Odkaz na FacebookOdkaz na oficiální kanál YouTubeOdkaz na web Úřadu Vlády


O lokalitě

Tisk E-mail

Lokální konzultant: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 702 087 866

Konzultant inkluzivního vzdělávání: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 702 159 262

Manažer SPSZ: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript


Břeclav je jihomoravské okresní město s 25 000 obyvatel. Město leží na řece Dyji na česko-slovensko-rakouském trojmezí. Na rozdíl od okolních vinařských městeček a vesnic se většina obyvatel Břeclavi nevěnuje jen vinařství, ale i jiným druhům průmyslu. Ten se v Břeclavi začal rozvíjet především po zavedení železnice do města. Břeclav se v roce 1841 stala prvním železničním uzlem v Rakousku. Ze staré zástavby zůstala židovská čtvrť, která se skoro ztrácí na pozadí panelových domů, kulturního domu a obchodních domů postavených během komunismu. Srdcem města probíhá osa, která spojuje vlakové nádraží, park, hlavní ulici, most přes řeku Dyji a náměstí s dominantou železobetonového kostela. V Břeclavi stojí i renesanční zámek, který už několik desetiletí chátrá.

Celkový počet Romů v Břeclavi je podle studie GAC (2008) odhadován na 450–600 osob. Studie se spíše přiklání k nižší hranici, protože kumulativně bylo v Břeclavi spočítáno a odhadnuto 426 trvale žijících Romů. Z toho bylo 189 osob ve skupině „děti a studující mládež“, 224 osob ve skupině „osoby v ekonomicky aktivní fázi života“ a 13 osob ve skupině „osoby v důchodu“. Podle zprávy GAC (2008) je v Břeclavi 72 romských domácností, 60 z těchto bytů je v majetku města (spravuje je domovní správa), pět v majetku bytového družstva Dyje a sedm v soukromých rukou. V domácnostech, které jsou v majetku města, žije průměrně šest šest osob na domácnost.

Velký nepoměr mezi počtem Romů, který radnice dlouhodobě uvádí v médiích, a počtem, který zjistila agentura GAC, radnice vysvětluje migrací a tím, že do Břeclavi každodenně dojíždí za prací Romové ze Slovenska. Jde o pracovní party z nedalekých slovenských Kút a Čar, ale i o kvalifikované pracovníky. Z příhraniční oblasti Slovenska dojíždí do Břeclavi romský poradce městského úřadu nebo romská asistentka, která působí na prvním stupni základní školy. Naopak zdejší Romové se vydávají na Slovensko za zábavou. V nedalekých Kútech se pravidelně pořádají romské bály.

Hlavní sociálně vyloučenou lokalitou v Břeclavi je pět činžovních domů se společným dvorem v ulici Na Zahradách v městské části Břeclav-město. Je zde celkem 12 romských domácností. Zdejší Romové i ne-Romové toto místo často označují jako Bronx. Prakticky zde ale nenastává prostorové vyloučení, protože ve stejných domech bydlí i ne-Romové, většinou sociálně slabší, v okolních rodinných domech bydlí v naprosté většině ne-Romové a domy se nacházejí uprostřed města, několik minut chůze od obchodního centra. Hned vedle domů stojí populární břeclavská ZŠ Slovácká, do které docházejí některé děti z lokality. Místní obyvatelé jsou znepokojeni bezpečnostní situací ve městě a Romy při průzkumech veřejného mínění dlouhodobě označují za hlavní problém ve městě.

Zdroj: Ripka 2008 in DLOUHODOBÝ MONITORING SITUACE ROMSKÝCH KOMUNIT V ČESKÉ REPUBLICE - MORAVSKÉ LOKALITY

 


Inspirace

Napsali o nás


//]]>