

    Město Varnsdorf podepsalo s Agenturou pro sociální začleňování Memorandum o spolupráci v rámci Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám v únoru 2016. V následujícím období Agentura ve městě zahájila intenzivní sociologický výzkum, jehož výsledky budou sloužit jako podklad pro navazující strategické plánování. Strategický plán sociálního začleňování by měl vzniknout ve spolupráci představitelů města, lokální konzultantky a dalších místních aktérů během leta 2016. Na základě této strategické koncepce následně vzniknou projekty z různých oblastí sociálního začleňování (bydlení, vzdělávání, sociální služby aj.), na něž bude možné koordinovaně čerpat prostředky ze tří operačních programů Evropských strukturálních a integračních fondů.

    Sociální vyloučení

    V případě Varnsdorfu je sociální exkluze viditelná jen v rámci několika lokalit. Počet sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených se ve Varnsdorfu pohybuje kolem 900 osob. Je nutné podotknout, že uvedený údaj je variabilní v čase, konkrétní počty osob žijících v sociálním vyloučení jsou ve Varnsdorfu měsíc od měsíce rozdílné. Na tento údaj má vliv i vnější migrace osob v rámci celého Šluknovského výběžku.

    V roce 2011 se stal Varnsdorf centrem nepokojů. Rozbuškou těchto akcí byl takzvaný mačetový útok v Novém Boru, který se odehrál v srpnu daného roku. Ještě tentýž měsíc se ve Varnsdorfu konala první demonstrace, kterou organizoval P. Kohout, známý “falešný asistent“ politika Jana Kavana. Těchto demonstrací se mimo osob z krajní pravice účastnilo i mnoho rodilých „Varnsdorfáků“. 

    Demonstrace měly především upozornit na problematické společné soužití a bezpečnostní situaci ve městě. Posléze se přidala i frustrace z policejních zásahů proti demonstrujícím při takzvaných pochodech k sociálně vyloučeným lokalitám, v té době zejména ubytovnám. Dnes lidé vnímají demonstrace spíše jako výbuch frustrace a zároveň volání o pomoc. V davu lidí byly často zrcadleny problémy vzájemného soužití obyvatel Varnsdorfu, prostor dostaly i obecně sdílené mýty o vzájemném soužití.

     

    Aktualizováno ke dni 9. 6. 2016

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty…
Aktuality O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Markéta Fridrichová

    Město Postoloprty vstoupilo do spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování na začátku roku 2016. V rámci Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám bude zpracován strategický plán sociálního začleňování, který bude závazným dokumentem pro koordinované čerpání prostředků ze tří operačních programů Evropských strukturálních a integračních fondů.

    Město Postoloprty se nachází v Ústeckém kraji, západně od města Louny. Jedná se o obec druhého typu s celkem 12 spádovými oblastmi. Počet obyvatel města se pohybuje okolo 5 tisíc, z toho dle odhadů se jich cca 500 potýká se sociálním vyloučením. Postoloprty bojují zejména s vysokou nezaměstnaností, která na začátku roku 2016 dosahovala 12,18 %.

    V Postoloprtech byla identifikována více jak desítka vyloučených lokalit. Jedná se spíše o jednotlivé nemovitosti, případně jednotlivé obývané byty, které se nachází ve všech částech města včetně prostoru kolem náměstí. Většina těchto domů a bytů, které jsou charakteristické sníženým standardem, je ve vlastnictví soukromých majitelů, kteří je pronajímají mnohapočetným rodinám za nadstandardní nájemné. V současné době je přibližně desetina obyvatel Postoloprt sociálně vyloučena či ohrožena vyloučením, z čehož je většina romského etnika.

    Na základě zhoršující se sociální situace zpracovalo v loňském roce město Postoloprty ve spolupráci s dalšími aktéry v dané problematice komunitní plán rozvoje sociálních služeb, jemuž předcházelo terénní šetření. Na jeho základě byly definovány potřeby, na jejichž naplňování se město chce zaměřit i ve spolupráci s Agenturou. Ty se týkají zejména podpory vzniku pracovních míst nejen prostřednictvím sociálního podnikání, zintenzivnění práce s rodinami, zajištění možnosti kvalitního trávení volného času pro děti a mládež, řešení drogové problematiky ve městě, nastavení sociálního bydlení a zvýšení bezpečnosti.

     

    Aktualizováno ke dni 3. 6. 2016

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty…
Aktuality O lokalitě
  • Lokální konzultantka:  Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , 702 159 281

    Lokální konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

    Manažerka SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

    Město Žďár nad Sázavou leží na pomezí Čech a Moravy v malebné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Město je historicky spojeno s působením architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Vrcholem jeho tvorby je poutní kostel sv. Jana Napomuckého na Zelené hoře, který je zapsán v seznamu památek UNESCO. Město je vzdáleno necelých 31 kilometrů severovýchodně od Jihlavy v Kraji Vysočina. Je první obcí v tomto regionu, která při řešení sociálního vyloučení spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování.

