Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Lokality

O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 950 058

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 950 061

    Manažerka SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

    Obec Desná s necelými 3 500 obyvateli leží na severu Čech v Libereckém kraji, v okrese Jablonec nad Nisou. Je velmi spjata s městem Tanvald, se kterým těsně sousedí. Tanvald působí jako přirozené centrum s obchody a službami také pro obyvatele Desné.

    V rámci Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR z roku 2015 bylo v ORP Tanvald, do kterého Desná spadá, identifikováno 5 sociálně vyloučených lokalit. Vstupní analýza, kterou realizovala Agentura pro sociální začleňování v roce 2016, identifikovala 7 lokalit, kde dochází ke koncentraci sociálně vyloučených obyvatel. Jedná se spíše o jednotlivé domy či vchody. Pouze v případě tzv. Heleštajnu se jedná o soubor domů. S Agenturou pro sociální začleňování uzavřela Desná Memorandum o spolupráci na jaře 2017.

    Mezi Desnou a sousedícími obcemi probíhá neustálá migrace sociálně vyloučených obyvatel. Také z tohoto důvodu obec vytváří svůj Strategický plán sociálního začleňování současně s Tanvaldem a Smržovkou.  Strategický plán vzniká v rámci lokálního partnerství, které je tvořeno místními aktéry – odborníky na jednotlivé oblasti. Ti se pravidelně schází na jednání tematických pracovních skupin.

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 950 058

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 725 817 358

    Manažerka SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

     

    Město Smržovka leží v severních Čechách v okrese Jablonec nad Nisou. Má více než tři a půl tisíce obyvatel a svou částí těsně sousedí s městem Tanvald. To působí jako přirozené spádové místo i pro obyvatele Smržovky, především však oblasti tzv. dolní Smržovky.  Tomuto jevu napomáhá také rozložitost obce.

    V rámci Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR z roku 2015 bylo v ORP Tanvald, do kterého Smržovka spadá, identifikováno 5 sociálně vyloučených lokalit. Vstupní analýza, kterou realizovala Agentura pro sociální začleňování v roce 2016, identifikovala 10 domů, kde dochází ke koncentraci sociálně vyloučených obyvatel.  S Agenturou pro sociální začleňování uzavřela Smržovka Memorandum o spolupráci na jaře 2017.

    Mezi Smržovkou a sousedícími obcemi probíhá neustálá migrace sociálně vyloučených obyvatel. Také z tohoto důvodu obec vytváří svůj Strategický plán sociálního začleňování současně s Tanvaldem a Desnou.  Strategický plán vzniká v rámci lokálního partnerství, které je tvořeno místními aktéry – odborníky na jednotlivé oblasti. Ti se pravidelně schází na jednání tematických pracovních skupin.

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultant: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.:725 716 500

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

     

    Město Rotava leží 4 km jihovýchodně od správní obce Kraslice v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. K Rotavě je připojena zemědělská a rekreační osada Smolná a bývalá osada Anenské Údolí. Dle statistik ČSÚ žilo v Rotavě k 1. 1. 2017 celkem 3 037 obyvatel.

    Obec vznikla v polovině 19. století spojením několika historických sídel na jindřichovickém a kraslickém panství. Ještě před jejím vznikem se oblast (Dolní Rotava) stala významným střediskem železářství a probíhala zde čilá hornická činnost (železnorudné doly, rýžoviště a doly na zlato a wolframovou rudu, lomy na erlán, žulu a čedič). Rotava patřila mezi první místa v Evropě, kde byl uplatněn vynález pocínování plechu. Bývalá ves Winckelaw, založená kolem zemědělského dvorce před r. 1560, se stala zárodkem sídelní jednotky Horní Rotava. V průběhu 20. století (Škodovy závody) byla v Horní Rotavě vystavěna sídliště a v roce 1965 byla obec Rotava povýšena na město.

    Na základě údajů uvedených v přihlášce o spolupráci se sociální vyloučení týká poměrné části města Rotavy, jelikož zde žijí v sousedství osoby sociálně vyloučené či ohrožené sociálním vyloučením. Dlouhodobě zde existují též sociálně vyloučené lokality v rámci skupiny starších domů na geograficky níže položené periferii obce, což uvádí již Gabalova analýza (2006). Do obce jsou v posledních letech vystěhováváni Romové z okolních měst. Mezi starousedlými a nově příchozími jsou problematické vztahy.

