Aktuality

Čeští pedagogové na exkurzi v Rakousku. Co se dozvěděli o inkluzi v tamních školách?

Tisk

Praha, 2. 8. 2018 - Jak funguje inkluze na rakouském venkově? Jak pracují tamní školy se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami? A jak se daří spolupracovat školám a městu na rozvoji vzdělávání na daném území? To se pokusila zjistit skupina pedagogů, ředitelů základních škol, a pracovníků vzdělávacích institucí během třídenní exkurze, pořádané Agenturou pro sociální začleňování, do školy v hornorakouském městečku Peilstein im Mühlviertel.


„Exkurzi jsme uspořádali pro účastníky z obcí a měst, se kterými Agentura spolupracuje. Vycházíme tak vstříc požadavkům našich partnerů na seznámení pedagogů s praktickými metodami inkluzivního vzdělávání," uvedl k tomu ředitel Agentury pro sociální začleňování David Beňák.

Škola v Peilsteinu intenzivně spolupracuje s partnerskými školami v Německu, Itálii a České republice. Cílem spolupráce je především hledat porozumění mezi evropskými národy a pěstovat schopnost žáků orientovat se v dnešním globalizovaném světě. „Na úvod bych chtěl poznamenat, že nejsme žádná inkluzivní škola. Naším cílem je prostě přirozeně přijímat a vzdělávat všechny žáky z našeho regionu," řekl během uvítání Franz Saxinger, ředitel Europa Mittelschule Peilstein. Chtěl tím upozornit na fakt, že inkluzivní přístup je v Rakousku běžnou součástí hlavního vzdělávacího proudu.

Návštěva v Centru pro inkluzi

Následujícího dne se účastníci seznámili s fungováním Centra pro inkluzivní a speciální pedagogiku v nedalekém Altenfeldenu. V centru, k němuž patří i základní škola, se vzdělává přibližně 4 500 žáků. Do běžných tříd základní školy jsou integrované děti s postižením, kterých bývá 4 – 8. „Snažíme se tyto děti v průběhu 1. stupně začleňovat do běžných tříd, které ve škole máme. Proto jsou některé třídy vybaveny například přebalovacími pulty," uvedla jedna z místních učitelek.

U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nejprve škola podá návrh, aby poradci z Centra vytvořili individuální plán rozvoje žáka. Dítě tak může nadále zůstat ve své třídě. Teprve pokud plán nepostačuje, může přijít důkladnější vyšetření specialistou.

Pokud mají děti potíže s poruchami chování, jsou dočasně vzdělávány v malých třídách s ostatními žáky z různých ročníků. Pedagogové se jim individuálně věnují a posléze je vracejí zpátky do běžných tříd. „Bedlivě sledujeme vzdělávací dráhu žáka. V posledním ročníku školy doprovází žáky kariérový poradce, který sleduje, zda dítě našlo místo v učebním oboru a jak si tam následně vede," doplnila pedagožka. Rakouský vzdělávací systém pamatuje i na učiliště pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, často je pro ně vyčleněna určitá část učebního oboru. Cílem těchto specializovaných institucí je umístit žáky na trh práce.

Na společné diskusi s ředitelem Centra Martinem Mattlem se účastníci dozvěděli o spolupráci školy s externími pedagogy, kteří provádějí poradenství, posuzují kognitivní funkce žáků a vypracovávají plány podpory. Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami také stát či region přispívá na dopravu do školy.

V souvislosti s aktuální debatou o platech učitelů se účastníci ptali na platové podmínky rakouských pedagogů. Nástupní plat absolventa pedagogické fakulty činí 2 500 eur, po dvou letech praxe postupuje do vyšší platové kategorie. „Vcelku se nám daří získávat mladé učitele do našich škol. Důvodem je zejména to, že na začátku kariéry je pro ně jednodušší učit na menších venkovských školách nežli ve městech. Navíc zde mnohdy mají své rodinné příslušníky," popsal ředitel Mattle.

Prodloužení povinné školní docházky

Závěrečný den exkurze byl vyhrazen setkání s místními politiky. Účastníci byli přivítáni okresní hejtmankou, starostou města, zemským školním inspektorem a poslancem zemského sněmu v Linci. Tématem setkání bylo představení rakouského vzdělávacího systému, regionálních specifik a spolupráce obce a školy. „Snažíme se propojovat školy a místní podnikatele tak, aby i žáci se základním vzděláním měli možnost uplatnit se na trhu práce," uvedla hejtmanka.

V celém Rakousku navíc platí zákon, který prodloužil povinnou školní docházku až do 18 let. Žáci tak po skončení základní školy musí dále pokračovat ve studiu, vyučit se nebo absolvovat jinou přípravu na budoucí povolání. Navíc zde existuje síť poraden poskytující mládeži podporu při hledání zaměstnání, rekvalifikací nebo například studia v zahraničí.

Nezapomíná se ani na talentované žáky. Školy využívají různé programy, soutěže a mezinárodní olympiády. Na zemské úrovni se jedná například o iniciativu „Podpora talentů v Horním Rakousku". „V okrese působí vždy jeden pedagog specializovaný na talentované děti. Těmto dětem jsou nabízeny v rámci okresu speciální programy a také prázdninové kurzy," upozornil školní inspektor.

Ohlasy

„Nadchla mě myšlenka snižování nezaměstnanosti prostřednictvím prodloužení povinné školní docházky, spolupráce škol s podnikateli a péče kariérových poradců," prohlásila Kamila Majerová, účastnice z Postoloprt. „Exkurze splnila má očekávání ve všech směrech a snad je i předčila," hodnotí třídenní pobyt za hranicemi Romana Flajzarová z Bruntálu. A přidávají se i ostatní, oceňují například způsob práce s dětmi se zvláštními vzdělávacími potřebami, atmosféru ve škole, nebo zaměření na zaměstnatelnost absolventů škol.

„Exkurzi považuji za velmi vydařenou a těší mě pozitivní ohlasy účastníků. Umožnit pedagogům seznámit se s praktickými zkušenostmi jejich zahraničních kolegů je skvělý způsob, jak usnadnit zavádění metod inkluzivního vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách. To může přinést snížení počtu předčasných odchodů ze škol, nebo lepší uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Proto chceme v pořádání podobných akcí pokračovat i nadále, " zhodnotil akci ředitel Agentury David Beňák.

 

 

Tato akce byla realizována za finanční podpory Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání v rámci projektu „Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami", reg. č. projektu CZ.02.3.62/0.0/0.0/15_001/0000586.

 

Na začátek