    Město se do Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám přihlásilo na podzim roku 2015. V úvodní fázi zástupci města ve spolupráci s dalšími členy lokálního partnerství a s lokálním konzultantem Agentury zpracují strategický plán sociálního začleňování. Ten poslouží jako podklad pro návrh projektů z různých oblastí sociálního začleňování (bydlení, vzdělávání, sociální služby aj.), na něž bude možné čerpat koordinovaně prostředky ze tří operačních programů Evropských strukturálních a integračních fondů.

     

    Aktualizováno ke dni 6. 4. 2017

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje…
Aktuality O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Veronika Simonová

    Lokální konzultantka inkluzivního vzdělávání: Kristina Březinová601 086 128

    Manažerka SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

     

    Město Nový Bor s takřka 12 tisíci obyvatel leží na severu republiky pod Šluknovským výběžkem na úpatí Lužických hor. Často bývá označován jako město skla a osudy jeho obyvatel jsou se sklářským řemeslem již od přelomu 17. a 18. Století, kdy bylo město založeno, pevně spjaty. Vývoj města byl silně poznamenán II. světovou válkou a poválečným vysídlením Němců. Z proslulého sklářského centra se stalo skoro zapomenuté pohraniční městečko, které muselo svádět těžký boj o návrat zpět k prosperitě.

    Město Nový Bor bylo na základě své žádosti vybráno ke spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování od ledna 2016. V listopadu 2015 schválili zastupitelé města Memorandum o spolupráci. V březnu 2016 započala práce Lokálního partnerství Nový Bor - pracovní skupiny, jejich členové připravují podklady pro strategický plán sociálního začleňování. Lokální konzultantka zahájila práci na vstupní analýze.

    Podle kvalifikovaných odhadů z roku 2015 žije ve městě 350 – 400 Romů. Asi 70% romské populace tvoří děti a mladí lidé do 20 let. Nejstarší Romové přišli do města na počátku 50. let minulého století a další se stěhovali za těmito „starousedlíky“ ze Slovenska. Mezi největší problémy v této skupině obyvatel patří dluhy, nezaměstnanost, nízký stupeň vzdělání, společenské soužití (jak ve vlastní komunitě, tak i ve vztahu k většinové společnosti) a existenční závislost rodin na sociálních dávkách. Objevuje se řada patologických jevů jako záškoláctví, trestná činnost, drogy, gamblerství a lichva. Ve městě v poslední době stoupá trestná činnost nezletilých a s nárůstem počtu drogově závislých se snižuje jejich věk. Problémy sociálního vyloučení se již netýkají jen romského etnika.

    Za vyloučenou lokalitu ve městě lze považovat sociální ubytovnu v Severní ulici, kterou vlastní město a pronajímá Farní charitě Česká Lípa. Je to panelový dům s kapacitou 62 dvoulůžkových pokojů se sociálním zařízením a „nouzový pokoj“ pro 4 osoby. Budova nutně potřebuje zateplení a město uvažuje o případné rekonstrukci části pokojů na sociální byty.

    Další vyloučenou lokalitou je ulice Nemocniční, kde stojí jednak ruina domu v soukromém vlastnictví, v současnosti sloužící jako squat, a dále bytový dům s 34 jednotkami v majetku města. Město byty pronajímá sociálně slabým jedincům i rodinám.

    Problematickým místem v Novém Boru je také sídliště Rumburských hrdinů s devíti panelovými domy patřícími částečně městu, OSBD Česká Lípa a soukromníkům. V lokalitě je jeden dům města s 20 sociálními byty a bydlí tady i značná část romských rodin. Dluhy na nájemném a energiích, nezaměstnanost, předluženost a koncentrace neorganizované mládeže, to je výčet zdejších nejpodstatnějších problémů.

    Ve spolupráci s Agenturou vidí město příležitost využít zkušenosti s obdobnými jevy v jiných oblastech republiky, pomoc s plněním strategického plánu a možnost konzultací při tvorbě projektových záměrů. Výchozím bodem je nastavení systému spolupráce mezi městem, státními orgány, školami a neziskovými organizacemi a aktivně zapojovat do pracovních skupin i sociálně vyloučené i širokou veřejnost.

     

    Aktualizováno ke dni 3. 6. 2016

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny…
Aktuality O lokalitě
  • Lokální konzultant: Martin Chochola

    Manažer SPSZ: Mgr. Lukáš Jirotka

    Liberec je statutárním městem na severu Čech a zároveň krajským městem Libereckého kraje. Liberec, který je na páté příčce co do své velikosti, má přes 100 tisíc obyvatel. Území města je rozděleno na 33 čtvrtí, z nichž jedna - Vratislavice nad Nisou - představuje samostatný městský obvod. Město zahájilo spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování v lednu 2016, a to v rámci takzvaného Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám.

