Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Lokality

O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 704 997

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 739 227 153

    Manažer SPSZ: Jan Hejtmánek


    Spolupracující obce Osoblažsko (Osoblaha, Dívčí Hrad, Hlinka, Slezské Pavlovice)

    Čtyři spolupracující obce leží v severní části mikroregionu Osoblažsko, který je tvořen celkem sedmi obcemi. Osoblaha je obcí největší (přes 1100 obyvatel) a administrativně nejdůležitější – jedná se o obec s pověřeným obecním úřadem. Celý mikroregion potom spadá do ORP Krnov. Spolupracující obce leží v Osoblažském výběžku, který je jednou z nejtypičtějších vnějších periferií České republiky. Základní charakteristikou je nízká dopravní dostupnost, když přirozené napojení, byť nedostatečné, je směrem k Polsku. Z toho plyne postupující úpadek dříve prosperujícího zemědělského regionu, kdy mizí výrobní podniky, zemědělská výroba nevytváří pracovní příležitosti a v důsledku se omezuje i sektor služeb. V regionu je jedna ze dvou úzkorozchodných tratí v republice a ve spojení s krajinou vhodnou pro cykloturisty je možné uvažovat o podpoře cestovního ruchu jako rozvojové příležitosti. Určitý potenciál pro zlepšení stavu regionu má i podpora zpracovatelských podniků navázaných na zemědělskou výrobu.

    Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality

    Ekonomický propad s sebou regionu přináší typické jevy společné většině periferních podrozvinutých venkovských oblastí. Jedná se především o vysokou míru nezaměstnanosti s významným zastoupením té dlouhodobé. Souvisejícím fenoménem je potom nízká úroveň vzdělání obyvatel, která je důsledkem odchodu vzdělanějších obyvatel a finančním tlakem na rezidenční rodiny, z nichž významná část nemá prostředky na to, aby umožnily dětem dosáhnout adekvátního vzdělání.

    Dalším typickým důsledkem je velký počet volných bytů v soukromém vlastnictví dostupných pro osoby, které jsou jinak na trhu s bydlením diskriminováni. V posledních dvou letech se tak do Osoblahy a v menší míře i do dalších obcí přistěhoval velký počet nových obyvatel. Z nich je značný počet romských rodin, které nejsou sžité s místním prostředím a právě příchod nových neznámých tváří vytváří v obcích určité napětí. Cizost je umocňována i faktem, že některé rodiny dále migrují a dochází ke kontinuální výměně obyvatel. V této situaci je velmi složité nabízet příchozím dlouhodobější služby, které by zvýšily jejich kompetence a zajistily stabilitu rodin.

    Situaci nepřispívá již zmíněná vysoká nezaměstnanost, kdy nově příchozí práci de facto nemohou nalézt a stávají se na pracovním trhu v segmentu méně kvalifikovaných pracovních míst konkurenty původní populace.

    Spolupráce s městem

    Představitelé obcí si existenci problémů plně uvědomují stejně jako nutnost je včas komplexně řešit. To bylo hlavní motivací pro navázání spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování. Se všemi obcemi bylo podepsáno memorandum o spolupráci, které obsahuje konkrétní oblasti, pro něž budeme společně hledat nástroje řešení. Jedná se především o oblast posílení a zvýšení koordinace sociálních služeb (tato oblast je již řešena v rámci probíhajícího střednědobého plánování, určitou novinkou jej její koordinace s opatřeními a aktivitami v dalších jmenovaných problémových oblastech), oblast posílení ekonomického rozvoje regionu a zvýšení zaměstnanosti, oblast stabilizace bydlení, vytvoření účinné lokální politiky bydlení se specifickými nástroji pro podporu širokého spektra cílových skupin nájemníků i majitelů bytového fondu. Významnou oblastí je vzdělání, které je tematizováno ve velké šíři od posílení kompetencí rodičů pro podporu vzdělávání dětí, přes zvýšení předškolní zaškolenosti, zkvalitnění výuky na základní škole a rozšíření nabídky volnočasových aktivit až k podpoře další vzdělávací kariéry na střední škole. Poslední definovanou oblastí je potom prevence kriminality a zvýšení pocitu bezpečí obyvatel obcí. Pro vytvoření strategických os pro jednotlivé definované oblasti byly vytvořeny tematické pracovní skupiny, do nichž vedle dalších aktérů pravidelně docházejí i starostové spolupracujících obcí. Účast vrcholných politiků na práci skupin je významným pozitivním prvkem pro následnou realizaci plánovaných opatření a aktivit. Plánovací proces je, vedle již zmíněného střednědobého plánu sociálních služeb, koordinován i s přípravou Integrované strategie území pro MAS Krnovsko.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 702 158 926