    Nová Ves leží v CHKO Slavkovský les v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. V blízkosti obce se nachází Novoveská kyselka, prodávaná pod značkou Magnesia. Již ve 14. století se v oblasti těžilo zlato a v 18. a 19. století probíhaly pokusy s těžbou stříbra (doly sv. Michal, sv. Šebestián a sv. Kalista). Dle ČSÚ žilo k 1. 1. 2017 v Nové Vsi celkem 194 obyvatel.

    Dle údajů v přihlášce ke spolupráci se sociální vyloučení týká především obyvatel, kteří obývají všechny panelové domy. V Nové Vsi se jedná o dvě třípatrové bytovky, žije zde cca 76 - 100 osob, což uvádí i Gabalova analýza (2006).  Vzhledem k počtu obyvatel Nové Vsi, je tedy přímo sociálně vyloučena téměř polovina obyvatel této obce. Kromě problematiky dluhů je v Nové Vsi ohrožení dáno nízkými příjmy obyvatel z důvodu nízké kvalifikace, přičemž náklady spojené s dojížděním za prací jsou vysoké díky odlehlosti obce.

    Rotava a Nová Ves spolu bezprostředně nesousedí, přesto mají mnoho společného. Odlehlost od větších sídel, špatná dopravní dostupnost, absence služeb či vysoká zadluženost obyvatel. Město Rotava se o identifikované problémy sociálního vyloučení aktivně zajímá a zapojuje se do tvorby prostupného bydlení, obnovy bytového fondu, vytvoření systému prevence ztráty bydlení aj. A proto se s obcí Novou Vsí sdružily dohromady do neformálního svazku za účelem společného řešení palčivé problematiky sociálního vyloučení a ohrožení sociálním vyloučením ve spolupráci s ASZ (1/2017). 

     

    Zdroj:

    Strategický plán rozvoje města Rotava 2015-2020

    Český statistický úřad

    www.rotava.cz

    www.novaves-so.cz

    Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, 2006

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 724 515 665

    Lokální konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 702 159 756

    Manažerka SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript tel: 569 497 285

     

    Město Havlíčkův Brod bylo původně hornickou osadou, u brodu přes řeku Sázavu. Do druhé poloviny 19. století bylo město zejména přirozeným centrem zemědělské oblasti. Ke změně situace dochází po výstavbě železnice, která přispěla k rozvoji průmyslové, textilní výroby. Druhá vlna průmyslového rozmachu nastává po skončení 2. světové války, kdy je město přejmenováno z Německého, na Havlíčkův Brod.  Ve městě existuje kromě průmyslové výroby i tradice léčebných zařízení. V současnosti se ve městě nachází Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod, která disponuje celkem 720 lůžky s ročním počtem hospitalizací kolem 2400 osob a 670 zaměstnanci. Tradice průmyslové výroby a zdravotnictví odráží i strukturu největších současných zaměstnavatelů ve městě. Město má téměř 24 000 obyvatel.

    Město Havlíčkův Brod bylo na základě své žádosti vybráno ke spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování v května 2017. Od června do září probíhala vstupní analýza a v říjnu 2017 započala práce Lokálního partnerství Havlíčkův Brod a byly založeny čtyři pracovní skupiny: Sociální práce a zdraví, Zaměstnanost, Vzdělávání a volný čas, Bydlení. Vytvořila se síť spolupracujících subjektů, kteří budou společně sestavovat Strategický plán sociálního začleňování spolu s Místním plánem inkluze.

    V Havlíčkově Brodě je několik lokalit, které můžeme považovat za sociálně vyloučené z hlediska koncentrace některých nežádoucích jevů. Většina lokalit není prostorově vyloučena, jsou součástí zástavby, a proto se dá počet sociálně vyloučených osob spíše jen odhadnout. Lokality s výraznější koncentrací sociálně vyloučených obyvatel jsou pouze výjimečné, je možné definovat tzv. mikrolokality, např. jednotlivé byty na sídlištích nebo některé obyvatele ubytoven.