    Popis sociálního vyloučení na území statutárního města Liberec

    Gabalova zpráva v roce 2015 identifikovala na území Liberce čtyři sociálně vyloučené lokality. Stejně tomu bylo i v roce 2006, kdy byla tato zpráva vydána poprvé. V měsících březen – červen 2015 byla na zakázku města zpracována analýza, která stav sociálního vyloučení zpřesňuje a identifikuje celkem 7 sociálně vyloučených lokalit s kapacitou 107 bytových jednotek (cca 350 osob). Analýza ukázala na dalších 9 potenciálně rizikových lokalit s kapacitou 101 bytových jednotek (340 osob) a 26 ubytovacích zařízení, které nabízejí 1455 lůžek a 20 bytových jednotek (odhad 2000 sociálně vyloučených osob).

    Liberec má zpracovanou vlastní koncepci prostupného bydlení, kterou již začalo pilotně zavádět do praxe. Jedná se o třístupňový systém, do něhož jsou zapojeny rovněž místní NNO, které jsou součástí komise pro prostupné bydlení a mimo jiné pomáhají vytipovat cílovou skupinu. Právě otázka bydlení je pro město prioritou. Cílem je rozšíření kapacit bytového fondu, které jsou v současné chvíli omezené. Vedení města v této věci jedná rovněž s provozovateli místních ubytoven a soukromými vlastníky nemovitostí.
    V Liberci není výrazná míra prostorového vyloučení, za sociálně vyloučené lokality jsou považovány jednotlivé domy nebo shluky 2 3 domů ve většině případů umístěných v běžné zástavbě. Sociálně vyloučení lidé se často stěhují mezi jednotlivými lokalitami a ubytovnami. Nezřídka se migrace odehrávájen mezi domy téhož vlastníka (Vojanova, Kolora, Norská, Zhořelecká, Milady Horákové, Vesecká).

    Liberec je také určitou spádovou oblastí pro romské rodiny přicházející z okolních obcí v Libereckém kraji, ale také z jiných částí ČR a SR. Jako hlavní důvod tyto rodiny uvádějí přistěhování se za již zde žijící částí rodiny nebo také vidinu snazšího nalezení ubytování (vysoký počet ubytoven) v kombinaci s uplatnění na trhu práce.

    Specifická jsou velká sídliště, která představují nezmapované území. Romské rodiny zde najdeme v menší míře, většinou odsud po krátké době kvůli sporům s jinými nájemníky odchází. Dochází zde také ke značné míře diskriminace romského obyvatelstva ze strany realitních kanceláří.

    Dle kvalifikovaných odhadů je v Liberci 6 -7 % obyvatel města ohroženo sociálním vyloučením. To znamená, že se potýkají se stejnými problémy jako lidé ze sociálně vyloučených lokalit, ale jsou rozptýleni po celém městě, především ve velkých sídlištích. Terénní sociální pracovníci uvádějí, že tito lidé stále častěji vyhledávají jejich služeb. Do této skupiny ve velké míře patří osamělí senioři, zdravotně či duševně postižení lidé či matky samoživitelky. Setkáváme se u nich také s vysokou mírou zadluženosti, ztrátou kompetencí řešit problémy samostatně, dezorientací v sociálním systému či rizikem ztráty nájemního bydlení.

    Strategický plán sociálního začleňování

    Pracovní skupiny skládající se z místních aktérů sdružených do takzvaného Lokálního partnerství se na území města Liberci zaměří na pět hlavních oblastí, a sice: - bydlení, vzdělávání, zaměstnávání, sociální služby, bezpečnost a prevence kriminality. Odborníci zastoupení v těchto skupinách se budou pravidelně scházet a společně v letošním roce vypracují Strategický plán sociálního začleňování. Agentura pro sociální začleňování prostřednictvím Koordinovaného přístupu pomůže mj. se získáváním prostředků na konkrétní projekty z operačních programů Zaměstnanost, Výzkum, vývoj a vzdělávání a Integrovaný regionální Operační program. Projekty se s největší pravděpodobností zaměří na podporu sociálních služeb, infrastrukturu pro sociální bydlení, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, společné vzdělávání, komunitní centra a zaměstnanosti.

     

    Aktualizováno ke dni 1. 8. 2016

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty…
«ZačátekPředchozí12345678910DalšíKonec»

Vyhledávejte v lokalitách

Přihlašte se k odběru novinek

Archiv aktualit ASZ




Inspirace

Napsali o nás


//]]>