Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Lokality

O lokalitě
  • Lokální konzultanti: Břetislav Fiala, Zdeňka Slámová

    Mikulovice leží v bývalém okresu Jeseník, město je zároveň příslušnou obcí s rozšířenou působností a funguje i jako spádově město. Mikulovice jsou součástí mikroregionu Zlatohorsko, do něhož patří i další čtyři obce, které navázaly spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování – jde o: Supíkovice, Velké Kunětice, Písečná a Hradec –Nová Ves. Mikulovice jsou poměrně velkou obcí s více než 2700 obyvateli. Nejmenší obcí je Hradec – Nová Ves s více než 300 obyvateli, ostatní tři obce jsou střední velikosti s počtem obyvatel od 600 do 1000.

    Základním znakem regionu je jeho ekonomická podrozvinutost charakterizovaná vysokou nezaměstnanostní, nízkou úrovní vzdělání, absencí mnoha služeb a špatnou dopravní dostupností s přirozením napojení m spíš na Polsko. Významná je nízká úroveň platů, která dále ztěžuje přístup ke službám, vzdělání i dojíždění za prací. Všechny uvedené znaky mají zhoršující se tendenci.

    Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality

    Region je typickou periferní oblastí, která trpí dlouhodobým ekonomickým regresem. Mizí tradiční zaměstnavatelé a noví se z důvodu uvedené špatné dopravní dostupnosti a nevyhovující vzdělanostní struktury obyvatel neobjevují. Problémem je i přeshraniční konkurence, kdy polské výrobky a služby jsou levnější a často kvalitnější. Přímým důsledkem je množství osob závislých na sociálních dávkách a masové ohrožení sociálním vyloučením.

    V regionu se nalézají menší (jedná se o jednotlivé domy – celkem 7 domů v různých obcích) vyloučené lokality, kde obyvatelé, většinou Romové, žijí v nevyhovujících sanitárních podmínkách, v jednom případě se ztíženým přístupem k pitné vodě. Negativním jevem je migrace chudých rodin, které především v Mikulovicích nacházejí dostupné, byť nekvalitní bydlení. Migrace (podle odhadů se jedná až o dvacet rodin) má většinou charakter dlouhodobých „návštěv". Jedná se o jev, který brání sociální práci s těmito lidmi a zhoršuje životní podmínky jejích hostitelů.

    Spolupráce obcí a Agentury ovšem nebude zaměřena jen na řešení nejkřiklavějších případů sociálního vyloučení, ale bude směřovat k navržení komplexních opatření zaměřených na snížení chudoby širších vrstev obyvatel regionu, protože jenom tudy vede cesta k postupnému začleňování i těch nejvíce znevýhodněných.

    Spolupráce s městem

    Obce vstupují do spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování s očekáváním řešení dlouhodobých problémů, které zasahují velké procento obyvatel regionu. Vedle opatření, která bude možné realizovat silou lokálních partnerů s pomocí určitého externího financování, budou nepochybně navržena i opatření, která si vyžádají systémovou změnu v podpoře marginalizovaných regionů ze strany centrálních orgánů. Jde především o systém daňových úlev a dalších pobídek pro podnikatele v těchto oblastech, změnu ve filozofii přidělování zemědělských dotací, zcela zásadní změnu v podpoře vzdělání na střeních školách a návaznosti vzdělání na produkční podniky atp. Obce očekávají, že Agentura dokáže nabídnout expertní pomoc při formulování takových opatření, zprostředkuje zahraniční zkušenosti a pomůže při prosazování návrhů na centrální úrovni.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 702 158 926

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 702 160 113

    Manažer SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 774 687 744


    Krnov je městem Moravskoslezského kraje v severovýchodní části České republiky. Město leží na soutoku řek Opavy a Opavice, v podhůří Nízkého Jeseníku, v těsné blízkosti česko-polské hranice. Město bylo v roce 1960 přičleněno k okresu Bruntál. V roce 2003 se stal Krnov obcí s rozšířenou působností a poskytuje tak služby státní správy občanům dalších 24 obcí. Tyto obce jsou, spolu s Krnovem, sdruženy v Mikroregionu Krnovsko, aby mohly společně dál rozvíjet toto území. Historie města sahá až do 13. století. Novodobý vývoj města do značné míry ovlivnila 2. světová válka, kdy byli odsunuti němečtí obyvatelé Krnova a byla zničena velká část historického centra. K 1.1.2012 žilo v Krnově 24 658 obyvatel.