    Specifickou formu SVL v Havlíčkově Brodě tvoří ubytovny. Jako sociálně vyloučené lokality je lze označit proto, že zde žijí sociálně slabí příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi, zároveň pak i agenturní zaměstnanci výrobních podniků v okolí, jejichž značnou část tvoří cizí státní příslušníci především ze Slovenska, Bulharska a Rumunska. Zatímco agenturní zaměstnanci do kategorie SVL dle výše uvedených definic spadají spíše teoreticky – fyzickým odloučením od populace ve městě, ostatní obyvatelé v ubytovně zde žijí proto, že z různých důvodů nedosáhnou na jiný typ bydlení (sociální, komerční).

    Celkový kvalifikovaný odhad činí kolem 500 lidí v sociálním vyloučení. Toto číslo se může lišit v souvislosti s šířeji definovanou skupinou, např. o zahraniční pracovníky, nebo seniory v substandardním bydlení. Podrobněji je téma popsáno ve vstupní analýze.

     

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále ……
Lokální konzultantka: Zdenka Slámová, tel.: 725 397 252 Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Zdenka Slámová, tel.: 725 397 252 Manažerka SPSZ: Martina Ďulíková, tel.: 571 491 535   Vsetín – „město v srdci Valašska" - má téměř 27 000 obyvatel. Je největším…
Lokální konzultant: Mgr.Martina Kučerová, tel.: 720 950 058 Lokální konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tereza Šimonová, tel.: 720 950 061 Manažer SPSZ: Iveta Veselková Tanvald se nachází v severních Čechách v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Od roku 2003 je obcí s rozšířenou působností,…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 725 397 252

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 725 397 252

    Manažerka SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 571 491 535

     

    Vsetín – „město v srdci Valašska" - má téměř 27 000 obyvatel. Je největším správním obvodem Zlínského kraje, z celkové rozlohy kraje zaujímá počtem obyvatel asi 17 %. Je jedním ze čtyř okresních měst ZK a současně přirozeným spádovým centrem okresu Vsetín.

    Jako mnoho jiných měst v ČR se Vsetín potýká se sociálním vyloučením, jehož základními parametry jsou vysoká míra nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení – podrobněji viz též Vstupní analýza města Vsetín.

    Struktura obyvatelstva, kromě populačního úbytku mezi lety 2001 a 2011, je charakteristická stárnutím obyvatelstva, které je způsobeno především nižší mírou porodnosti. Nezaměstnanost ve Vsetíně byla na začátku roku 2016: 7 %, což představuje zhruba 1850 obyvatel bez stálého zaměstnání.  Zde je důležité zdůraznit, že hovoříme-li o sociálním vyloučení, nemluvíme jenom o Romech, ale o všech lidech, kteří jsou chudobou ohroženi, nebo v ní žijí. (Vstupní analýza města Vsetín)

    Přestože město Vsetín v řešení otázky sociálního vyloučení dokázalo mnohé, přesto požádalo o spolupráci ASZ. Jednání byla vedena od roku 2015, teprve v červnu 2016 bylo město Vsetín vybráno monitorovacím výborem ke spolupráci do 5. vlny spolupráce v rámci KPSVL.  Spolupráce ASZ a Vsetína byla stvrzena v červenci 2016 uzavřením Memoranda o spolupráci. Tato událost znamená oficiální začátek spolupráce, přičemž výsledkem první etapy této spolupráce je Strategický plán sociálního začleňování Vsetín 2017-2020, který schválilo zastupitelstvo města Vsetína dne 19.6. 2017. Tento strategický plán vznikl na základě výstupů z pravidelně organizovaných pracovních skupin. Témata pracovních skupin ve Vsetíně byla: bydlení, rodina a zdraví, zaměstnanost, vzdělávání, bezpečnost a prevence. Od září 2017 probíhala také pracovní skupina projekty a implementace složená z lokálních aktérů, kteří aktivně plánovali realizaci stanovených opatření formou projektů a konzultovali je jak s ostatními členy PS, tak s pracovníky ASZ.

    Do 31.12. 2017 bylo za lokalitu Vsetín podáno do OPZ celkem 10 projektů od 9 lokálních partnerů, které čekají na vyhodnocení Řídícím orgánem MPSV.

