Aktuality

Zaměstnání v obci jako nástroj podpory dlouhodobě nezaměstnaných

Tisk

Praha, 6. 3. 2019 - Veřejně prospěšné práce (VPP) se v České republice v posledních letech staly klíčovým nástrojem, jehož hlavním účelem je zlepšování situace osob, které obtížně nacházejí uplatnění na pracovním trhu – dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob s nízkou kvalifikací. Nicméně skutečnost, že velká část zaměstnanců pracujících v rámci programu VPP se nakonec ocitá v začarovaném kruhu, v němž se pohybují pouze mezi úřady práce a veřejně prospěšnými pracemi, jasně ukazuje, že tento institut není vhodným řešením vedoucím k výraznému zlepšení složité životní situace lidí, kteří obtížně nacházejí uplatnění na pracovním trhu (viz dokument ke stažení: Zaměstnání v obci, jako nástroj podpory dlouhodobě nezaměstnaných lidí, část „Veřejně prospěšné práce – současná praxe“).

Zároveň však tento nástroj zpřístupňuje zaměstnání osobám, které jsou marginalizovány socioekonomicky, jakož i z hlediska své pozice na pracovním trhu a jež by jinak dosahovaly pouze na velmi krátkodobá, extrémně prekérní nebo neformální zaměstnání. V mnoha případech jsou tito lidé Romové. Veřejně prospěšné práce mají značný lokální dopad na obce, které zpravidla využívají dotovaná pracovní místa poskytovaná v rámci programu VPP k zajištění úklidu a údržby veřejných prostor, což jim umožňuje snižovat své náklady.

Kdyby byl tento nástroj vhodně kombinován s ostatními nástroji APZ, jako jsou například rekvalifikace a zvyšování odbornosti, sociálními službami a lepším finančním ohodnocením, mohl by nejen pomáhat dlouhodobě nezaměstnaným osobám najít uplatnění na trhu práce, ale navíc by mohl mít celkově pozitivní vliv na životní situaci osob, pro něž je tento institut zamýšlen.

Je přesvědčivě doloženo, že místo aby program VPP fungoval jako nástroj, který dlouhodobě nezaměstnané aktivizuje k tomu, aby se uplatnili na trhu práce, ve skutečnosti je spíše ukotvuje ve stávající situaci, jelikož představuje v podstatě jistý druh chráněné práce. Avšak podmínky, které by umožnily, aby program zcela plnil tuto svou zamýšlenou funkci, lze na neoliberálně orientovaném českém pracovním trhu zajistit jen obtížně. Pro změnu situace dlouhodobě nebo opakovaně nezaměstnaných je nezbytná jednak tvorba a přizpůsobování vhodných pracovních místa jednak zajištění komplexní podpory pro osoby zaměstnané na těchto pozicích. Jinými slovy je důležité, aby byl tento poměrně nákladný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti přesně uzpůsoben pro ty, kdo takovouto cílenou podporu skutečně potřebují.

Jak ukazuje zkušenost některých českých obcí, jsou to právě obce, které mohou v takto komplexně pojatém systému podpory hrát klíčovou roli coby zaměstnavatelé, koordinátoři služeb a poskytovatelé podpory pro zaměstnávané osoby a působit jako důležití aktéři v procesu případného zprostředkování dalšího zaměstnání (viz dokument ke stažení, část „Veřejně prospěšné práce jako inspirace pro veřejné zaměstnávání v obcích“). V současnosti však stojí za takovýmto uceleným přístupem obce zpravidla motivace individuálních pracovníků, nikoliv politika obce v oblasti nezaměstnanosti jako taková.

Závěrem je třeba zdůraznit dva aspekty této problematiky. Je naprosto nezbytné podporovat prostupnost na volný pracovní trh (a předcházet tak segmentaci místního trhu a s ní spojené stigmatizaci některých skupin zaměstnanců), nicméně v případě osob, které obtížně nacházejí uplatnění na pracovním trhu, se může jednat o dlouhodobý proces a pro některé z nich nemusí být zaměstnání dostupná vůbec. V případě, že se zaměstnání obcí stane dlouhodobým řešením, je navíc zapotřebí nastavit takové pracovní a mzdové podmínky, které zaměstnancům umožní pokrýt své základní životní potřeby. Současné nastavení systému podpory vytváření pracovních míst v obci tuto potřebu bohužel nezohledňuje.

Druhým významným aspektem je to, že intenzivnější zapojení obce by nemělo spočívat pouze v tvorbě pracovních míst a vyšší efektivitě poskytování služeb. Koordinace služeb podpory na úrovni obce může do jisté míry zajistit ochranu před nadřazováním prostého zajištění zaměstnání na úkor řešení ostatních problematických oblastí, k němuž při propojení sociální práce s politikami zaměstnanosti dochází. V opačném případě může docházet k umisťování osob do pracovních pozic bez ohledu na kvalitu nabízené práce, omezení podpory pouze na dobu hledání zaměstnání a orientaci výhradně na zvyšování zaměstnatelnosti jedince namísto komplexního řešení jeho situace.

Je zásadní, aby obce takovýto přístup nepřijímaly. V případě svého intenzivnějšího zapojení by obce měly naopak usilovat primárně o dlouhodobé zlepšování situace zaměstnávaných osob. Samotné obce zároveň nemají zájem podporovat fluktuaci osvědčených zaměstnanců, přestože je tento nástroj koncipován jako dočasné zaměstnání. Naopak upřednostňují zaměstnávání osvědčených absolventů VPP a s Úřadem práce se pro tyto osoby snaží vyjednávat opakované výjimky.

 

Tento dokument byl vypracován Centrem pro společenské otázky – SPOT, Praha, Česká republika

Na začátek