    Krnov byl v minulosti centrem především textilního průmyslu. Po roce 1990 však musel čelit postupnému zániku textilních závodů. Nyní se malí a střední podnikatelé soustředí především na strojírenskou výrobu. Mezi úspěšné firmy působící dnes v Krnově patří výrobci varhan či oblíbených nápojů.

    Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality

    Ve městě existují čtyři sociálně vyloučené lokality. Největší z nich se nachází v ulicích Vrchlického, Alšova, Mánesova a tvoří ji osm domů s 513 přihlášenými obyvateli. Lokalita je v blízkosti železničního nádraží Krnov, od kterého ji odděluje opuštěný areál strojírenského závodu, který také celou SVL uzavírá, takže není průjezdná. Druhá lokalita je situována v ulici Stará a Libušina a tvoří ji pět obytných domů, ve kterých dle odhadu bydlí 120 až 150 obyvatel. Tato lokalita se nachází v blízkosti frekventované Opavské ulice, z níž však lokalita není průjezdná. Třetí lokalitu tvoří jeden obytný dům na ulici U Požárníků a bydlí v něm přibližně pět rodin, dle odhadu 20 až 25 obyvatel. Tato lokalita se nachází téměř v centru města, nedaleko Hlavního náměstí. Poslední lokalitou je nově vznikající lokalita na ulici Albrechtická a tvoří ji šest domů s přibližně 250 až 300 obyvateli. Oproti zbývajícím lokalitám, je tato situována na periferii města, z jedné strany vede rušná Albrechtická ulice, z druhé strany je zahrádkářská kolonie vedoucí podél železniční tratě, řeky Opavice a česko-polské hranice. Bytové domy v této lokalitě byly do roku 1993 určeny pro sovětské vojáky a jejich rodiny.

    V největší sociálně vyloučen lokalitě působí terénní sociální pracovníci města a fungují zde doučovací klub K9 a NZDM Zvídálek. Možnosti trávení volného času jsou však omezené, a pro dospívající zcela chybí. Lokalita Stará, Libušina postrádá kultivovaný veřejný prostor pro trávení volného času. Armáda spásy v blízkosti provozuje dvě NZDM. Nejodlehlejší lokalita Albrechtická se navíc potýká se špatnou dostupností sociálních služeb. Mezi hlavní problémy obyvatel všech krnovských SVL patří špatný stav bytových domů, vysoká nezaměstnanost, zadluženost a nízká vzdělanost.

    Spolupráce s městem

    Město Krnov chce ve spolupráci s Agenturou a neziskovými organizacemi zavést systém prostupného bydlení s využitím rezerv městského bytového fondu, zlepšit nevyhovující stav obytných domů ve vyloučených lokalitách a tyto lokality revitalizovat. V oblasti vzdělávání, hodlá Krnov stavět na již úspěšně fungujícím modelu propojení základní školy a doučovacího klubu v jedné z vyloučených lokalit a vytvořit ucelený systém podpory pro žáky na ostatních základních školách ve městě. Město by také rádo spolupracovalo na řešení dostupnosti středoškolského vzdělání a nabídky učebních oborů, tak aby lépe odpovídala požadavkům zaměstnavatelů. V oblasti zaměstnanosti, by město rádo využilo zkušeností Agentury z jiných města při zapojení obyvatel vyloučených lokalit do prostupného zaměstnávání a tvorbě nových pracovních míst. V oblasti prevence kriminality by Krnov chtěl prohloubit spolupráci všech aktérů působících v dané oblasti a soustředit se na konkrétní problémy, např. neadkvátní možnosti trávení volného času pro dospívající. Jedním z cílů města ve spolupráci s neziskovými organizacemi je také zajistit dlouhodobě chybějící dluhové poradenství.

