Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


Aktuality

Dvacet minut Radiožurnálu s M.Šimáčkem

Tisk E-mail

Praha, 30.5.2013 - Ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování hovořil o situaci v severočeském Duchcově, kde se po nedávném napadení dvou manželů konala protiromská demonstrace.



Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Severočeským Duchcovem prošel včera protiromský průvod. Několik set lidí protestovalo proti násilí, které má na svědomí jedna z romských rodin, její členové napadli v polovině května mladý manželský pár. Může tahle událost rozpoutat rasistické nálady nejen v tomto regionu? Téma pro ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka. Dobrý den.

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane řediteli, vy jste tam včera byl v Duchcově, jak to tam vypadalo přitom protestu?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak já jsem tam strávil čas před tou demonstrací, při ní a po něm. Musím říct, že při té demonstraci mně šel trochu mráz po zádech, protože svolavatelé, mimochodem pan Dufek a pan Svoboda se netají svými extrémními názory, dokonce pan Svoboda je členem Dělnické strany sociální spravedlnosti a když dovolíte krátkou citaci, já jsem si na Facebooku našel, napsal "zmrdi černý, vyvraždit je všechny. Dojdu se vyblejt a pak jdu nabrousit nože", tak to je ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A na pozvání tohoto organizátora potom přišla ta zhruba tisícovka lidí?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Je to tak, no. Byli to tito dva pánové, kteří vlastně svolávali tu demonstraci a kromě obyvatel Duchcova byly na místě možná dvě stovky radikálů, kteří právě přijeli na pozvání extremistů, to znamená lidé, kteří jsou členy DSSS nebo sympatizují, prostě extrémní pravicové síly, a ty potom vlastně působili ve městě největší nepokoje, to byli ti, kteří pak pochodovali těmi ulicemi v tom nepovoleném pochodu a vlastně policisté je museli oddělovat od ostatních obyvatel ve městě, zejména tedy od Romů, na které chtěli zaútočit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že většina členů toho včerejšího pochodu, kteří nejsou extremisté, sdílí do jisté míry extremistické názory?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak vy jste sama zmiňovala, že na tom náměstí bylo kolo tisíce lidí, mám za to, že tam byli lidé s extrémními názory, ale pak tam taky byli občané, kteří prostě byli rozzlobeni, že se prostě ve městě stala série nějakých přepadení, my to datujeme několik měsíců dozadu, kdy vlastně titíž pachatelé, předpokládám stejná širší rodina způsobuje lidem potíže, napadá, jsou tam loupežná přepadení, takže to je spíš otázka potom směrem k policii, je zapotřebí to rychleji vyřešit, pachatele usvědčit, odsoudit a zároveň je tam také otázka, která směřuje k postupu té městské policie, městský policista, strážník vlastně nejednal v okamžiku, kdy viděl, že bezprostředně v jeho blízkosti se odehrává takhle brutální čin, takže ti obyvatelé, kteří tam přišli, nebyli vždycky sami extremisté, byli tam i ti, kteří prostě chtějí vědět, co se s touto situací stane. Ale vnímejme to, prosím, tak, že je zapotřebí, aby policie jednala vůči pachatelům a ne, že je tady potřeba jednat proti romské menšině, je zapotřebí postupovat proti všem Romům.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy máte zkušenosti, že právě v tomto případě je policie pomalá nebo laxní, když má trestat právě členy rodiny, o které mluvíme, o které v Duchcově, jak naznačujete, ví vlastně většina lidí, že je problematická?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak postup policie tam zřejmě nebyl adekvátní, já si to netroufám úplně soudit, neboť to neznám do detailů, nicméně tak, jak jsem měl možnost mluvit s panem krajským ředitelem policie, tak tu věc bude šetřit. Nás čekají teď schůzky, kde si budeme vyměňovat informace, dodáme ty, které máme my, abychom prostě přispěli tomu, že se obyvatelé v Duchcově budou moct cítit bezpečně, že policie bude jednat, a to se tam samozřejmě týká i u té městské policie, postupu, kdy je tam funkční kamerový systém. Když už tam tedy je, tak ať slouží.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ten strážní, prý viděl, co se děje na ulici. Žena, která byla napadena, údajně tloukla na dveře městské policie, ale nikdo jí neotevřel, je to tak?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
To jsem slyšel také, ale tak já jsem samozřejmě na místě neměl, tak mám podobné informace jako vy. Adekvátní jednání toho strážníka to v žádném případě nebylo, a taky proto byl propuštěn.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je možné hovořit o rasismu, když lidé protestují proti násilí jako včera v Duchcově a jak jste sám řekl, také jeden z posluchačů Slávek Břeň napsal, že jaksi to bylo pár radikálů, kteří udělali nepořádek, je možné mluvit o rasismu z hlediska těch lidí?