    V průběhu roku 2017 proběhly ve Vsetíně další zajímavé akce ve spolupráci s ASZ, jako např.: fokusní skupiny s klienty soc. služeb, poskytovateli soc. služeb nebo obyvateli SVL na různá témata soc. začleňování (zaměstnanost, bydlení, bezpečnost a prevence), dále specifický výzkum na bydlení realizovaný výzkumníky ASZ. Na rok 2018 jsou plánována další veřejná setkání a fokusní skupiny, které se v lokalitě osvědčily a přinesly zajímavé výstupy v oblastech sociálního začleňování.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultant: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 950 058

    Lokální konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 950 061

    Manažer SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

    Tanvald se nachází v severních Čechách v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Od roku 2003 je obcí s rozšířenou působností, a do jejíhož správního obvodu spadají obce Albrechtice v Jizerských horách, Desná, Harrachov, Jiřetín pod Bukovou, Kořenov, Plavy, Smržovka, Velké Hamry a Zlatá Olešnice. V srpnu 2016 se Tanvald připojil ke Koordinovanému přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám a zahájil tak svou spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování.

    Již v roce 2006 se Tanvald objevil na mapě sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice (mapa byla součástí Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti), která identifikovala dvě sociálně vyloučené lokality. Sociálně vyloučených oblastí v Tanvaldu se dotkla také Specifická studie k Situační analýze obce Velké Hamry z roku 2013. Tato studie identifikovala v Tanvaldu tři sociálně vyloučené lokality. V roce 2015 bylo v rámci Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR (tzv. Gabalova zpráva) identifikováno 5 sociálně vyloučených lokalit na území ORP Tanvald. Odhadem v těchto lokalitách žije 100 – 300 osob.

    Tanvald, jako město s úřadem s rozšířenou působností, je přirozeným spádovým centrem pro rodiny sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené. Jako hlavní důvod velké migrace do Tanvaldu je vnímána snadná dostupnost bydlení ve městě. Existence sociálně vyloučených lokalit je městem vnímána jako jeho slabá stránka a hrozba pro budoucí vývoj. Město proto ve spolupráci s Agenturou začalo připravovat návrh řešení a možností rozvoje v podobě strategického plánu sociálního začleňování. Strategický plán je vedle návrhu konkrétních opatření ke zmírnění rozvoje sociálně vyloučených lokalit také důležitým krokem pro získání prostředků z Operačního programu Zaměstnanost, Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání a Integrovaného regionálního operačního programu.

    Strategický plán vznikne v rámci takzvaného lokálního partnerství. To je tvořeno místními aktéry – odborníky na jednotlivé oblasti, kteří se budou scházet v jednotlivých pracovních skupinách tematicky zaměřených na bydlení, vzdělávání, zaměstnávání, sociální služby, bezpečnost a prevenci kriminality.

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 704 997

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 725 535 543

    Manažerka SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 556 312 229

     

    Správní, demografické a geografické vymezení území

    Města Vítkov a Budišov n. B. a obec Čermná v. S. nachází se na hranici Moravskoslezského a Olomouckého kraje, sousedí na jihu s vojenským újezdem Libavá a spadají do Opavského okresu. Město Vítkov s 5 800 obyvateli je obcí s rozšířenou působností a lokálním centrem nabízejícím veškeré základní služby a instituce. Město Budišov nad Budišovkou, které je od Vítkova vzdáleno 10 km, má cca 2 900 obyvatel. Obec Čermná v. S. se rozkládá mezi Vítkovem a Budišovem n. B. a má cca 370 obyvatel. Mnoho z místních obyvatel Budišova n. B. a Čermné v. S. dojíždí za prací, na úřady nebo do škol do Vítkova.


    Mezi největší problémy této lokality patří:
    • Geografická segregace – dopravní spojení do okolních center (Opava, Bruntál, Šternberk, Hranice) je pravidelné, ale dostupnost a flexibilita spojů ztěžuje dojíždění do/za prací hromadnou dopravou.
    • Vysoká nezaměstnanost – ačkoliv v únoru 2017 dosáhla míra nezaměstnanosti v ČR 5,1 %, ve Vítkově v daném období 10,3 %, v Budišově n. B. 11,2 % a v Čermné v. S. dokonce 16,7 %.6 (zdroj: Úřad práce ČR – pobočka Opava).
    • Nízká úroveň vzdělání - ORP Vítkov je v Moravskoslezském kraji oblastí s největším podílem osob bez ukončeného, maximálně se základním vzděláním (26,7 %), zároveň je zde nejnižší zastoupení obyvatel s ukončeným vysokoškolským vzděláním (7,2 %) (zdroj: Atlas Moravskoslezského kraje 2012).
    • Zadluženost – podíl exekucí na počet obyvatel se v rámci ČR pohybuje okolo 7,9 %, ve Vítkově je podíl osob v exekuci 9,77 %, v Budišově 13,88 % a v Čermné dokonce 24,35 % (zdroj: www.mapaexekuci.cz)