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 725 535 543

    Manažerka SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 556 768 144

    Město Odry má 7 423 obyvatel (2012), je součástí okresu Nový Jičín a leží v Moravskoslezském kraji na hranici Moravy a Slezska a v těsném sousedství s Olomouckým krajem. K městu patří městské části Dobešov, Kamenka, Klokočůvek, Loučky, Pohoř, Tošovice, Veselí a Vítkovka.

    Historie města Oder je úzce spjata s vysokým podílem německy hovořícího obyvatelstva, díky čemuž byly Odry v období II. světové války připojeny k Německé říši jako Sudety a čeští obyvatelé město téměř opustili. V letech 1945-1946 proběhl ve městě odsun německého obyvatelstva. Obyvatelstvo Oder se zcela vyměnilo přílivem Čechů z vnitrozemí. V Odrách v minulosti fungovala řada manufaktur a malých dílen, ze kterých v druhé polovině 19. století začaly vznikat první průmyslové podniky. V roce 1866 v Odrách spustila výrobu první česká gumárna. Na tradici gumárenského průmyslu navázala továrna Optimit, která v minulosti patřila k největším místním zaměstnavatelům a zaměstnávala téměř 2000 pracovníků. Významným místním zaměstnavatelem v poválečné historii Oder bylo také JZD Odersko.

    Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality

    Osoby ohrožené sociálním vyloučením a chudobou v Odrách nežijí v jedné prostorově vyloučené lokalitě, ale přibližně na šesti místech, většinou v těsné blízkosti centra města a v malé míře také v městské části Veselí. Tyto rodiny bydlí především v nájemních bytech města, v jednom případě jde o obytný dům soukromého majitele. Jedná se o lokality, ve kterých žijí především romské rodiny, které jsou velmi početné. Členové těchto rodin jsou ve velké většině nezaměstnaní, vedení v evidenci úřadu práce, pobírající dávky v hmotné nouzi.

    Základními problémy, kromě vysoké nezaměstnanosti a závislosti na sociálních dávkách, jsou zadluženost, neplacení nájmů, záškoláctví, obtíže při kontaktu s institucemi, neadaptace na právní systém, ztráta hygienických návyků. Rodiny mají často velmi nízké příjmy, neboť jejich členové jsou bez vzdělání, děti po ukončení základní školní docházky nastupují do evidence úřadu práce, nikoliv k dalšímu vzdělávání.

    Spolupráce s městem

    Město Odry a Agentura pro sociální začleňování se dohodli na spolupráci při rozšiřování nabídky volnočasových aktivit pro děti a mládež prostřednictvím vzniku nízkoprahového centra a podpory dalších aktivit, které působí preventivně v oblasti záškoláctví a kriminality mladých lidí.

    V oblasti školství byla při počáteční spolupráci shledána jako potřebná předškolní příprava dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a také práce s absolventy povinné školní docházky, kteří z různých důvodů již nepokračují ve vzdělávání. Důležitým bodem je dále podpora spolupráce napříč všemi subjekty, které se zabývají formálním i neformálním vzdělávání s důrazem na vytvoření podmínek pro zdárnou inkluzi v rámci místního vzdělávacího systému. 