    Vzdělávání

    Na konci roku 2017 byly revidovány vybrané priority Strategického plánu sociálního začleňování v oblasti bydlení, konkrétně priorita č. 5 Zlepšení podmínek pro poskytování služeb osobám ohroženým sociálním vyloučením. Aktualizována byla také oblast vzdělávání, a to prostřednictvím Místního plánu inkluze. Místní plán inkluze se zaměřuje především na zkvalitnění vzdělávání dětí a žáků.

    Hlavním úkolem ASZ ve spolupráci s městem je v oblasti vzdělávání:
    • Zajistit rovný přístup k předškolnímu a základnímu vzdělávání všem dětem a žákům.
    • Podporovat děti a žáky při přechodu mezi jednotlivými stupni vzdělání.
    • Vytvářet vhodné podmínky pro smysluplné využití volného času dětí a žáků.
    • Rozvíjet spolupráci místních aktérů v oblasti vzdělávání.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultant: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 982 648

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 702 158 869

    Manažerka SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

    Město Kraslice se nachází v Karlovarském kraji v okrese Sokolov. Kraslice jsou obcí s rozšířenou působností. Ve městě samotném žilo dle údajů z konce roku 2016  6 885 obyvatel. Rozloha města včetně přilehlých částí je 8133 ha. Město Kraslice má 15 městských částí. Centrum Kraslic leží v nadmořské výšce 525 m. Nejvyšší místa správního území dosahují přes 900 m, neboť se město rozkládá podél toku řeky Svatavy v Kraslickém průsmyku, jenž odděluje masiv Krušných hor od pohoří Halštrov. Vysoká nadmořská výška je důvodem, proč je město a jeho okolí vyhledáváno jako středisko zimních sportů. Kraslice se nacházejí u hranic s Německem, které je vzdálené cca 8 km. Město je také známé výrobou dechových hudebních nástrojů ve firmě Amati. Pro vznik této firmy byl historicky určující německý vliv. Dnešní továrna vznikla po 2. světové válce spojením pozůstatků menších převážně německých firem. Dalším významným odvětvím průmyslu v obci je textilní výroba ve firmě Sametex s.r.o. Míra nezaměstnanosti se v Kraslicích v současnosti pohybuje kolem necelých 4 % (k 30. 6. 2017 činila 3,94 %). Nezaměstnanost u sociálně vyloučených obyvatel je však zhruba 60procentní.

    Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality

    V Kraslicích se nachází několik sociálně vyloučených lokalit. Lidé v těchto lokalitách se obvykle nacházejí v tíživé situaci, jako je např. zadlužení, exekuce, velká část dluhů bez možnosti oddlužení, dlouhodobá nezaměstnanost, bytová tíseň, apod. Obec sama se potýká s nedostatkem pracovních příležitostí, nedostatkem sociálních služeb a s tím související migrací obyvatel. Odhad počtu sociálně vyloučených obyvatel celkem v Kraslicích a spádových obcích je cca 600 osob.

    Spolupráce s městem

    Vedení města se rozhodlo za pomoci Agentury pro sociální začleňování řešit situaci lidí žijících v náročných životních situacích. V přihlášce ke spolupráci uvedlo nejtíživější problémy, se kterými se občané města potýkají. Následně vzniklo ujasnění hlavních priorit, na kterých budeme po dobu tří let spolupracovat. Jedná se o opatření např. v oblastech bydlení, sociálních služeb, bezpečnosti, vzdělávání a dluhové problematice.