    Zejména tyto důvody zapříčiňují postupné vylidňování, přičemž odcházejí zejména mladí lidé a lidé v produktivním věku, a také vysokou závislost obyvatel na sociálních dávkách.


    Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality -  historie, vývoj


    Pro lokalitu a nejbližší okolí je specifické, že oproti jiným lokalitám se zde nedá popsat sociální vyloučení podle charakteristických znaků jako např. chudoba, zadluženost, nezaměstnanost, vysoký podíl obyvatel pobírajících dávky hmotné nouze, nízká úroveň vzdělání a podobně, protože tyto indikátory sociálního vyloučení splňuje mimo klasicky definované sociálně vyloučené lokality také velká část místních obyvatel.

    Sociálně vyloučené lokality v tradičním smyslu se zde nenachází na jednom místě, ovšem jsou zde jednotlivé domy nesoucí „znaky prostorového vyloučení s větší koncentrací osob pobírajících dávky pomoci v hmotné nouzi." V jejich případě se však nejedná o situaci nerovného přístupu k prostředkům a zdrojům společnosti založeného na jiném, než ekonomickém kritériu, ale o důsledek strukturálních, sociodemografických, ekonomických a dalších proměnných, které mají negativní dopad na každodenní situaci místních obyvatel a jejich možnosti.

    Lokalita je spojována s kauzou žhářského útoku na rodinu Kudrikových (2009) i následnými protestními pochody ultrapravice a jejích odpůrců (2013, 2014), které však mezi místními neměly přílišnou odezvu.


    Hlavní úkol Agentury pro sociální začleňování ve spolupráci s městem

    Spolupráce Agentury pro sociální začleňování (ASZ) s obcí Vítkov a Budišov n. B., začala koncem roku 2015, kdy obě obce podaly přihlášku ke spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. Agentura posléze v prosinci vybrala Vítkov společně s Budišovem ke spolupráci do 4. vlny Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. Čermná v. S. se připojila ke spolupráci v létě roku 2016.

    ASZ obvykle působí ve městech s minimálním počtem obyvatel 8 000 a vyšším, z čehož vyplývají metodické nástroje i praktické strategie, které využívá, z nichž ne všechny jsou automaticky přenositelné do prostředí menšího města. V případě Vítkova, Budišova n. B. a Čermné v. S. je lokalita vnímána jako celek - zejména proto, že obce jsou co do počtu obyvatel menší než minimální požadovaná velikost a zároveň, že obce sídlí v těsné blízkosti, jsou propojeny železnicí a tvoří relativně homogenní a provázaný celek.

    Hlavním úkolem partnerství ASZ a obcí je zpracovat „Strategický plán sociálního začleňování 2017 – 2019 – Vítkov, Budišov nad Budišovkou, Čermná ve Slezsku" (Strategický plán) a následně příprava a realizace projektů, které budou mít dlouhodobý pozitivní dopad na kvalitu života místních obyvatel.

    Strategický plán byl zpracován a schválen v květnu 2017. V následujících 6 měsících bylo připraveno 9 projektů Operačního programu zaměstnanosti, 8 projektů bylo schváleno. Tyto projekty, zaměřené především na sociální služby, dluhovou problematiku, komunitní práci, prevenci kriminality a sociální bydlení, budou realizovány v období 2018 až 2021.

    „Místní plán inkluze 2017 – 2020 - Vítkov, Budišov nad Budišovkou, Čermná ve Slezsku" (Místní plán inkluze), samostatná příloha Strategického plánu, byl schválen v červnu 2017.  Při přípravě Místního plánu inkluze si zástupci vzdělávacích organizací působících v lokalitě vytyčili následující vizi: Kvalitní příprava a společné vzdělávání dětí a žáků na Vítkovsku vede ke smysluplnému životu díky aktivnímu zapojení rodin, poskytovatelů formálního a neformálního vzdělávání a dalších aktérů ve vzdělávání. Ve fázi příprav jsou 3 projekty Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, jejichž realizace se plánuje na období 2018 - 2021. Cílem projektů je rozšíření vzdělávací nabídky u předškolního vzdělávání, podpora sociálně znevýhodněných žáků při jejich dalším vzdělávání a rozvoj spolupráce pedagogů, rodičů a dalších aktérů ve vzdělávání.

