Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


O lokalitě

Tisk E-mail

Lokální konzultant: Michal Kratochvíl

Město Broumov je obcí s rozšířenou působností státní správy. Pověřený obecní úřad spravuje osm městských částí a také čtrnáct okolních obcí na Broumovsku a Teplicku. Správní obvod obce je oddělen od jiných obcí náchodského okresu přirozenou přírodní hranicí Broumovských stěn; z druhé strany je ohraničen státní hranicí s Polskou republikou, se kterou není obvod provázaný ani železniční ani autobusovou dopravou. Broumovsko je součástí bývalých Sudet. Z oblasti Broumovska se po druhé světové válce vystěhovalo více než 22.000 obyvatel německé národnosti. Drtivá většina současných obyvatel přišla do oblasti v rámci poválečného osídlování pohraničí. V současné době žije ve městě Broumov 8361 obyvatel.

V Broumově je několik míst, kde bydlí Romové. Za „sociálně vylučované“ či „sociálním vyloučením ohrožené lokality“ označuje zpráva GAC v Broumově čtyři následující místa: ulice Na Příkopech (jde o jeden dům v majetku města č. p. 27), ulice Tyršova (jde o jeden dům v soukromém vlastnictví č. p. 73), Polákovy domy (jde o dva domy o třech vchodech) a ulice Soukenická (jde o čtyři domy převážně v majetku města zejména v oblasti Olivětín č. p. 14, 18, 65, 92). Nejde však o jasně ohraničená a od jiné zástavby oddělená místa. Jedná se o jednotlivé domy v bezprostředním sousedství domů, ve kterých žijí neromští obyvatelé města. Většinou jsou to nemovitosti v majetku města Broumova, v každé z nich působí domovník z řad nájemníků. Tři z městských domů spravuje domovník zaměstnaný odborem správy majetku města (SMM). Jiné jsou ve vlastnictví soukromníků. Mimo tyto popsané domy je v Broumově přibližně dalších patnáct domů, ve kterých bydlí Romové. Ty a jejich obyvatelé však nejsou považováni za tak „problematické“ a zahrnovány mezi „lokality“. Podle odhadů lokálních expertů žije v Broumově v sociálně vyloučených romských lokalitách přibližně 800 osob.

Mezi typické problémy nejen obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit patří v Broumově závažný nedostatek pracovních míst pro nízkokvalifikované osoby. Nezaměstnanost je zde oproti jiným oblastem náchodského okresu poměrně vysoká (pohybuje se od pěti do deseti procent podle aktuálního počtu pracovních příležitostí). Mezi nekvalifikovanými uchazeči o práci představují Romové přibližně 71 procent a velká většina z nich má pouze základní vzdělání.Město však maximálně využívá možností APZ a veřejné služby a to dlouhodobě a s velice dobrými výsledky.

Z pohledu bydlení můžeme ve městě najít několik míst, které by se daly označit jako sociálně vyloučené lokality. Dochází zde ke koncentraci chudých obyvatel Broumova, byty nejsou vždy v dobrém technickém a hygienickém stavu. Vyskytují se dlužníci na nájmech.

Ve městě existují tři základní školy, které se velice liší svým zaměření. Tyto odlišnosti vedou k trendu posilování „romizace“ některých ze škol na úkor škol dalších.Ve městě chybí návazné vzdělání učňovského nebo středoškolského typu (je zde pouze gymnázium), není příliš rozvinutý systém motivace žáků k dalšímu vzdělávání (i když ÚP spolu s městem podobný systém testoval). Děti ze sociálně vyloučeného prostředí proto často nepokračují v návazném vzdělávání a stávají se tak klienty úřadu práce. Ve městě ovšem dlouhodobě funguje přípravný ročník a jedna ze škol je velice aktivní v oblasti inkluzivního vzdělávání.


Inspirace

Napsali o nás


//]]>