Rožšiřování těchto zón na další místa ve městě Agentura nepovažuje za vhodný postup. Důležitá je prevence na základě průběžného vyhodnocování dat a situace.
„Jakkoli Agentura vnímá pozitivně snahu obcí omezit segregaci a koncentraci sociálně patologických jevů, zavádění bezdoplatkových zón se jeví jako slepé řešení, neschopné individuálně reagovat na konkrétní situaci jednotlivců a rodin. Nejohroženější jsou vždy zvláště zranitelné skupiny obyvatel – rodiče s dětmi, matky samoživitelky, senioři, lidé se zdravotním postižením.“ říká ředitel ASZ David Beňák.
Statutární město Liberec požádalo v září 2018 o vyhlášení tzv. bezdoplatkové zóny na jeden konkrétní objekt ve Vojanově ulici. Objekt je více než 10 let v rukou soukromého majitele, který v regionu vlastní desítky podobných budov. Dům je ve špatném technickém stavu a neteče v něm již nějakou dobu voda. Většina nájemníků pobírá dávky v hmotné nouzi.
Lokalita je dlouhodobě problémová, s obyvateli domu spolupracují sociální služby i sociální pracovníci obce, od léta 2018 působí v ulici také asistenti prevence kriminality. Město se rozhodlo situaci řešit vyhlášením bezdoplatkové zóny. „Podle našeho názoru dojde pouze k přesunutí problému jinam.“ říká ředitel Beňák.
V České republice doposud neexistuje ucelená analýza dopadů vyhlašování bezdoplatkových zón. V zásadě ovšem existují 2 možné alternativy pro obyvatele těchto zón. Prvním řešením je zůstat a zdroje na zaplacení bydlení hledat jinde než z dávek. Vzhledem k ekonomické situaci příjemců dávek hmotné nouze a vysokému procentu zadlužení u těchto lidí může dojít k posunu směrem k šedé a černé ekonomice, případně k většímu zadlužení u majitele nemovitosti. Druhou alternativou je odchod jinam, což je výše uvedené přesunutí problému.
I z tohoto důvodu Agentura nepodporuje bezdoplatkové zóny a řešení vidí spíše v systematické, koordinované a dlouhodobé sociální práci s obyvateli vyloučených lokalit. Pokud problém ve Vojanově ulici „doutnal“ více než 10 let, nemůžeme efekt vidět za pár měsíců působení asistentů prevence kriminality. Je otázkou, proč tito lidé nedosáhnou např. na obecní byt, respektive za jakých okolností by městský byt mohli získat. V začátku by mohlo být ověření výše dluhů vůči městu u těchto osob. Město Liberec pracuje na zlepšení svého systému sociálního bydlení, trpí ovšem nedostatkem bytů, a proto alternativu obyvatelům ulice ve skutečnosti nabídnout nemůže. „Zásadní je nyní sledovat, jaký má vyhlášení zóny efekt, případně kam se dotčení obyvatelé přestěhují. Logickým řešením rovněž je, aby nejen Liberec, ale i další obce v regionu začali pracovat na kvalitním dostupném bydlení pro potřebné, kteří by pak nebyli nuceni migrovat z jedné vyloučené lokality do druhé.“ dodává Beňák.
Opatření obecné povahy, kterým bude vyhlášena oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů podle §33d zákona o pomoci v hmotné nouzi, bude znamenat, že úřad práce nebude přiznávat nové doplatky na bydlení těm žadatelům, kteří získali právní titul k užívání bytu/ubytovacího prostoru po vyhlášení oblasti. Pokud je na území vyhlášené oblasti ubytovna, nově přistěhovalé domácnosti (i ty, které se přestěhovali i uvnitř této oblasti) nebudou mít nárok na dávky na bydlení. Nově přistěhovalé domácnosti, které budou bydlet v nájemním bytě, budou tak mít nárok pouze na příspěvek na bydlení, který není vyhlášením oblasti dotčen. Nejchudší domácnosti v hmotné nouzi však k příspěvku již nezískají nárok na doplatek na bydlení. Nepřiznání doplatku na bydlení bude pro tyto domácnosti znamenat, že po úhradě nákladů na bydlení jim zbyde na všechny ostatní výdaje méně, než životní minimum (3140 Kč měsíčně pro dospělou osobu).