    Významným problémem, který chtějí členové místního Lokálního partnerství společně řešit, je vzrůstající zadluženost osob ohrožených sociálním vyloučením a s tím související absence odborného dluhového poradenství ve městě a potřeba dlouhodobého vzdělávání ve finanční gramotnosti jak u dospělých, tak i u dětí a mládeže. Město Odry má také zájem o vznik krizového bydlení a rozšíření terénní sociální práce, spojenou také s prevencí zadlužování.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Markéta Fridrichová

    Město Nové Sedlo se nachází v Karlovarském kraji v okrese Sokolov. Město je pověřenou obcí s rozšířenou působností. Město Nové Sedlo má tři spádové oblasti a to Chranišov, Loučky a Jalový Dvůr. Ve městě žije kolem 2720 obyvatel. Rozloha města je 1698 ha a nachází se v nadmořské výšce 427 m. Město leží v místě těžby hnědého uhlí. Na západ se nachází lom Družba a vnitřní Výsypka lomu Jiří. Ve městě nalezneme také zástupce v průmyslu. Především tradiční sklářskou výrobou obalového skla v závodě O-I Manufacturing Czech Republic a dále porcelánkou, ta se jmenuje Rudolf Kämpf Leander v Loučkách a je velmi známá výrobou jemného bílého a růžového porcelánu. I přesto, že jsou zde poměrně velcí zaměstnavatelé, se míra nezaměstnanosti ve městě pohybuje v průměru okolo 19 procent, což způsobuje místním obyvatelům velké problémy v různých životních situacích. Tato nezaměstnanost u sociálně vyloučených lidí je pak v Novém Sedle téměř 80 procent.

    Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality

    V Novém Sedle nelze jednoznačně označit některé místo za sociálně vyloučenou lokalitu. Zástupci organizací, které zde působí, se shodují, že za sociálně vyloučenou lokalitu lze považovat celé město. Přesto lze definovat oblasti, kde je sociální vyloučení definováno ve větší míře. Jedná se o lokality: sídliště, ulice sklářská, vlakové nádraží, Chranišov, Loučky a Pískový vrch. Na sídlišti je největším problémem trávení volného času mladých lidí. Tito mladí lidé jsou nejčastěji ve věku 15-26 let, kvůli vysoké nezaměstnanosti a tomu, že někteří již nestudují se „poflakují" po sídlišti a to vede k vandalismu a porušování veřejného pořádku. Mezi problémy i dalších zmíněných lokalit patří drogová problematika, chudoba, vysoká zadluženost, problémy s udržením bydlení, aj. Odhad počtu sociálně vyloučených obyvatel celkem v Novém Sedle a spádových obcích je cca 400 osob.

    Spolupráce s městem

    Vedení města se rozhodlo řešit situaci svých občanů za pomoci Agentury pro sociální začleňování. V přihlášce ke spolupráci uvedlo nejtíživější problémy, se kterými se občané města potýkají. Následně vzniklo ujasnění hlavních priorit, na kterých budeme po dobu tří let spolupracovat. Jedná se např. o tyto konkrétní oblasti:

    V oblasti bydlení především zvýšení finanční gramotnosti obyvatel sociálně vyloučených lokalit a zavedení dluhového poradenství.

    V oblasti sociálních služeb zřízení nízkoprahového zařízení pro děti a mládež s propojením se sociálními službami zaměřenými na rodinu a zavedení metody Case managemantu.

    V oblasti vzdělávání zavedení nových metod výuky a vylepšení spolupráce mezi školou a rodinou.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále ……
Lokální konzultantka: Barbora BočkováMěsto Krupka vzniklo na počátku 14. století; leží na úpatí Krušných hor 5 km severně od Teplic. Dnešní Krupka převzala název starého historického hornického městečka a zahrnuje v sobě další, původně samostatné obce a osady Vrchoslav, Bohosudov, Maršov,…
O lokalitě
  • Lokální konzultant: Štěpán Bolf