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Já bych možná teď nepoužil to slovo rasismus, ale spíš bych poprosil, aby si to každý jeden představil sám na sobě. V okamžiku, kdy vyjdu na to náměstí a jsem rozzlobený kvůli tomu konkrétnímu trestnému činu, kvůli té konkrétní rodině nebo tomu pachateli, tak bych přece neměl mít pocit, že je adekvátní se zlobit na všechny Romy, už bych vůbec neměl poslouchat řečníky svolavatele Dufka se Svobodou, kteří jednoznačně intenzivně vyzývali k nenávisti vůči Romům a už vůbec bych se neměl dát do pochodu s nácky. A to se vlastně v tu chvíli děje, že lidé, kteří přicházejí rozhořčeni řekněme spravedlivě, tak se stanou součástí nějaké demonstrace, která už ale nese prvky extrémních nálad a vlastně xenofobie a rasismu vůči Romům a je to zbytečné, protože to v tom městě ničemu nepomůže, tam v tu chvíli akorát vzrůstá napětí a ohroženi se cítí obyvatelé většinová populace, ale i ti Romové. Já jsem potom strávil dlouhý čas v těch lokalitách, kde žijí Romové, ti lidé měli strach. To jsou obyčejní lidé, kteří nikomu nikdy nic neudělali, fungují celkem normálně bez problémů, jenom jsou prostě chudí a potřebovali by víc podpořit k tomu, aby zvládli svoji životní situaci a myslím si, že proti nim není zapotřebí demonstrovat, naopak, tam je prostě potřeba najít nástroje, jak ty lidi vrátit do společnosti. Takže přidávat se k náckům je to nejhorší, co v tu chvíli potom vlastně můžeme udělat pro nějaké v uvozovkách řešení té situace.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale mezi lidmi je taky hodně obav z násilí ze strany romské komunity, jsou toho plné internetové diskuse. Také nám se ozývali posluchači, kteří o tom mluvili. Posluchač Kuba Kolář na našich facebookových stránkách, "rasistické nálady u nás jdou, já to vidím," cituji posluchače, "jako příležitost k prolomení tabu, aby se o tom, že tyto nálady máme, začalo otevřeně mluvit." Myslíte si, že si za to můžou do jisté míry sami Romové? Ano, samozřejmě nejsou v nelehké situaci, ale jsou ty obavy opodstatněné?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
No, já už jsem to vlastně naznačil, to největší nebezpečí, které v tom vidím, je, že si budeme myslet, že si za to mohou Romové, všichni Romové sami. Těch Romů je v Česku možná 150, možná 200 tisíc lidí, už jenom v samotném Duchcově je jich podstatná většina, těch, kteří nikdy nějakým způsobem nepáchali trestnou činnost, rozhodně mají daleko k tomu, že by podnikali nějaké násilné trestné činy, není přeci proč se bát těchto lidí, tam není žádný důvod. Není už vůbec důvod proti nim demonstrovat. To znamená, Romové si za to jako celek absolutně nemohou, mohou za to jednotlivci a možná, že si tak trochu všichni komplikujeme situaci, když si myslíme, že je zapotřebí se bát všech Romů, to je nesmysl. A to už potom nese v sobě prvky nějakého zbytečného rasismu nebo xenofobie, která v tuhle chvíli není na místě. Je prostě potřeba zasáhnout proti jednotlivcům, kteří páchají násilí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, tentokrát přijal pozvání ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Posluchač Petr Pet na našich facebookových stránkách píše: "Bylo by fajn vysvětlit, jak sociální vyloučení vede k asociálnímu chování a k následnému nárůstu fašismu," píše pan posluchač nebo radikálních nálad, jak jste zmínil vy. Je to přímá úměra podle vás?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tam souvislost tam bezpochyby je, byť řekněme nacionalisté nebo extremisté se často vymezují vůči celé řadě různých negativních společenských jevů a soužití s Romy si vzali na paškál jako jednu z těch věcí, která se aktuálně v tom veřejném prostoru nejlépe uchytí. Nicméně ta souvislost tam je. Pokud jsou lidé chudí, dlouhodobě nezaměstnaní, závislí na sociálních dávkách, anebo dokonce už bez sociálních dávek, vypadli ze systému a mají šanci si přivydělat tak maximálně nelegálně, tak to samozřejmě generuje celou řadu patologií, zaznamenáváme častokrát i potíže v soužití, které k tomu prostě patří. To už je potom blízko k tomu, aby, pokud je ta situace neřešená, to znamená, nefunguje tam místní samospráva, nejsou tam opatření na to, aby se tito lidé zapojovali zpátky do společnosti, tak to může vést k tomu, že se toho uchopí nějaký radikál a vlastně to téma popularizuje, ale populistickým způsobem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, ono je to v podstatě to samé, co se stalo v Duchcově jako před dvěma lety ve Šluknovském výběžku. A mě by zajímalo, jestli stát podnikl něco konkrétního, aby se něco takového už neděle, když vidíme, že v podstatě ten scénář je pořád stejný, co se za ty dva roky stalo?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak ono těch opatření na té systémové úrovni je nějaké množství, asi teď pro posluchače bych byl příliš komplikovaný, kdybych popisoval to, co se děje v transformaci sociálních služeb nebo sociálněprávní ochrany dětí nebo i ve vzdělávání, otevírají se nějaké možnosti, jak dostat vzdělávání dětí, které v tuto chvíli třeba nejsou v předškolní přípravě, nedostávají se do běžných škol, jak jim nabídnout tu možnost, aby do škol chodily mnohem víc a měly i lepší příležitost být vzdělaní a uplatnit se ve společnosti, takže nějaké systémové kroky podnikány jsou, jsou poměrně složité na vysvětlení v takhle krátkém vstupu v pořadu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale mají nějaké konkrétní výsledky? Už vidíte nějaké konkrétní obrysy? Jsou na to vůbec peníze?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
To jsou velice široké otázky. Já jako z pozice zpracovatele takzvané strategie boje proti sociálnímu vyloučení, takového komplexního materiálu, který vlastně zahrnuje 72 opatření, která mají tu situaci postupně ..., tak musím říct ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je teorie, já se ptám na praxi.