     

     

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Markéta Skočovská

    Jaroměř se nachází v Královéhradeckém kraji, 17 kilometrů severovýchodně od Hradce Králové a 23 kilometrů jihozápadně od bývalého okresního města Náchoda. Má necelých 13 tisíc obyvatel. Do správního obvodu města, jakožto obce s rozšířenou působností, spadá 15 obcí. Město je důležitým silničním i železničním uzlem, vzhledem k plánované výstavbě dálnice Hradec Králové–Trutnov ve směru do Polska lze v budoucnu předpokládat další navýšení dopravní exponovanosti území.
    Ve městě má sídlo několik významných firem (např. Karsit, Tanex-Plasty, Kimberly-Clark, JUTA, Clasic Cotton atd.). Přesto v porovnání s ostatními mikroregiony v okrese patří Jaroměřsko dlouhodobě k oblastem s vyšší nezaměstnaností.

    Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality

    K Jaroměři náleží čtvrť Josefov, bývalá vojenská pevnost z 18. století (dříve samostatné město), vzdálená cca 3 km od jaroměřského náměstí. Žije zde necelá čtvrtina jaroměřských obyvatel. Josefovské historické jádro je považováno za sociálně vyloučenou lokalitu. Vyplývá to z prostorové segregace dané charakterem této městské části, většina zdejších bytů je III. či IV. bytové kategorie, mnoho bytů je neobsazených, lidé se odtud odstěhovávají a noví nepřicházejí, bydlí tu málo mladých rodin s dětmi.

    Ve čtvrti se dnes nachází prakticky kompletní základní občanská vybavenost. Ve srovnání s minulostí zde ale chybí příležitosti ke kulturnímu i sportovnímu vyžití, což pociťují zvláště teenageři ze sociálně slabších rodin. Nedostatek pracovních příležitostí pociťují hlavně mladí lidé a nekvalifikovaní. V lokalitě se objevuje drobná kriminalita i lichva a prostituce a za problém je považována drogová závislost některých jedinců.

    Romů nyní v Josefově žije pět až šest set ve zhruba 120 domácnostech, což představuje až třetinu celkového počtu obyvatel historického jádra města, kde jich dnes žije většina. Většinou bydlí v domech soukromých pronajímatelů. Ve zbylých částech Josefova jde o jednotlivé rodiny, jež většinou ani nelze považovat za sociálně vyloučené.
    Charakteristice sociálně vyloučené lokality odpovídají dále dva menší soukromé domy přímo ve městě Jaroměř, jež jsou ve vlastnictví romské rodiny, která jej obývá.

    Spolupráce s městem

    Město by rádo ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování a dalšími partnery v rámci Lokálního partnerství rozšířilo sociální služby určené pro osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách, posílilo a zkoordinovalo programy prevence zadlužování a preventivních programů obecně a podpořilo provoz sociální firmy. Město vlastní značný počet neobsazených bytů a pro přidělování některých z nich by rádo vytvořilo funkční a transparentní systém pravidel. Rádo by vytvořilo a nastavilo systém prostupného bydlení. Také chce řešit téma josefovské mládeže, která má málo možností k aktivnímu trávení volného času nebo je nevyužívá. Za důležité považují i posílení doučování a spolupráce rodičů žáků se školou.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Frýdek-Místek je statutární město v Moravskoslezském kraji, asi dvacet kilometrů od Ostravy. Leží na středním toku řeky Ostravice v místě, kde se do ní vlévá řeka Morávka. K městu patří části Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec a Skalice a počet obyvatel přihlášených k pobytu na území statutárního města Frýdku-Místku je 57 371. Do správního obvodu obce s rozšířenou působností pak spadá 36 obcí s počtem obyvatel 108 529.

    Město se zaměřuje především na zpracovatelský a strojní průmysl, významným investorem je automobilka Hyundai v 7 km vzdálených Nošovicích, ArcelorMittal Frýdek-Místek, a.s., OKD (Důl Paskov) a rovněž společnost MIKO international s.r.o., která vyrábí medové dorty Marlenka. I přes to míra nezaměstnanosti ve městě Frýdek-Místek dosáhla na konci minulého roku 11 procent. Vyhledávaným rekreačním místem je vodní nádrž Olešná s aquaparkem na jihozápadním okraji města. Každoročně je zde pořádán největší frýdecko-místecký hudební, divadelní a filmový festival Sweetsen fest zaměřený výhradně na tvorbu „místních" umělců.

    Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality

    Problém sociálního vyloučení je dnes ve Frýdku-Místku spojován především s oblastí kolem ulice Míru, která nese podstatné znaky sociální vyloučenosti. Jedná se o periferii na okraji města, tvořenou sedmi ulicemi, která částečně sousedí s průmyslovou zónou. V minulosti zde bydleli dělníci a úředníci válcoven a dalších průmyslových podniků. Lokalitu dále protíná železniční trať, která ji dělí na dvě části. Lokalita je tak v reálu tvořena dvěma relativně samostatnými vyloučenými lokalitami, které k sobě přiléhají. Charakteristickým rysem obou z nich je relativně vysoký podíl romské populace. Oblast je tvořena především nájemními bytovými domy, které jsou jednak v rukou města a jednak v rukou soukromých majitelů. Kromě toho je část domů po privatizaci ve vlastnictví majitelů bytových jednotek (společenství vlastníků). Dále jsou v lokalitě také rodinné domy. K bydlení slouží také několik ubytoven v prostoru lokality.

    Celkově žije v lokalitě zhruba 690 obyvatel, z toho dle připsané etnicity odhadem asi 450 - 500 Romů. Centrem lokality je dětské hřiště obestavené pěti dvoupodlažními domy po osmi bytových jednotkách snížené kategorie a několik dalších jednotlivých vícepatrových domů, převážně ve vlastnictví města, včetně městské ubytovny na ulici Sokolská. Většina domů má zrenovovanou fasádu, vnitřní zařízení domů rekonstruováno není. Vybavenost bytů je na velmi nízké úrovni. Byty nemají koupelnu a teplá voda v domech neteče. Topí se lokálně tuhými palivy. V lokalitě je vybudovaná společná koupelna a prádelna, která je provozována za poplatek. Dostupnost z centra města je pěšky cca 30 minut. V lokalitě dochází k vysoké migraci, především v rámci města a zejména pak v rámci lokality samotné.

    Romští obyvatelé lokality vykazují mimořádný vzdělanostní handicap ve srovnání s majoritní populací žijící ve městě. Populace lokality rovněž vykazuje ve zvýšené míře různé dlouhodobější zdravotní problémy. V lokalitě je monitorován zvýšený výskyt sociálně-patologických jevů – je zde patrná četná zadluženost domácností, zkušenosti s exekucemi, drogové závislosti, menší míra zaměstnanosti, zkušenosti s hledáním alternativních zdrojů obživy. Mezi obyvateli lokality existuje vysoká míra nezaměstnanosti, rovněž je zde evidován vysoký podíl ekonomicky neaktivních osob. Přesto má mnoho osob s prací zkušenosti, většinou se však jedná pouze o krátkodobá zaměstnání. Existuje zde vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. Nejčastějším druhem zaměstnání jsou práce vyžadující nízkou kvalifikaci, většina osob je však odkázána na dávkový systém. Přesto tvoří výplaty dávek hmotné nouze domácnostem v sociálně vyloučených lokalitách pouhých 3,7 procenta vyplacených dávek ve městě.

    Vzhledem k nutnosti předcházení sociálního vyloučení a odstraňování jejich důsledků již dvanáctým rokem město zajišťuje výkon terénní práce. Ve Frýdku-Místku dochází – vedle sociálně vyloučené lokality – ke koncentraci osob ohrožených sociálním vyloučením zejména v některých z mnoha tamních ubytoven. V lokalitě rovněž funguje centrum Pramínek pro rodiny s dětmi. Ve městě již druhým rokem funguje přípravná třída. Do lokality rovněž dochází v omezené míře terénní pracovníci Charity a kontaktního centra Renarkon, nově jsou v rámci prevence kriminality zřízeny pozice domovníka a asistenta prevence kriminality.