    Obec Větřní patří k sídlům v Jihočeském kraji, kde se vzhledem k celkovému počtu obyvatel ( 3 900 osob) koncentruje větší počet sociálně vyloučených osob (kvalifikovaný odhad cca 400 osob). Obcí s rozšířenou působností je pro Větřní čtyři kilometry vzdálený Český Krumlov. Silné vazby mezi Větřní a Českým Krumlovem jsou nejen formální či institucionální: řada starousedlých rodin má svoje členy ve Větřní i v Českém Krumlově, část obyvatel Větřní dojíždí za prací do Českého Krumlova a naopak, mezi oběma městy jsou čilé obchodní vazby atd. Obec je zřizovatelem zdejší základní školy (v roce 2010 měla 320 žáků) a mateřské školy. Část žáků zejména základní školy tvoří děti ze sociálně vyloučených lokalit obce (odhadem jde o 25 procent z celkového počtu). Jiné děti ze sociálně vyloučeného prostředí dojíždějí do škol v Českém Krumlově, zejména na tamní bývalou "zvláštní" školu. V minulosti v obci existovalo také střední odborné učiliště, to však bylo zrušeno.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 725 716 500 

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 052 531

     

    Město Vejprty spolupracovalo s Agenturou již v letech 2011 – 2014. Na jaře 2015 obnovilo spolupráci ve svazku s nedalekým Kláštercem nad Ohří v rámci Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám.

    Vejprty i Klášterec nad Ohří jsou městy Ústeckého kraje. Vejprty leží v Krušných horách v nadmořské výšce 725 m.n.m. Od Německa a německé příhraniční obce Bärenstein jsou odděleny pouze hraničním potokem Polava. V současné době je město centrem horské oblasti Vejprtska, nachází se zde automobilový, pěší a cyklistický hraniční přechod do Německa. Klášterec nad Ohří leží v nadmořské výšce 320 metrů v údolí Ohře mezi Krušnými a Doupovskými horami v severozápadních Čechách. Dominantou města je zámek s muzeem českého porcelánu a rozsáhlý park, na který navazuje lázeňský areál Kyselka se třemi minerálními prameny. Podle ČSÚ žilo k 1. 1. 2017 celkem 14 573 obyvatel v Klášterci nad Ohří a celkem 2 839 obyvatel ve Vejprtech.

    Sociálně vyloučená lokalita je v Klášterci nad Ohří identifikována v ulici Mírová (480, 481), uvedena již v první zprávě GAC z 2006. Lokalita vznikla „řízeným i přirozeným sestěhováním" chronických dlužníků na nájemném u města probíhajícím zhruba od 90. let. Nachází se na vnitřní periferii města obklopena zástavbou výškových obytných panelových budov.  Podle posledního šetření (3/2015) se v této lokalitě fyzicky nacházelo 232 lidí, jednalo se většinou o vícečetné rodiny s velmi úzkými vazbami.

    Sociálně znevýhodnění obyvatelé ve městě Vejprty obývají jednotlivé bytové domy nacházející se v různých částech obce. Všechny domy jsou ve vlastnictví města a jsou umístěné v běžné zástavbě, přičemž se jedná o byty snížené a standartní kategorie. Ve městě tak neexistuje typická prostorově vyloučená lokalita tvořená větším počtem domů soustředěných na jednom místě a obývaných sociálně znevýhodněnými obyvateli. Místa obývaná sociálně znevýhodněnými obyvateli vznikaly postupným sestěhováním sociálně slabých obyvatel, kteří neměli dostatek finančních prostředků na placení nájemného v běžných obecních domech. Zhruba 90% těchto „lokalit" tvoří Romové, za jejichž sestěhování stojí, mimo jiné, i určitý tlak ostatních obyvatel domů, ve kterých původně bydleli.