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak musím říct, že řada z těch opatření prostě jde kupředu v tom smyslu, že vidíme, že se díky nim dostává třeba do škol a do mateřských škol více dětí, ale upřímně systémové změny nás čekají. Například v té oblasti vzdělávání máme před sebou návrh změny školského zákona, a to tak dramatický a zásadní, že by tu situaci mohlo hodně řešit. Pojďme společně s posluchači sledovat, jestli ho ministerstvo skutečně předloží vládě, vláda schválí a potom parlament přijme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě to bude sledovat i Radiožurnál, ale když už mluvíme o tom vzdělávání, zaujal vás ten výzkum, který tento týden uveřejnila společnosti SCIO, podle kterého třetina dětí by nechtěla za kamaráda Roma a dvě pětiny dětí, kterých se dotazovali pracovníci společnosti SCIO, by se zúčastnily protiromského průvodu?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak to jsou čísla, která jsou alarmující a bohužel nejsou úplně nová. My jsme podobné výzkumy zaznamenali i v minulosti, zpracovávala je například společnost Člověk v tísni a další. Ukazuje se, že mladí lidé mnohdy nemají řekněme dostatek informací proto, aby si dokázali představit, jaký je to život v sociálním vyloučení, co ti mnozí chudí Romové musí v té své denní situaci řešit, co zažívají.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co možná zažívají ale i jejich spolužáci.