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…
O lokalitě
  • Lokální konzultantka: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 702 176 182

    Konzultantka inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 720 052 531

    Město Varnsdorf je správně začleněno do Ústeckého kraje, okresu Děčín a do ORP Varnsdorf. Rozkládá se na území Euroregionu Nisa, MAS Český sever a mikroregionu Tolštejn. Správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf je nejmenším správním obvodem na území Ústeckého kraje. Patří mezi nejseverněji položená města České republiky a tvoří jakýsi Varnsdorfský výběžek ve Šluknovském výběžku.

    Počet obyvatel Varnsdorfu, druhého největšího města v okrese Děčín, se pohybuje kolem 15,5 tisíc obyvatel. Prognóza Českého statistického úřadu předpokládá celkový úbytek obyvatelstva. Postupně se bude snižovat podíl dětí a mládeže do věku 14 let. Rovněž počet obyvatel v produktivním věku se bude snižovat. V následujících letech bude významně narůstat počet seniorů, i jejich podíl na celkové populaci. Vzdělanostní struktura ve Varnsdorfu vykazuje vyšší zastoupení obyvatelstva bez vzdělání (2001, 2011) a zejména pak vyučených a se středním odborným bez maturity než je průměr ČR.

    Město Varnsdorf podepsalo s Agenturou pro sociální začleňování Memorandum o spolupráci v rámci Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám v únoru 2016. V následujícím období Agentura ve městě zahájila intenzivní sociologický výzkum, jehož výsledky budou sloužit jako podklad pro navazující strategické plánování. Strategický plán sociálního začleňování by měl vzniknout ve spolupráci představitelů města, lokální konzultantky a dalších místních aktérů během leta 2016. Na základě této strategické koncepce následně vzniknou projekty z různých oblastí sociálního začleňování (bydlení, vzdělávání, sociální služby aj.), na něž bude možné koordinovaně čerpat prostředky ze tří operačních programů Evropských strukturálních a integračních fondů.

    Sociální vyloučení

    V případě Varnsdorfu je sociální exkluze viditelná jen v rámci několika lokalit. Počet sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených se ve Varnsdorfu pohybuje kolem 900 osob. Je nutné podotknout, že uvedený údaj je variabilní v čase, konkrétní počty osob žijících v sociálním vyloučení jsou ve Varnsdorfu měsíc od měsíce rozdílné. Na tento údaj má vliv i vnější migrace osob v rámci celého Šluknovského výběžku.

    V roce 2011 se stal Varnsdorf centrem nepokojů. Rozbuškou těchto akcí byl takzvaný mačetový útok v Novém Boru, který se odehrál v srpnu daného roku. Ještě tentýž měsíc se ve Varnsdorfu konala první demonstrace, kterou organizoval P. Kohout, známý “falešný asistent“ politika Jana Kavana. Těchto demonstrací se mimo osob z krajní pravice účastnilo i mnoho rodilých „Varnsdorfáků“. 

    Demonstrace měly především upozornit na problematické společné soužití a bezpečnostní situaci ve městě. Posléze se přidala i frustrace z policejních zásahů proti demonstrujícím při takzvaných pochodech k sociálně vyloučeným lokalitám, v té době zejména ubytovnám. Dnes lidé vnímají demonstrace spíše jako výbuch frustrace a zároveň volání o pomoc. V davu lidí byly často zrcadleny problémy vzájemného soužití obyvatel Varnsdorfu, prostor dostaly i obecně sdílené mýty o vzájemném soužití.

     

     

    Číst dále ...
Lokální partnerství Tato sekce obsahuje stručný souhrn dosavadní činnosti lokálního partnerství a výčet všech jeho členů. Číst dále … Dokumenty Sekce obsahuje všechny relevantní dokumenty týkající se dané lokality. Číst dále … Archiv…

Inspirace

Napsali o nás


//]]>