    Vzdálenost obcí Klášterec nad Ohří a Vejprty je 23 km. Obě města řeší aktuálně obdobné sociální problémy, a pokud budou své postupy v následujících letech koordinovat v rámci jednotného Strategického plánu sociálního začleňování, mohlo by být dosaženo významného synergického efektu. Jedním z cílů spolupráce obou měst je koordinace druhu a kapacit sociálních služeb tak, aby nedocházelo ke zbytečnému dublování. Spolupráce měst se promítne do tematických oblastí:

    • zaměstnanost (úsilí o vytváření nových a udržitelných pracovních příležitostí; prostupného zaměstnání)
    • vzdělávání (sdílení a inspirace při zavádění forem podpory inkluzivního vzdělávání v MŠ a ZŠ)
    • bydlení (sdílení dobrých praxí a koordinace při řešení bytové otázky)
    • prevence (nastavení optimální sítě sociálních služeb prevence)

    Též podle společného Komunitního plánu sociálních, souvisejících a prorodinných služeb 2017 - 2020 (Klášterec nad Ohří, Vejprty, Kadaň) se aktéři snaží společnými cíli, jako udržení stávajících a vznik nových sítí sociálních služeb a zvýšením jejich kapacit, rozvíjet sociální situaci v lokalitách a to především v oblastech práce se seniory, osobami se zdravotním handicapem, osobami ohrožených sociálním vyloučením apod.

    Zdroj:
    Strategický plán sociálního začleňování – Klášterec nad Ohří a Vejprty 2016-2018; 2015
    Strategický plán rozvoje města Klášterec na Ohří; 2016
    Český statistický úřad
    Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, 2006

     

     

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultant: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 721 625 840

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 702 158 869

    Manažerka SPSZ: Jana Zdvořáková

    Město Sokolov spolupracovalo s Agenturou pro sociální začleňování již v letech 2011 až 2014. V roce 2016 vstoupilo město do takzvaného Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám a tím navázalo na předchozí spolupráci při řešení problematiky sociálního vyloučení, konkrétně v oblastech bydlení, bezdomovectví, zaměstnanosti, sociálních služeb, vzdělávání a zdraví.

    Město Sokolov leží ve středu Karlovarském kraje na soutoku řek Ohře a Svatavy. Ve městě žije okolo 24 tisíc obyvatel. Sokolovsko vyniká především svým přírodním surovinovým bohatstvím. Vedle hnědého uhlí se zde již od středověku těžily vzácné rudy. Z hlediska zaměstnanosti je i přes výrazný pokles těžby hnědého uhlí v 80. letech společnost Sokolovská uhelná se svými téměř 4,5 tisíci pracovníky největším zaměstnavatelem v Karlovarském kraji. Přesto město Sokolov dlouhodobě spadá do první desítky měst s nejvyšší mírou nezaměstnaností v České republice.

    Na území města se nachází dvě sociálně vyloučené lokality. První lokalita je situována v severní části města u kina Alfa. Jedná se o obytné domy z 50. let, které tvoří architektonicky jasně vymezenou oblast od okolních panelových domů. Konkrétně jde o domy v ulicích Hornická, Heyrovského, Sokolovská a Pod Háječkem. Lokalita leží uvnitř města a má velmi dobře dostupnou infrastrukturu. Původně zde bydleli zaměstnanci dolů, později byty obsadily převážně nízkopříjmové domácnosti nejen ze Sokolova, ale i z okolních obcí. V posledním roce došlo k vybydlení několika domů v lokalitě, přičemž jejich obyvatelé se odstěhovali do okolních vesnic a na nedaleké sídliště Michal, kde byla zaznamenána zvýšená míra výskytu sociálně patologických jevů, převážně v souvislosti s drogovou problematikou.

    Druhá lokalita se nachází v běžné zástavbě v dolní části města, mezi levým břehem Ohře a vlakovým nádražím, a je zdedobrá občanská vybavenost. Lokalitu lze vymezit ulicemi U Divadla, Svatopluka Čecha a Nádražní. Tvoří ji čtyřpatrové činžovní domy z 50. Let a byty jsou zde stále v původním stavu. Vlastníci jsou ve většině případů soukromé osoby nebo firmy. V lokalitě žije necelých 800 osob, z toho je 60 – 80 % romského etnika.