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
A co potom zažívají i jejich spolužáci, to je pravda. Ale co je velice zajímavé, ukázalo se, že mnohem méně nevraživý nebo neochotní kamarádit s Romem jsou děti, které jsou v bezprostřední blízkosti Romů, to znamená třeba na učilištích, kde je více romských dětí. Tam se nám prokázalo, že těch nesnášenlivých postojů je mnohem méně, než například u gymnazistů. Proč se to děje? No, prostě proto, že gymnazistům asi více než těm učňům chybí ten přímý kontakt s tou realitou sociálního vyloučení.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a neselhává tady právě stát, vzdělávání, když, pokud tam není praxe, tak je ta teorie daleko horší, tak jsou ty děti v uvozovkách rasističtější?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
To může být pravda. Určitě ta škole je místem, které by mělo zprostředkovat dětem tu zkušenost, a to nejen teoreticky. Dovedu si představit, že právě různé projektové vyučování může dětem nabídnout pohled do toho, jak to funguje v jiných, v jiných situacích, v jiných sociálních skupinách, v jiných kulturních skupinách a tohle to je úkolem učitelů a škol bezpochyby, takže v tomto ohledu si musíme přiznat, že prostě školství musí udělat nějaký krok kupředu a ta bezprostřední znalost toho problému dětem určitě pomůže, aby jí rozuměli. Já jsem zděšeně sledoval teď ve vztahu k Duchcovu řadu různých videí na YouTube, kde jsem viděl mladé lidi, kteří se vyjadřují ke svým romským kamarádům nesnášenlivým způsobem a viděl jsem za tím obrovské nepochopení té situace, neznalost vlastně toho kontextu, ve kterém se ty romské děti pohybují a strašně moc mýtů, o tom, jak mají spoustu peněz ze sociálních dávek, o tom, jak úmyslně rodiče nepracují, o tom, jak se ty děti nechtějí vzdělávat, ale to jsou všechno nepravdy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Se šíří touhle cestou.