    Spolupráce s městem

    Město vnímá oblast bydlení pro řešení hrozby sociálního vyloučení jako nejpodstatnější. Město má velice dobře podchycen systém krizového bydlení (Slezská diakonie), je zájem o rozšíření na systém prostupného bydlení a jeho ukotvení v koncepci bytové politiky města. Souvisejícím tématem je zaměstnanost, největší prostor by město vyčlenilo komunikaci s potenciálními zaměstnavateli a oblasti sociálního podnikání, případně kariérnímu poradenství pro mládež. Problémem se jeví i absence zdravotní gramotnosti a zájmu o svůj životní styl, a proto se městu jeví vhodné zavést opatření zdravotně sociálního pracovníka, který by zajišťoval zdravotní prevenci v lokalitách ohrožených sociálním vyloučením.

    Celkově existují ve městě vhodné subjekty a příležitosti v oblasti začleňování, síť sociálních služeb ve městě je na dobré úrovni zastoupena celou řadou sociálních služeb. Město má zájem o jejich vyšší zacílenost a provázanost v rámci problematiky sociálně vyloučených lokalit.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultant: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 982 635

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 702 158 842

    Město Dubí leží na úpatí Krušných hor, v okrese Teplice, v Ústeckém kraji, a počátkem roku 2012 zde žilo 8 072 obyvatel. Části města Dubí jsou Mstišov, Pozorka, Bystřice, Běhánky, Drahůnky a Cínovec.

    Město se rozkládá v nadmořské výšce 450 až 250 metrů a jeho větší část se nachází na území severočeské hnědouhelné pánve, postižené důsledky hlubinné a povrchové báňské činnosti. Právě geologická stavba jednotlivých částí města predisponuje podmínky a problematiku dalšího rozvoje města.Město Dubí bývá často spojováno s několika přívlastky, například lázeňské město (prakticky celé území města se nachází uvnitř vnějšího ochranného pásma přírodních zdrojů léčivých vod, tj. teplických terem), město skla a porcelánu (Dubí bylo na přelomu 19. a 20. století součástí teplické aglomerace výroby keramiky a porcelánu nesporně světového významu, orientované silně proexportně. Dnes je nejvýznamnějším podnikem ve městě Český porcelán, a.s., kde se vyrábí světoznámý „Cibulák" a v městě je několik velkých podniků zabývajících se sklářskou výrobou).

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
Lokální konzultant: Bc. Kateřina Kubíčková, tel.: 724 970 448 Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Lenka Vilímová, tel.: 702 158 842   Štětí je devítitisícové město na půl cesty mezi Mělníkem a Roudnicí nad Labem v Ústeckém kraji, jehož méně atraktivní polovinu tvoří rozsáhlý…
Lokální konzultant: Pavel Hulec, tel.: 720 982 645 Manažerka SPSZ: Markéta Junková Lokalitu Poběžovicko, která se nachází na Domažlicku nedaleko hranic s Německem, tvoří města Poběžovice, Bělá nad Rabuzou a Hostouň společně s obcemi Drahotín, Mutěnín, Nemanice, Otov a Rybník. Obce…
Lokální konzultant: Břetislav Fiala, tel.: 702 087 866 Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Diana Hověžáková, tel.: 725 535 543 Moravský Beroun je třítisícové město na hranici Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Zatímco do roku 2005 byl součástí prvního z nich, v uvedeném roce byl…
Lokální konzultanti: Břetislav Fiala, Zdeňka SlámováMikulovice leží v bývalém okresu Jeseník, město je zároveň příslušnou obcí s rozšířenou působností a funguje i jako spádově město. Mikulovice jsou součástí mikroregionu Zlatohorsko, do něhož patří i další čtyři obce, které navázaly spolupráci…

Inspirace

Napsali o nás


//]]>