    Hlavní problémy sociálního vyloučení v obou lokalitách jsou vysoká míra nezaměstnanosti, zadluženost a nízká vzdělanost zde žijících obyvatel. Ve městě je nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení pro sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené osoby, a to i přes fungující azylový dům pro jednotlivce a pro matky s dětmi, který spravuje místní nezisková organizace. Jedním z cílů města Sokolov je vybudovat systém kvalitního prostupného bydlení, a to jak ve vztahu k osobám bez přístřeší (např. vybudování doposud chybějící noclehárny), tak také ve vztahu k nízkopříjmovým rodinám a jednotlivcům (např. zajištění dostatečné kapacity sociálních bytů v propojení s navazujícím poskytováním sociální práce). Jako výrazný nedostatek město vnímá absenci nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v horní části města.

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultant: Michal Kratochvíl

    Lokalita Mělnicko se skládá z města Mělník a obcí Spomyšl a Horní Počáply. Území okresu Mělník leží v severní části středních Čech a je rozloženo téměř souměrně kolem soutoku Labe a Vltavy. Svojí jižní hranicí sousedí s oběma pražskými okresy, na západě s Kladenskem, na východě s Mladoboleslavskem a jeho severozápadní a severní hranici tvoří litoměřický a českolipský okres v severních Čechách. Svojí rozlohou 701 km2 zaujímá okres Mělník 10. místo ve Středočeském kraji s 6,4 procenty z jeho rozlohy. Nejvíce lidí žije v Mělníce, a to 19 173 obyvatel.
    Pro příhodnou polohu v povodí velkých řek v nížinné oblasti a úrodnost půdy bylo území okresu až do poloviny minulého století především zemědělskou oblastí. Vybudováním mohutné základny chemického průmyslu po druhé světové válce se však původní zemědělský charakter okresu výrazně změnil. K 31.12.2010 bylo v rámci okresu Mělník evidováno 5 251 uchazečů o zaměstnání, což představuje registrovanou míru nezaměstnanosti 9,0 procent.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Barbora Bočková

    Město Krupka vzniklo na počátku 14. století; leží na úpatí Krušných hor 5 km severně od Teplic. Dnešní Krupka převzala název starého historického hornického městečka a zahrnuje v sobě další, původně samostatné obce a osady Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby a Nové Modlany, horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku. Pokrývá rozlehlé katastrální území (4 687 ha) s velkými výškovými rozdíly.

    Číst dále ...
Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv aktualit
O lokalitě
  • Kontaktní osoba: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , Tel.:725 741 277

     

    Město Kolín bylo na základě své žádosti vybráno ke spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování v rámci Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám od jara 2015. Navázalo tak na spolupráci s Agenturou v letech 2011-2014. V listopadu 2015 schválili zastupitelé města Memorandum o spolupráci. V létě 2015 započala práce Lokálního partnerství a byly založeny tři pracovní skupiny: Sociální služby, Zaměstnanost, Bydlení. Byla vytvořena síť spolupracujících subjektů, které společně sestavili Strategický plán sociálního začleňování Kolína 2015 – 2017, který byl na podzim 2016 doplněn Místním plánem inkluze.

    V počáteční fázi byla spolupráce s Agenturou zaměřena zejména na podporu při vytváření projektů vycházejících ze strategického plánu sociálního začleňování, v současnosti již Agentura poskytuje podporu hlavně při realizaci projektů. Mezi tím se pracovní skupiny scházejí i k dalším aktuálním tématům mimo projektové záměry, zároveň jsou pořádány tematické semináře s experty.

    Kolín ležící 50 km na východ od Prahy na řece Labi je  se svými přibližně 31 000 obyvateli důležitým centrem Středočeského kraje. Význam Kolína je dán jeho polohou na důležité železniční trati propojující Čechy s Moravou a řece Labi a rozvinutým chemickým, automobilovým a strojírenským průmyslem. Pro zaměstnanost obyvatel města je významná především automobilka konsorcia TPCA (Toyota-Peugeot-Citroën), která byla otevřena na jaře 2005 na severním okraji města a která s výrobní kapacitou 300 000 vozů v současnosti zaměstnává přes 3 000 lidí. Rychlé dopravní spojení s Prahou a samosprávní status okresního města a obce s rozšířenou působností pro více než šedesát obcí činí Kolín důležitým spádovým centrem.