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Přesně tak.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pokud jde o ty rasistické nesnášenlivé výroky, podáte vy nebo Agentura pro sociální začleňování v téhle souvislosti nějaká trestní oznámení?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Já jsem zatím nebyl tak daleko, abych o tom uvažoval na téhle úrovni, ale musím říci, že mě velice nepříjemně překvapila vedle těch organizátorů pana Dufka a pana Svobody, také paní starostka, která vedle nich na tom náměstí vystoupila a vlastně řekla, že s nimi souhlasí. Titulovala je kluci ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, jak to říkáte teď vy, řekla - já s vámi souhlasím?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak ano, bohužel, doslova. Titulovala je kluci a to mě vede k tomu, že vlastně propojila do nějaké míry ten jejich řekněme xenofobní postoj k věci a ten problém ve městě, který by měl být řešen úplně jiným způsobem nenásilným, pokojným a ještě více mě rozzlobil pan Koukal, zastupitel města, který vystoupil, napadl občanské sdružení Květina, které v místě pracuje s romskými dětmi a dělá tam výbornou terénní sociální práci, napadl je, že v podstatě byli oni, kdo radili dětem, aby ten den nechodily do školy, a vzápětí se vydal do pochodu vedle těch největších radikálů, takže ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A tohle by si zasloužilo trestní oznámení?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Když jste se ptala na tu otázku, tak právě tenhle ten postup pana Koukala je pro mě velice nepřijatelný. Neříkám, že se teď pohybuji v úvahách o trestním oznámení, ale považuji za důležité to takhle sdělit prostřednictvím rádia, protože si myslím, že takhle zastupitel nemá postupovat, pokud chce zastupovat lidi a řešit situaci konstruktivně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co z toho vyvodíte dál jako ředitel Agentury pro sociální začleňování? Budete se snažit jednat s paní starostkou třeba?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Určitě. Já myslím, že s paní starostkou je možné velmi dobře jednat. My se dobře známe. My jsme se bohužel v minulosti v názorech rozešli. V Duchcově agentura nějaký čas pracovala, ale vlastně ta spolupráce byla velice rychle ukončena, protože jsme se prostě nedohodli na některých věcech. My jsme nesouhlasili s masivní privatizací bytového fondu v Duchcově, který směřoval právě do oblasti, kde žijí chudí Romové. Varovali jsme před navyšováním nájmu, to se velice rychle potvrdilo. Dnes jsou tam třikrát vyšší nájmy, než byly v čase privatizace a znovu je to placeno z dávek doplatku na bydlení, to znamená jasný záměr na straně té privatizace, na tom jsme se nedomluvili, ale pro budoucnost nemám pocit zavřených dveří, takže nás příští týden čeká jednání s paní starostkou, s krajským vedením a s policií a domluvíme se na tom, jaké můžeme nabídnout obyvatelům Duchcova praktické kroky, jednak v oblasti bezpečnosti, ale i v těch ostatních sociálního začleňování týkajících se věcí ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď jednu věc, protože starostka Duchcova Jitka Bártová říká, že stát si nevšímá dlouhodobých problémů v těch oblastech, kde je problém, třeba v Duchcově. Podle ní se vždy, když jde o něco takového jako včerejší pochod, sjedou média a také politici a zkoušejí rozehrát nějakou hru, která nevede ke konci, tak tato kritika je do jisté míry oprávněná, nebo nemyslíte?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Já to nemůžu podepsat, protože pořád přemýšlím o tom, co bych ještě dodal k tomu, jak se teď připravují změny, které mohou prospět v té situaci. Účastním se vyjednávání strukturálních fondů proto příští období. Sociální začleňování, období 2014 - 2020 pro posluchače, pro to příští období je sociální začleňování jednou z hlavních priorit a v současné době my mluvíme s ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale teď, jak tedy dokážete pomoci paní starostce, abychom byli konkrétní? Pokud by tu pomoc chtěla?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Pokud bychom měli možnost se vrátit na startovací čáru, která byla přerušena před těmi cirka několika měsíci, tak agentura na místě bude mít sílu svého pracovníka, zmapuje tu situaci v terénu, sestaví strategický plán, do toho budou zahrnuti všichni partneři, ten strategický plán se předkládá zastupitelstvu a je to jasný jízdní řád, na základě kterého se udělají opatření v oblasti bezpečnosti, podpory v zaměstnanosti, sociálních služeb, vzdělávání a souvisejících jako je například protidrogová problematika a tak dál. A pak budeme na místě pomáhat, aby se na tyhle opatření dostaly do místa peníze zejména z těch strukturálních fondů, které jsem začal zmiňovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které tam leží ty peníze.