     

    Lokality s vyšším podílem osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením

    Zengrovka – městská, prostorově neizolovaná, etnicky homogenní (vysoký podíl romského obyvatelstva), v posledních 3 letech odliv obyvatel z důvodu zpřísnění podmínek nájmu, obsazena je pouze polovina bytů, z toho 7 sociálních bytů, dochází k postupné renovaci budov, otázka budoucího využití objektu.

    Ubytovny – komerční ubytovny mají kapacitu přes 1 100 míst, celkový počet ubytoven se pohybuje okolo 30, polovina z nich poskytuje bydlení příjemcům dávek v hmotné nouzi včetně rodin s dětmi. Dochází k migraci mezi ubytovnami i migraci zvenčí. Problémem je zadluženost a nezaměstnanost, došlo ovšem k posílení terénní sociální práce. V Kolíně dosud platí stavební uzávěra, která neumožňuje kolaudovat nová ubytovací zařízení ani rozšiřovat stávající.

    Lokalita ohrožená sociálním vyloučením – objekty s městskými byty pro zaměstnance TPCA (vyšší nájmy, krátkodobé smlouvy), velká část obyvatel vnímá svůj pobyt zde jako dočasný, chybí hlubší vazby na místo. Následkem fluktuace obyvatel je zvýšený výskyt problémů v rodinných vztazích (nutné zásahy OSPOD).

     

    Podpora rozvoje

    Do konce roku 2016 byly podány a schváleny projekty do Operačního programu Zaměstnanost s rozpočtem cca 54 milionů Kč. Schválené projekty IROP jsou dosahují výše 75 milionů Kč. Schválenými projekt z OP Zaměstnanost jsou například projekty neziskové organizace Prostor plus: Terénní programy pro jednotlivce - soc. vyloučení, Služby drogové prevence v Kolíně; Odborné sociální poradenství - komplexní dluhová práce s rodinou; Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež; Poradenství pro uživatele drog a jejich blízké sociální okolí v Kolíně. Dále pak projekt neziskových organizací Mela na Odborné sociální poradenství a Rubicon na zaměstnávání navrátilců a romský mentoring. Schválené projekty má i Farní Charita Kolín na služby práce s rodinami s nezaopatřenými dětmi a dobrovolnické centrum. Město Kolín podalo projekt na financování asistentů prevence kriminality pro Bezpečný Kolín a projekt Prevence ztráty bydlení a aktivity zaměřené na začlenění do bydlení ve městě Kolín. Schválenými projekty do výzev IROP jsou např. Rekonstrukce Centra závislostí NNO Prostor plus, vznik Komunitního centra Farní Charity Kolín (oba tyto projekty byly schváleny), dále Rozvoj sociálních bytů města Kolín a výstavba pavilonu Mateřské školy Pohádka. V procesu schvalování jsou i investice do sociálního podniku Social Trade s.r.o.

    V roce 2016 se město Kolín zapojilo do intenzivní podpory rozvoje oblasti vzdělávání a ve spolupráci se členy nově založené Pracovní skupiny Vzdělávání vedené Konzultantkou inkluzivního vzdělávání byla připravena a schválena příloha Strategického plánu sociálního začleňování, strategický dokument Místní plán inkluze. Cílem Místního plánu inkluze v oblasti vzdělávání je podpořit rozvoj vzdělávací soustavy a implementaci platných zákonných změn a podpořit jednotlivé organizace a instituce působící v oblasti vzdělávání ve vzájemné spolupráci, v rozvoji volnočasových aktivit dětí a mládeže, ve spolupráci s rodiči. Plánovaná opatření MPI budou financována zvláště z Operačního Programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…

Inspirace

Napsali o nás


//]]>