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
A které jsou k dispozici, proto příští období to bude další důležitá položka, kterou musíme jako Česká republika šikovně využít. Posluchači často slýchají, jak ty peníze tečou, kam nemají a máme nějakou možnost je využít dobře a vlastně ten systém změnit a řešit tu situaci, tak to pojďme udělat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmiňujete posluchače, mám tu reakci jednoho z nich Jaromíra Majera, přidal tento názor: "Bylo by fajn podotknout, jak se hodně nepřizpůsobivých," on píše, "nechce začlenit do společnosti většinové." Opravdu nechtějí, je to i vaše zkušenost, že se raději drží opodál?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
No, já si to čím dál uvědomuju, že je strašně těžký vlastně zprostředkovat tu zkušenost, ten zážitek toho sociálního vyloučení, dřív mi to přišlo samozřejmý. Já se v tom prostředí pohybuju přes 20 let a vlastně mi přišlo normální, že ty lidé mají problémy a na ty problémy je potřeba reagovat tím, že jim pomůžeme, aby se dostali ke vzdělávání, dostali do práce. Zvenku to často vypadá tak, že se jim nechce, že pracovat nechtějí, že jsou rádi závislí na sociálních dávkách. K tomu spousta mýtů o vybydlených bytech a tak dál.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ono to tak není podle vás, podle vaší zkušenosti?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
To je mýtus, to je prostě absurdní zkušenost nebo absurdní popis, který má k realitě hrozně daleko. Ti lidé prostě jsou v nějakých podmínkách, který jsou nevýhodný, do kterých bych nepřál upadnout nikomu a reagují v nich někdy podrážděně, někdy třeba i tak, že to vadí okolí, ale rozhodně tam není primárně nějaká snaha ničit, být agresivní, někoho poškozovat. Takže nevylučuji, že v té situaci sociálního vyloučení dojde k tomu, že někteří z těch lidí se dostanou do konfliktu se zákonem, je tam nějaká trestná činnost, ale vždycky je tam nějaká příčina a následek a je dobrý se dívat na ty příčiny a na ně hledat řešení v těch oblastech, o kterých jsem mluvil a myslet si, že drtivá většina z těch lidí jsou takzvaně nepřizpůsobiví, že si vlastně v té situaci lebedí ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je mýtus, říkáte?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
To je absolutní mýtus.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jeden dotaz, který mi tu zbývá z řad posluchačů, "romská otázka není náš problém," píše Slávek Dřeň, "my jsme jejich problém." Myslíte si to taky, že by Romové řešili v uvozovkách většinovou společnost jako problém?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
No, takhle jsem o tom nepřemýšlel. Mně se nechce přistoupit na to dělení většinová společnost a Romová. Ta moje zkušenost zase říká, že když se někde dobře daří sociální začleňování, tak se brzy přestanou lidé dívat na jednu a druhou stranu v tom smyslu - tady jsme většina, tady je nějaká menšina. Začnou tam fungovat nějaké sociální sítě napříč těmi skupinami, lidé se přátelí navzájem. Je to i zkušenost, kterou řada lidí má z minulých let, kdy si pamatují, že třeba s nějakým romským spolužákem chodili do školy a tohle se začíná zase znovu obnovovat a prostě funguje normální vztah nehledě na to, jestli je to Rom nebo není Rom. To je vlastně cíl té naší práce. My tady nejsme jenom kvůli Romům, my jsme tady kvůli všem chudým lidem. To je úkol agentury pomáhat obcím vlastně ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná kvůli všem lidem?

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Přesně tak, ale i ta situace je taková, že dneska v sociálním vyloučení možná polovina lidí vůbec nejsou Romové a naopak platí, že spousta Romů není sociálně vyloučených. Takže dívat se na to tím prizmatem Romové versus většina nám prostě nedává smysl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu byl Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování. Díky, že jste si udělal čas, na shledanou.

Martin ŠIMÁČEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Díky za pozvání, hezký den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pěkný večer přeje Veronika Sedláčková.


Audiozáznam rozhovoru si můžete poslechnout v archivu Českého rozhlasu.



Přihlašte se k odběru novinek

Archiv aktualit ASZ




Inspirace

Napsali o nás


//]]>